Mobilizace! Československo bylo připraveno k boji. Měli jsme proti Německu nějakou šanci?

Bezprostřední ohrožení našich hranic nacistickým Německem donutilo vládu jednat. První mobilizace v květnu 1938 byla jen částečná, ale ta z 23. září 1938 se týkala všech mužů do 40 let. Panika a příprava na krutý boj ale vyšuměla do prázdna. 

13.06.2018 - 10:30  
Nedáme se! Tak to úplně nedopadlo
Zobrazit fotogalerii (4)

Mobilizační plán počítal se svoláním až 972 tisíc vojáků. Dokument vypracovaný v roce 1936 zahrnoval účast 192 tisíc vojáků německého původu. Vývoj politické situace v Německu a následné připojení Rakouska k nacistické říši vedl k extrémně napjaté situaci v československém pohraničí. Jak jsme byli na válku připraveni?

Vládní vyhláška: č.183/1938 Sb.z. a n. ze dne 23. září 1938, o vstupu státu do branné pohotovosti (mobilizace) Vláda republiky Československé vyhlašuje podle §57. odst.1 a 3 zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb.z. a n., o obraně státu, den 23. září 1938, jimž byla nařízena presidentem republiky podle §23. branného zákona mobilisace, za den vstupu státu Československého do branné pohotovosti. Jan Syrový v. r.

Fall Grun

Ještě před Mnichovskou dohodou existoval vojenský plán na obsazení Československa jinou než politickou silou. K převzetí moci měla pomoci Henleinova strana Sudetendeutsche Partei a speciální vojenské jednotky, které vznikly právě za tímto účelem. Jejich úkolem bylo vyprovokovat nepokoje v československém pohraničí. To konkrétně znamenalo zaútočit na české školy a úřady.

Německé jednotky, které byly připraveny na hranicích s Rakouskem a Slezskem, tak donutily Československo k vyhlášení částečné mobilizace. Hitler tento akt pokládal za provokaci, a tak chtěl celý plán Fall Grun, tedy útok v předvečer druhé světové války, urychlit. Poslední termín útoku byl údajně naplánován symbolicky na 28. října 1938. Mnichovská dohoda nakonec způsobila, že Hitlerův plán se nikdy neuskutečnil.

Armáda připravená k boji

Českou armádu v té době tvořilo více než 1,5 milionu vojáků, kteří měli k dispozici 1,2 milionu pušek a 62 tisíc kulometů, 36 tisíc motorových vozidel, na 200 tisíc koní, 469 tanků, letectvo čítající 568 bojových letadel. Na hranicích bylo téměř dokončeno 263 těžkých objektů pro dlouhodobý útok nepřítele a 9 632 lehkých objektů, které sloužily jako dočasný ochranný štít.

I tak si velitelé armády byli vědomi, že přes dobře vyzbrojenou armádu bude absolutně nemožné vést úspěšný boj bez pomoci spojenců. Ti, na které se nejvíce spoléhalo, ale upřednostnili diplomatický boj u mnichovského stolu. Francie a Velká Británie nás tak nechali na holičkách. Jako beznadějná se jevila pomoc ze Sovětského svazu.

Československo rozpoutalo válku

Hitler měl celý plán důkladně promyšlený. Jakýkoli vojenský akt Československa by mu byl vítanou příležitostí k vyhlášení války a my bychom byli označeni za viníky. Tento fakt by pravděpodobně po neúspěšném boji způsobil velmi složitou situaci ve vyjednávání o navrácení původních hranic naší republiky. Nelichotivá situace tak vyplynula k odevzdání země bez jediného výstřelu. Vyhlášená všeobecná mobilizace byla jen aktem naděje v beznadějné chvíli.

Edvard Beneš spolu s nově zvoleným předsedou vlády Janem Syrovým mobilizací vlili do žil českému národu touhu se bránit, aby se díky Mnichovské dohodě a „zrady“ našich spojenců odehrála druhá světová válka bez naší přímé účasti. Boj by byl pravděpodobně naší nezvratnou porážkou, ale dodnes je otázka, zda by neměla vojenská akce vliv na naši národní morálku. Chybí nám hrdinové a zbyla jen frustrace. Nebo to byl naopak ten nejlepší možný scénář v bezvýchodné situaci?

Konec války: Proč Prahu neosvobodili Američané a přednost dostala Rudá armáda? Více čtěte zde.

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.

Jakub (neověřeno)

Není pochyb. Bránit jsme se měli. Být na místě Beneše Masaryk, tak si neumím představit, že by tak snadno sklopil ocas. Byla to historická šance bránit nový stát a lidé měli obrovskou vůli k boji. Bohužel od té doby jsme jen přicmrdávači pro smích. A vemte jed na to, že by to němci tak jednoduché neměli. V té době jsme měli renomé bojovníků (čs. legie atd.) a každé malé dítě ví, že německým velitelům se do toho moc nechtělo. V případě tuhého boje ( do posledního muže) a následné partyzánské válce ( ideální terén, hory) by to němcům pěkně otrávilo život. A že by Praha byla v troskách ? A co Varšava, Rotterdam atd ? V Kodani jezdil Dánský král na koni s šavlí v ruce a burcoval lidi do boje a neměli proti němcům sebemenší šanci. Ale to jsou trochu jiné národy a jiná mentalita. My jsme to opět řešili ,, českou cestou" Spoustu cizinců dodnes protektorát a naše postavení vůči němcům za války vnímá jako čisté spojenectví. Bohužel se to prokaučovalo a od té doby máme smutné dědictví ,, lokajského národa" jak trefně poznamenal Heydrich.

Ludva (neověřeno)

Bojovat jsme měli.Prohráli bychom,o tom nepochybuji.Ale raději se nechat zabít a vše nechat zničit,než se sklonit před tyranem,přijít o vlastní čest i zemi.Toť můj názor.Bábuška mi vyprávěla,jak chlapi chceli bojovat (včetně jejího taty,partizán,popraven roku 1944 ve Vídni).A jak poté tata brečel,když proběhl Mnichov.UŽ NIKDY VÍCE TAKOVÉ PONÍŽENÍ!NIKDY JIŽ TOHLE NESMÍME DOPUSTIT!

filip (neověřeno)

Měli jsme se bránit. Několik let se po celé hranici staví obranné pevnosti, aby se nakonec odevzdaly do rukou nepřítele, který na nich poté akorát tak dělá zkoušky pro zdokonalení svých vlastních pevností. Naše národní hrdost by byla úplně někde jinde, teď jsme jenom ti, co se vzdali bez boje. Navíc veškerá vojenská technika, kterou jsme v té době měli, byla nepoškozená a Němci ji potom vesele používali při útoku na Francii atd.

Luděk (neověřeno)

Vše je jen kdyby.... kdyby Hitler padl v 1.světové,kdyby jsme bojovali,kdyby,kdyby,kdyby.... atd. .

ivan (neověřeno)

Jak prosté- naše hranice, pohraničí s Německem plné kolaborantů, nedodělané pevnosti, dál nebyly žádné pevnosti, Maďarsko fašistické, Rakousko věděl Beneš od tajných služeb jak rychle je obsadí a Polsko? přesně věděl jak slabou armádu mají (14dní vydrželi). cca 30% obyvatel německé národnosti. Německá armáda cca 4x tolik lidí. Francie odolávala 14 dní a pak to vzdali a kolik bylo Francouzů a nás? a to Frantíci měli cca 300tis plně vyzbrojených Britů (ti při útěku nevzali ani zbraně, jen lidi přes kanál. O SSSR tehdy nemá cenu diskutovat. Jednoznačně by šlo o sebevraždu. Poté co nás dali Mnichovem ještě dali Britové Hitlerovi 2x20tun zlata, které jsme před Hitlerem uklidili do Anglie, ti nemít kanál, tak je vzal jedním vrzem s Francií, takže nemají co kritizovat. Kolik lidí a jak dobře bojovalo v zahraničí? Bohužel Beneš moc dobře věděl, že rozpoutání války chtěli hodit na nás jak Britové, tak Frantici a to by nám zrušilo šance po válce.

Luky (neověřeno)

Byla by to zbytečná smrt statisiců českých vojáků. Snad si nemyslíte, že Němci v pohraničí by to nechali jen tak. Ne, masakrovali by naše vojáky pěkně zezadu, jak by jste se v takovým případě chtěli bránit, když by na vás nepřítel útočil z obou stran?

Valentin Illes (neověřeno)

komentář pana jakuba je naprosto správný!!! od dobyJana Žižky nemáme hrdiny a nemáme národní hrdost jako na př Poláci, kteří ji čerpají z hrdinstvi postavit se nepříteli na odpor i s holýma rukama. Získali si respekt a uznání iod svých nepřátel.Ajejich mladá generace se může o toto hrdě opírat.

Vaclav Flek (neověřeno)

Pri prvnim pohledu jsem si myslel, ze clanek prekrocil meze ceskeho "klise videni dejin", ale bohuzel tomu tak neni. Castecna mobilizace (kvetnova) predstavovala fiasko nasi zpravodajske sluzby, ktera mylne vyhodnotila sve informace, na jejichz zakladech se vlada spatne rozhodla. Nemci vubec nechteli v kvetnu jakymkoliv zpusobem uderit ani vytvorit natlak na Ceskoslovensko. Svetova media to ovsem pojala tak, ze jim v tom zabranila ceskoslovenska mobilizace, a rozzureny Hitler prohlasil, ze pri pristi ceskoslovenske mobilizaci jiz zahaji valku. Nerozumim tvrzeni, ze nas v Mnichove "Anglie a Francie nechali na holickach". Britanie s nami nemela uzavrenou zadnou smlouvu (!), a s Francii mela dohodu o tom, ze ji prijde na pomoc, pokud bude Francie vojensky napadena Nemeckem. Hitler vsak ostentativne zduraznoval, ze mozna nemecko- ceskoslovenska valka je zalezitosti techto dvou zemi, a Francie se netyka. Pokud by nam Francie chtela prijit na pomoc, nemohla to Britanie povazovat za napadeni zeme Nemeckem, a nemusela tim padem Francii podporit. Jednani Britanie pochopime, pokud si uvedomime, kolik ztratila mrtvych, zranenych, zmrzacenych a jinak trvale postizenych za prvni svetove valky. Zasadnim momentem je i skutecnost, ze vsechna britska dominia a kolonie (Kanada, Indie, Novy Zeland, Australie, Jizni Afrika a dalsi), jejichz jednotky hraly pozdeji tak vyznamnou roli, by do "valky o Ceskoslovensko" nevstoupily.

Bohumil Brandejs (neověřeno)

Proč nikdo dnes nevzpomene statečný boj a odhodlání příslušníků Stráže obrany státu ( finanční stráže, četníků a místních vojáků), kteří už ráno po vyhlášení květnové mobilizace vybudovali záseky na státní hranici, obsadili bojová stanoviště na státní hranici ještě před opevněními a způsobili mezi místními sudeťáky takové překvapení, že náckové prchali do své milované říše. A SOSáci bojovali až do Mnichova proti narušitelům státní hranice, mnoho jich položilo životy za svoji republiku, zabíjeni ze zálohy přesilou sudeťáků, stovky jich bylo zraněno a stovky bylo zajato a odvlečeno do Říše. Bojovali proti přesile místních Němců až do osudného Mnichova a dnes si na ně vzpomenou jen přátelé klubů vojenské historie, kteří se starají o roztroušené pomníčky v pohraničí. To ale není pro novináře moc atraktivní a vymýšlejí blbosti o národní morálce. Najděte si tyto pomníky statečných SOSáků a položte tam kytičku ! Tehdejší tisk psal o zvěrstvech páchaných v pohraničí na financích, četnících a vojácích s titulky " Nikdy vám to nezapomeneme ! " Najděte si noviny z léta a září 1938 ! Čest těmto statečným obráncům republiky, jejich rodinám , nádražákům, pošťákům, četníkům, financům a dalším, kteří zůstali zapomenuti a za svůj statečný boj byli pronásledováni Němci po obsazení zbytku republiky!!!

Jeromba James

Zase ty kecy o zradě spojenců. Anglie s námi žádnou spojeneckou ani jinou smlouvu neměla. Měla ji s Francií. A naše smlouva s Francií, která by před případnou pomocí musela o svolení žádat ve Společnosti národů a tudíž by bylo dávno po válce, než by někdo vyprdl rozhodnutí. Co měly ty dva státy asi dělat? "Tohle není mír, to je příměří na dvacet let." Ferdinand Foch, 1918. Tam hledejte chybu, dávno před Mnichovem.

zemekf (neověřeno)

360.000 mrtvých a to ste ani nevystřelili ...... to že ste lezli západu do zádele se vám nevyplatilo a nevyplatí )))))))

Jarek (neověřeno)

Samozřejmě že jsme proti Německu šanci měli. Měli jsme lépe vycvičené vojáky, lepší výzbroj a pevnosti kolem hranic. Bohužel ale otázka není správně položená a pisálek zapoměl na to, že Německo nebylo samo, kdežto my ano. Správnně položená otázka by měla vypadat nějak takto: "Měli jsme proti Německu, Rakousku, Polsku a Maďarsku nějakou šanci?" I při naší skvělé výzbroji a odhodlání by to bylo 150 milionů proti 15ti nemluvě o tom, že jsme měli velkou Německou menšinu a Slováci také nebyli příliš odhodláni k boji. V přesile 10:1 (a to je optimistický odhad) a obklíčeni ze všech stran by se naše šance blížily nule. Ale i přesto jsme se měli bránit. I ti pomatení poláci se bránili. Sice útočili s šavlemi proti tankům, ale aspoň mají být na co ehm "hrdí"

jery (neověřeno)

Hledáte hrdiny a ty co se vrátily zavřely do komunistických koncentáků ať bojovali na východě nebo západě a mandát jim k tomu dali lidi ve volbách a ve válce nejvíce obětí způsobily udavači z řad čechů.Je to nelichotivé,ale je to fakt.

Inländscher Sch... (neověřeno)

ČSR s třetinou Němců a Maďarů vůbec neměla vzniknout jako homogenní národní stát Čechů a Slováků. To je pěkné, že Beneš a Masaryk národní ideu vypodložili lží o menšinách, ale důsledky se dostavily nevyhnutelně. A byl to sám Beneš s jeho orientací, kdo snoval smluvní zabezpečení republiky těmi, kteří ze zásady vždy hrají na svém písečku. Že to neviděl má paralelu ve figurce Saši Dubčeka, který ač komouš v Moskvě vychovaný jako by nevěděl, jak se hraje geopolitika a že na náš lokální zájem velký rudý bratr ohledy zásadně brát nebude a vojenský status quo udrží všemi prostředky. Bránit se ano, měli jsme se bránit. Porážka by byla jistá, ale páteř by byla rovnější. A pozice? Ztráta pro poválečném politikaření vyrovnaná polským druhem sebevědomí. Přežít za každou cenu je pěkné české a funkční.. ale k jakému živoření přežít? Pan Beneš konkrétně se po svém neúspěšném zabezpečení republiky v rámci působení na zamini propresidentoval k (ne)abdikaci, odchodu z republiky a dovršení české státnosti odevzdáním se do rukou Stalina. A to je nutné říct, že známe čestnější a rovnější druhy socialistického chování.

karl (neověřeno)

Šanci ? Vždycky máte nějakou šanci, když se aktivně bráníte. Protože situace se může vyvíjet velmi různě - i velmi překvapivě. Když ale hned "stáhnete ocas", tak už těžko něco kloudného tzv. uhrajete, cizím slovem se tomu říká kapitulace. Slabinou čs. armády bylo letectvo, tam se hodně zaspalo. Ale testovala se stíhačka Avia B-35, nakoupily stroje a licence na výrobu bitevníků SB-2, možné by byly dodávky dobrých letadel z USA. Nasazení moderních letadel bylo pouze otázkou času, ovšem bylo už pozdě. Tanky LT-35, LT-38 byly srovnatelné s většinou německých, nemluvě o ST-39. Pěchotní zbraně i dělostřelectvo na stejné úrovni. Výcvik i motivace armády byly vynikající. Hippotrakce byl převažující v obou armádách. Další nepříjemností byly dlouhé hranice, nicméně, jak poté ukázala válka, rozbitá - vybombardovaná města (i menší než např. Stalingrad) se dají úspěšně bránit. Dokončená opevněná pásma na hranicích by byla dost tvrdým oříškem pro útočníka. Možná bylo dobovým nedostatkem, že se opevnění nestavěla také současně i kolem (větších) nebo pro obranu významných měst - i ve vnitrozemí. V RČS byl vhodnější terén k obraně, ve srovnání s Polskem. Podle mého názoru by Wehrmacht hodně krvácela. Bohužel se tzv. spojenci (Francie, Velká Británie, USA vůbec) moc neměli ke splnění svých závazků o vojenské pomoci a sobecky mysleli jen na sebe a své zájmy, v důsledku nebyli ochotni ani zaručit výsledky ujednání po 1. světové válce (ad Mnichov 1938). Špatná politika, ale vymstila se jim velice brzy. Pomoc SSSR byl blábol, navíc by byla jen teoreticky možná (problém přesunu vojsk). Nemyslím si, že by Masaryk v dané situaci mohl a byl schopen udělat něco více. Měl sice větší mezinárodní respekt a uznání, bližší vztah s USA, Beneš byl, navíc od něj, velmi neoblíben (nejen v Německu). Konstrukce státu (RČS), čs. národa a vůbec nálada v něm (Sudety, Slovensko) i okolí (Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko) nebyla dobrá. Tady se jasně ukázalo, že Masarykova myšlenka Československa ani politika nebyly úplně správné. Ale je pravda, že Čechoslováci prostě nebyli vzdorní a stateční Poláci, ani náhodou. Prostě další Bílá Hora, jen navíc úplně bez boje ...

Jakub (neověřeno)

Dobrý den ještě jednou. Ano vše řečené v této diskuzi je relevantní. Poláci si chtěli zobnout Těšínsko, Maďaři Podkarpatí atd. Bojovali by jsme proti mnohonásobné přesile ale s rovnými zády a zachovanou národní hrdostí. Chladný kalkulátor Beneš si myslel bůh ví jaký není géniální stratég ale občas v kritických chvílých národa není potřeba chladně manipulovat a promýšlet, ale prostě bránit vlastní zemi všemi prostředky. A to je trochu jiná motivace i pro vojáky. Jediný kdo chtěl opravdu aktivně pomoci čechům ( slováky taktně z tohoto seznamu vynechám s pochopitelných důvodů) byli ukrajinci v podkarpatí, což mi na nich je dodnes celkem sympatické, Pro ně dodnes oněch dvacet let ,, pod Masarykem " je zlatou érou.

Jiříííííí (neověřeno)

Bránit jsme se měli a Kléma nabízel pomoc Sovětů a vše i bylo se Stalinem vyjednané a stačilo jen aby Beneš souhlasil. Beneš byl ale zrádce republiky a zrádce lidí, od Sovětů pomoci nechtěl. Do příchodu Sovětů bychom se udrželi a Německo mohlo být poraženo už na počátku a válka nemusela být. Klémovi a Stalinovi nikdy nezapomenu tu ochotu pomoci, těchto osob si nesmírně vážím, čest jejich památce.

rudolf95 (neověřeno)

Pane JIŘÍÍÍÍ kde berete takové kraviny.přitáhnout bolševika už v 38 roce.dopadli by jsme jak polsko.kámoši pepa s adou si nás rozdělili.můj názor je ,republiku jsme bránit měli,tím jsme pošlapali už v té době oběti sos,finančí stráže a všech ostatních hrdinů co položili životy. Němcům co tak hrozně chtěli domů do říše toto umožnit.mohli jít klidně ze vším majetkem.země byla naše.raději podkarpatské rusi v pohraničí než je.ti by svůj domov bránily do posledního dechu.být v té době Benešem nezávidím mu.v každém případě je důležité že vše pro náš národ dopadlo dobře.jsme tu,žijeme vychováváme své děti.chybělo málo a tomu tak nebylo.o tohle Benešovi zřejmě šlo.lepší se vzdát než kolaborovat jak jiné země.ty také nebojovaly.vime všichni o které se jedná.