Zázrak se nekonal: Pohádku Nejlepší přítel nezachránil ani Zdeněk Piškula

O nejznámějších vánočních pohádkách už jsme letos psali. V článku se zmiňujeme o očekávané novince, kterou Česká televize uvede 25. prosince. Tou novinkou je pohádka Nejlepší přítel a mohli jsme ji zhlédnout včera večer. Nyní si můžete přečíst, jak se nová pohádka povedla. 

26.12.2017 - 08:00   |  
Prohlédněte si více snímků z pohádky Nejlepší přítel
Zobrazit fotogalerii (5)

Je tradicí, že se v České televizi 25. prosince vysílá nově natočená pohádka. A je také tradicí, že je tato pohádka velmi očekávaná a sledovaná. Nezřídka se stává, že co do sledovanosti překoná i tak významnou událost, jakou je třeba mistrovství světa v ledním hokeji. Letos jsme mohli sledovat snímek s názvem Nejlepší přítel. A pohádka potvrdila, že se nám pomalu, ale jistě rodí další tradice – nové pohádky uváděné 25. prosince jsou víceméně béčkové.  

Nový princ na scéně?

Při srovnání Nejlepšího přítele s loňským snímkem z 25. prosince – Pravý rytíř – nalezneme další paralely. V Pravém rytíři ztvárnil titulní roli mladý herec, jenž přes svůj nízký věk oplývá značnými hereckými zkušenostmi. Jana Komínka znají diváci především seriálové produkce. Stejně tak Zdeňkovi Piškulovi, jenž se blýskl v hlavní roli Nejlepšího přítele, je sice teprve devatenáct let, ale účinkoval v seriálech Vyprávěj nebo Všechny moje lásky. Piškula se své role ujal chvályhodně. Nebyl přepjatý ani plochý, sice nebyl sám natolik výrazný, aby utáhl celý devadesátiminutový film, ale snímky, které stojí na výkonu jediného herce, jsou dnes tak jako tak minulostí.

Kdyby nové pohádky nevznikaly v takovém chvatu a třeba s větší prodlevou, možná by nebyly tak zaměnitelné.

Vlastně ani ostatní herecké výkony není nutné kritizovat. Co však pokulhávalo, bylo dozajista obsazení. Nápad udělat z Václava Vydry nejmladšího čertovský protipól Františka Němce je sice pochopitelný, ale jeho realizace pokulhává. Stejně tak hlas Pavla Lišky vycházející z nějakého tajemného prostoru je už trochu okoukaný. A konečně Jiří Lábus jako lakomý šlechtic je v českých poměrech de facto klišé. Na druhou stranu Jiří Langmajer jako bezcitný a vypočítavý nadlesní, jenž je ve skutečnosti čert Pokušitel, bude patrně vždycky výborná volba. Osvěžující byl i výkon Hany Vágnerové coby rozverné kuchařky.

Jak pejsek a kočička pekli dort

Trochu okoukaný je v Nejlepším příteli nejen hlas Pavla Lišky, ale i námět pohádky. Čert, který vystoupil z pekla na zem, je zajímavým doplněním anděla, jenž sestoupil z nebe ve veleúspěšném snímku Jiřího Stracha Anděl Páně. Na tom by ještě nebylo nic špatného, je ostatně téměř nemožné vyvléct se z jistých žánrových schémat. V Nejlepším příteli se však s tímto námětem pracuje trochu zvláštně. Jako kdyby nikomu ze štábu nebylo zřejmé, zda mu bude nejvíc slušet háv fraškovitosti, nadsázky, klasické pohádky, pohádky o pohádce či čehokoliv jiného. A tak se splácalo všechno dohromady a výsledek tomu odpovídá.

Dalším problémem Nejlepšího přítele je až moc okatá kulisovitost. Prostory jsou nepřesvědčivé, zdánlivě šité horkou jehlou, nedodělané. Je to koneckonců problém většiny českých filmů, a pohádek především. Čestné výjimky tvoří například filmy Jana Svěráka – ať už si o snímku Po strništi bos myslíme, co chceme, nelze mu upřít propracovanost a uvěřitelnost dobových kostýmů a prostor.

Bude příští rok lépe?

Rovněž však pohádky, které vznikaly před lety a ne v takovém spěchu, netrpí tím, čím snímky dnešní. Srovnejme třeba ples ze Tří oříšků pro Popelku s tím, který jsme mohli vidět včera na programu ČT 1. Zatímco ples, kde Popelka uhranula prince, praskal ve švech a hosté se na tanečním parketu jen míhali, zámecký ples v Nejlepším příteli přivítal hostů asi osm.

Přestože se několik vtipů včerejší pohádky vydařilo a přestože možná světlo světa spatřila nová zamilovaná dvojice chudý mládenec – bohatá dívka, Nejlepší přítel je zmítán schematičností a klišé, není dostatečně propracovaný a dodělaný. Kdyby nové pohádky nevznikaly v takovém chvatu a třeba s větší prodlevou, možná by nebyly tak zaměnitelné a stěží zapamatovatelné. Samozřejmě je příjemné těšit se každý rok na novou pohádku, ale na Popelku diváci těší každoročně už přes čtyřicet let. A budou se těšit i v letech následujících, zatímco na Nejlepšího přítele asi nikoliv. 


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.

Simona Zvěřinová

A nám se pohádka líbila. A upřimně, na do nekonečna opakované staré pohádky se už zas tolik netěším.

Jarmila Jaklova

Ano, to je jedina dobra zprava pro ceske filmare - divaci ala pani Zverinova nemaji o kvalitu zajem, staci jim to takhle a jsme spokojeni. Stejne jako nekvalitni jidlo v obchodacich - co na tom sejde, pani Zverinove staci =D proc chtit kvalitu, neco co ohromi zeano =)

Slávek Novák

Nezachránil ani Piškula??? Jak by mohl Céčkový, no upřímně Déčkový, herec zachránit Béčkovou pohádku?

Karolína Charvátová

Recenze (pokud se tento článek dá za recenzi vůbec považovat) byla viditelně psána pod velkým časovým tlakem. Nejenže text samotný nemá hlavu ani patu, je napěchovaný floskulemi a volené výrazy jsou přinejmenším neobratné, ale autor si neověřil ani faktické informace, jakými jsou například jména herců - kuchařku si zahrála Hana Vagnerová, ne Vágnerová a mladého čerta Marek Adamczyk.

Zdeněk Štancl

Zázrak ve smyslu pohádka, která se zařadí mezi největší klasiky typu Pyšná princezna, asi u televizní inscenace nebyl očekáván. Domnívám se také, že pohádka nebyla postavena na jméně Zdeněk Piškula. Pan Kryštof Eder píše, že si můžeme přečíst, jak se pohádka povedla. Podle mého názoru jsme si POUZE mohli přečíst, jak se pohádka povedla nebo nepovedla podle jeho názoru. Možné lze napsat, že pohádka Nejlepší přítel je víceméně béčková. Pak bychom ale jedním dechem měli dodal, že také jsou pohádky céčkové, déčkové, éčkové, efkové, géčkové, háčkové. A ve světle toho si troufám tvrdit, že pohádka Nejlepší přítel patří k tomu lepšímu, co bylo ve světě pohádkových televizních inscenací v posledních letech vytvořeno. Kritika obsazení je minimálně diskutabilní. A tím spíš, že ani pan Eder nekritizuje herecké výkony (být kritikem, hledal bych slabá místa spíš tady (bylo-li by to opodstatněné)). Nemyslím, že by námět pohádky byl okoukaný. Neuvědomuji si, že by v nějaké pohádce byl zachraňován přítel čert z pekla. Pojetí humoru možná může někomu připadat specifické, nesouhlasím ale s tvrzením, že se splácala všechna různá pojetí (různá žánrová schémata) dohromady. Kulisovitost - někdy možná, ale ztvárnění pekla patří podle mého názoru k tomu nejlepšímu, co bylo ve světě pohádek vytvořeno. Ples na zámku, na kterém vládl lakomý šlechtic, těžko mohl praskat ve švech jako ve Třech oříšcích pro Popelku. Navíc v pohádce šlo přece o něco jiného. Jistě šlo něco udělat jinak nebo lépe. Domnívám se ale, že na tuto tzv. béčkovou pohádku se mnozí diváci i v následujícíh letech podívají raději, než na některé vánoční pohádky z minulých let (a i ty jsou opakovaně reprízované). Důležité podle mého názoru je, jak pohádka naložila s hodnotami jako je dobro, spravedlnost, láska... a tady mě nenapadá, co bych měl vytknout (ani ve srovnání s těmi áčkovými pohádkami). Dokonce bych řekl, že ve společnosti, ve které je tolerována lež, zlodějna a podrazy, takováhle pohádka může působit i jako zázrak. A je možná škoda, že peklo, alespoň takové jaké je v této pohádce, (asi) není. Myslím, že by pak mnozí (a nejen z vysokých politických pater) měli důvod se bát...

Jiří Vymětal Vymětal

Tak zase tak strašné to nebylo. Pravda, že úspěchu Pyšné nebo Tří oříšků nedosáhne, ale podívat se na to dalo. Ovšem to aby se taková pohádka stala hitem je úplně někde jinde, než rozebírat scénu a rozpitvávat všechno do detailu. Podle mne je nejdůležitější příběh. Nesmí být složitý, ale jednoduchý a celkem prvoplánový (což dnešní "umělci" nesnášejí).Laskavý příběh, který pohladí na duši, ženy si při něm i zaslzí, zkrátka taková trošku "červená knihovna". Veškeré "velké umění" pohádkám škodí. Žádné peklo bratří Grimů, ale tradiční český čert bambula a hlavně hodně legrace, teda spíš srandy, jak říkal pan Werich. Bohužel až na čestné vyjímky, jako Anděl páně, se to dnešním mladým filmařům nedaří.