Točník - Žebrák HRADY CZ
Točník
První zastávka v roce 2016 bude na hradu Točník.
www.ceskehrady.cz.
Program:
PÁTEK
Mandrage
Monkey Business
Nebe
Pražský výběr
Rytmus & Vladimír 518
Xindl X
SOBOTA
Desmod
Divokej Bill
Kabát
Krucipüsk
Mňága a Žďorp
No Name
Poletíme?
Rybičky 48
Skyline
Smrtislav
UDG
Visací zámek
Vypsaná fixa
Hrady CZ je letní kulturní festival, který má dvě části České hrady.CZ a Moravské hrady.CZ. 12. ročník tohoto projektu se uskuteční během léta 2016 na významných českých a moravských historických památkách postupně v osmi různých krajích České republiky.
Program festivalu je postaven na vystoupení špiček české a slovenské hudební scény.
Točník Středočeský kraj 15. - 16. 7. 2016
Kunětická hora Pardubický kraj 22. - 23. 7. 2016
Švihov Plzeňský kraj 29. - 30. 7. 2016
Rožmberk nad Vltavou Jihočeský kraj 5. - 6. 8. 2016
Veveří Jihomoravský kraj 12. - 13. 8. 2016
Hradec nad Moravicí Moravskoslezský kraj 19. - 20. 8. 2016
Bouzov Olomoucký kraj 26. - 27. 8. 2016
Bezděz Liberecký kraj 2. - 3. 9. 2016
Letní kulturní festival České hrady.CZ a Moravské hrady.CZ je také zaměřen na rozvoj turistického ruchu a zviditelnění krásných historických památek v regionech. Nabídne netradiční atmosféru, která se bude lišit od ostatních letních festivalů nejen ojedinělým prostředím ale i bohatým sortimentem doplňkových služeb a občerstvení. V ceně vstupenky jsou zahrnuté i prohlídky stálých expozic hradů.
Hrad Točník historie
Mezi nejmladší, ale rozlohou největší hrady v Čechách náleží Točník, nástupce hradu Žebráka. Král Václav IV. sice nechal hrad Žebrák v l. 1383-96 upravit pro svou potřebu, ale ani to nepostačovalo, a tak si po jeho značném poškození hradu požárem nechal postavit nedaleko Žebráku nový hrad. Není známo, kdy byla stavba Točníku zahájena, ale již v r. 1398 zde již pobýval král Václav IV. (obytný palác byl v té době bezpochyby dokončen).
Nejisté postavení krále Václava IV. v Čechách vyžadovalo rychlé dobudování hradu. V r. 1400 byl hrad narychlo opevněn a Václav IV. se do něj ukryl. V r. 1401 zde vydal první listinu. Již r. 1402 musel Václav IV. předat vladařství svému bratru Zikmundovi. Zároveň mu měl postoupit hrady Točník, Žebrák, Karlštejn a Křivoklát, což Václav IV. odepřel. Poté byl zajat, ale příštího roku opět propuštěn. Po tomto roce se na Točníku až do r. 1415 ještě několikrát zdržoval, i když od r. 1413 trávil více času na Novém hradě u Kunratic.
Do hradu se vstupovalo po mostě nad hlubokým a širokým příkopem vylámaným ve skále. Na jeho dně byla vyhloubena cisterna, která sloužila k zachycování dešťové vody a byla až do 1. pol. 16. stol. jediným zdrojem vody pro hrad. Poslední část mostu tvořil padací most, po kterém se vstupovalo první vysokou hranolovitou branou do 1. nádvoří (předdvoří) obehnaného silnou hradební zdí. Na J. straně předdvoří byl další hluboký příkop s dvěma padacími mosty (zvlášť pro pěší a pro povozy). Po těchto mostech se vstupovalo do druhé, původně dvoupatrové hranolovité brány, která vedla do dalšího nádvoří. Na J. straně tohoto nádvoří byl prostor vnitřního hradu s obytným královským palácem, obklopeným hradbou. Vstup do tohoto prostoru zajišťovala třetí brána. K pravé straně brány přiléhala velká obytná hranolovitá věž, která též chránila vstup do této části hradu. Na S. straně bylo nádvoří opevněno vysokou hradební zdí, na J. straně bylo chráněno hroty křemencového valu, na němž hrad stál.
Na V. straně vnitřního nádvoří byl vlastní královský palác. Palác měl 2 sklepy - jeden podzemní, druhý na úrovni nádvoří. Ten byl rozdělen na tři části, z nichž prostřední byla nejrozlehlejší a tvořila ji velká síň zaklenutá třemi valenými klenbami, podepřenými arkádami. Zde byla patrně hradní kuchyně. Z ní se do 1. patra paláce vstupovalo po točitém schodišti. Podobně jako tento sklep byla celá budova paláce rozdělena na 3 trakty, z nichž každý měl samostatnou valbovou nebo půlvalbovou střechu. Ve střední části budovy byly v 1. i 2. patře veliké sály, v postranních traktech byly komnaty. Jednotlivá patra byla spolu spojená z obranných důvodů točitými schody. Palác měl původně ještě 3. patro (podkrovní), které je dnes však zbořeno. Všechny místnosti paláce byly zaklenuty křížovými klenbami, měly bohatě zdobené krby, a portálky s padacími můstky byly spojeny s ochozy, vedenými po hradebních zdech. Z paláce též vedla branka do hradního příkopu z důvodu usnadnění přístupu k jedinému zdroji vody.
Namísto obranné věže zajišťovalo obrannou funkci hradu vnější předdvoří a královský palác, který stál na okraji příkopu užší boční stranou; zeď zde měla sílu téměř 3 m. Nároží paláce byla zpevněna velkými bosovanými kvádry.
Mezi vnitřním palácem a hradební zdí byla dodatečně postavena ještě další gotická budova, avšak ani přesto hrad nepostačoval účelům, pro něž byl Točník postaven. Proto byl na druhém nádvoří postaven druhý palác, tvořící záp. část hradu. Palác měl 2 patra. V přízemí byly konírny, v 1. patře byly dva sály se vstupní síní uprostřed, 2. patro tvořil jediný veliký sál s mohutným krbem. V podkroví byly komůrky pro služebnictvo a hradní posádku. Palác byl kryt sedlovou střechou. K paláci přiléhalo příčné jednopatrové křídlo, které se táhlo až k věžovité stavbě, uzavírající na záp. straně parkán obytného jádra hradu.
Hrad Točník byl reprezentačním sídlem. Jeho výzdobu doplňoval kamenný vlys nad vstupní branou se znaky zemí České koruny a Římské říše. Po obou stranách byl vlys uzavřen deskami, na nichž je ve stočeném závoji ledňáček, Václavův osobní znak.
Nástupce Václava IV., král Zikmund, ztratil o Točník zájem. Už v r. 1421 ho zastavil Erkingerovi ze Seinsheimu. Ten ho však dal do zástavy svému zeti Bedřichovi z Kolovrat, který držel Točník spolu se svým bratrem Hanušem z Kolovrat, později pak Hanuš z Kolovrat se synovcem Jindřichem. Hanuše z Kolovrat vystřídal v zástavním držení hradu Točníka Hanuš mladší z Kolovrat, avšak král Jiří z Poděbrad zástavu vyplatil. Ale již r. 1461 Točník zastavil svým čtyřem synům, kteří zástavu brzy poté převedli na Bedřicha ze Šumburka. V l. 1475-87 měl hrad v zástavě Burian z Gutštejna a po něm jeho syn Kryštof, který byl jakožto loupežný rytíř hnán před zemský soud a za trest musel Točník vydat králi. R. 1515 zavítal na hrad král Vladislav II., který jej již r. 1517 zastavil Zdeňku Lvovi z Rožmitálu, jehož vystřídal r. 1522 Jan z Vartemberka.
Za zástavních pánů počal hrad Točník pozvolna pustnout. Proto zemský soud povolil Vartemberkům vynaložení peněz na opravu hradu a na vyhloubení hradní studny. Tato přestavba znamenala významný zásah do dosavadní dispozice hradu. Do objektu byla vybudována nová přístupová cesta, po níž se vstupovalo do západní části hradu nově proraženou branou. Východní brána byla zazděna a vlys byl přenesen na novou bránu. Vzniklo tak nové předhradí, z něhož se do hlavního nádvoří vstupovalo další nově prolomenou branou v budově uzavírající toto nádvoří na záp. straně. Sklepy druhého paláce byly při přestavbě prohloubeny a zaklenuty dvěma rovnoběžnými valenými klenbami. R. 1530 byla na hlavním nádvoří vyhloubena studna a postavena kůlna a stáj.
R. 1534 postoupil Jan z Vartemberka svou zástavu Točníku nejvyššímu purkrabímu Volfovi staršímu Krajířovi z Krajku, ale ten ji hned předal svému strýci Volfovi mladšímu Krajířovi z Krajku. Konečně r. 1544 se stal zástavním pánem na Točníku Jan mladší z Valdštejna. Také za těchto zástavních držitelů byly na hradě provedeny různé opravy a úpravy.
R. 1552 král Maxmilián II. hrad Točník opět vyplatil ze zástavy, ale ještě téhož roku je zastavil Janovi staršímu z Lobkovic. Ten získal hrad i s okolním rozsáhlým panstvím do dědičného vlastnictví. Lobkovicové tato panství drželi až do r. 1594, kdy bylo Ladislavovi z Lobkovic císařem Rudolfem II. zkonfiskováno kvůli činnosti jeho bratra Jiřího z Lobkovic. Také Lobkovicové provedli na hradě některé stavební úpravy. Vnitřní hrad zůstal bez podstatnějších změn, zatímco velké střední nádvoří bylo rozděleno zdí na 2 části. Změněna byla i dispozice druhého paláce, a to rozdělením velkého sálu na 2 menší místnosti a snížením původních gotických oken. R. 1567 bylo průčelí tohoto paláce opatřeno renesanční sgrafitovou omítkou. Tehdy byla asi pod hradem založena daňčí obora, zrušená r. 1630.
R. 1594 se stalo točnické panství na téměř tři století majetkem české komory. Sídlem správců tohoto panství byl zbirožský zámek, a tak byl Točník záhy opuštěn a pozvolna chátral.
Za správy české komory se na hradě kromě nejnutnějších oprav střech a oken již nic neopravovalo. R. 1620 vtrhlo na hrad císařské vojsko, které zde vytlouklo okna a poničilo dveře. Hrad byl tehdy ve špatném stavebním stavu.
V posledních letech třicetileté války se s hradem počítalo jako s útočištěm na obranu proti Švédům. Proto sem byla v r. 1640 umístěna děla a dovezeny zásoby potravin. Nakonec zde však k žádným vojenským událostem nedošlo. R. 1641, kdy Točník sloužil jako vězení pro nebezpečné zločince, byl hrad opraven, obnoveny byly zejména krovy. V těchto letech nalézali své útočiště na Točníku měšťané, kteří zde měli ukryto obilí a dobytek, což hradu nijak neprospělo. A tak byl tehdejší hejtman nucen hrad před měšťany uzavřít. Zpráva z r. 1674 uvádí, že na hradě již nikdo nebydlel.
Nový zbirožský hejtman Nikodým Presl se o hrad staral jen v rámci svých možností. V l. 1686-89 nechal opravit hlavní bránu. O hrad příliš nepečovali ani další zástavní držitelé Točníku Karel Přehořovský z Kvasejovic, který panství držel v l. 1705-10, ani jeho nástupce Adam z Lichtenštejna, který na panství hospodařil v l. 1710-23. R. 1733 byla velká síň v 1. patře královského paláce proměněna v kapli, která byla zasvěcena sv. Bartolomějovi. Díky tomu zůstal tento hlavní palác v hlavních rysech dochován do současnosti neporušený.
Hrad Točník, jako součást zbirožského panství, byl státním majetkem až do r. 1865, kdy se stal jeho majitelem podnikatel H.B. Strousberg. Ten však ponechal hrad svému osudu, stejně jako jeho další majitelé, rod Colloredo-Mansfeldů. Josef Colloredo-Mansfeld nakonec při první pozemkové reformě daroval hrad Klubu československých turistů. Dnes je Točník majetkem státu.
