Černobyl ovlivnil i Československo. Zasáhl lesy, velká města a snížil i spotřebu mléka

Jak moc se dá spojovat výskyt rakoviny s „legendárním“ pojmem Černobyl? A lze to vůbec dávat dohromady i po tolika letech? Havárie v jaderné elektrárně Černobyl na Ukrajině na dlouhá léta ovlivnila i Evropu a Rusko a dodnes se o ní mluví jako o možném zdroji vzniku různých onemocnění.

30.08.2018 - 12:00  
Výbuch Černobylu výrazně ovlivnil i tehdejší Československo
Zobrazit fotogalerii (6)

Píše se rok 1986, 26. dubna a je přesně 01:23 hodin moskevského času. V tento moment se stalo něco, co nás navždy ovlivnilo, a jméno Černobyl se stalo známé po celém světě. V bývalém Sovětském svazu došlo k těžké havárii na 4. reaktoru jaderné elektrárny a důsledky radiace postihly rozsáhlou oblast.

Postižený reaktor v Černobylu byl následně ohraničen železobetonem, který je potřeba každých 40 let obnovovat vlivem radioaktivity. Nachází se v oblasti, která je označena jako zakázaná zóna. V roce 2016 byl nad ním vytvořen kryt, který má na starosti znemožnění degradace vlivem vnějšího prostředí.

Nulové informace a obrovská nedůvěra

Bezprostřední důsledky postihly zaměstnance, kterých v daný moment bylo v elektrárně zhruba 400. Jednatřicet lidí ihned nebo velmi brzy zemřelo, akutní nemoc z ozáření se týkala dalších 203 lidí. Navíc ještě došlo k evakuaci 116 000 lidí, kteří bydleli v nejbližším okruhu Černobylu.

Lidé byli zmateni především díky nedostatku informací, které plynuly z úřadů. Panovala nedůvěra a na všech schodech u domů a bytů ležely hadry, které sloužily k otírání. Dokonce ulicemi projížděly kropicí vozy, které splachovaly radioaktivní prach. Jaký vliv mají ale důsledky, nelze tak snadno říci. Nicméně existují podklady, které říkají, že v zasažených místech se úmrtnost zvedla až třikrát, výrazně se zvýšil výskyt leukémií a anémií, u dětí bylo zaznamenáno i větší onemocnění štítné žlázy.

Jak to vypadalo v Československu?

Ani tady informace neplynuly zcela jasně a upřímně. Ono je vlastně nebylo ani pořádně odkud brát, když Sovětský svaz dlouho prakticky o havárii mlčel. Celé neštěstí bylo považováno za běžnou poruchu a myšlenka, že jde o něco mnohem horšího, zůstávala v pozadí. Nejvíce sledovanými látkami z hlediska zdraví byly cesium a jod. Jod byl nebezpečný zhruba týden po havárií, ale cesium se svým poločasem rozpadu 30 let ovlivnilo lidstvo mnohem více. Šlo především o limity v potravinách - došlo mj. k určitým opatřením, která se týkala spotřeby ovčího nebo kravského mléka. Dle dostupných informací byla nejvíce postižena dvě města - Praha a Brno.

Záření působí na člověka doslova ničivě, větší množství negativně ovlivňuje mozek a vědomí, postižena je i trávicí soustava a nemocný umírá do několika hodin. Střední ozáření způsobuje vodnaté průjmy, zvracení a dehydrataci. Může dojít i k ledvinovému selhání. Nemocný nepřežívá většinou déle než dva týdny.

Důsledek? Zvýšený výskyt rakoviny i onemocnění štítné žlázy

Už je to krátce přes třicet let, kdy je Černobyl spojován s důsledky nemocí, které se stále vyskytují. Onemocnění rakovinou a onemocnění štítné žlázy stále roste. Evropa byla zasažena, nejvíce se postižení týkalo Rakouska, Slovinska, Slovenska a Moldavska. Vlivem menších dávek radioaktivity může projevení onemocnění trvat déle, třeba i desítky let. Jde především právě o již zmiňované nádory, dále genetické mutace a další obtíže.

V současné době výsledky radioaktivity nejsou alarmující, nicméně určitě stojí za to vždy zvažovat, na jakých místech necháváme např. pást dobytek. Podobné riziko podstupující divočáci, kteří rozrývají půdu. Z rostlin to jsou hlavně houby, jež jsou schopny zadržovat cesium. Pro lidi to ale nemusí být nebezpečné, museli by totiž zkonzumovat velké množství hub, které by byly postiženy.


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.

Míra (neověřeno)

Že by z celé ČR byly nejvíce zasaženy pouze dvě města? Prahu chápu, ta se musí zveličit pokaždé a u všeho ... ale že by se pražáci báli brňáků, že začínají zveličovat i Brno?! Osobně bych řekl, že zasažena byla celá ČSSR (toho času na vojně v Tachově jsme naměřili zvýšenou radiaci ... ale jen do té doby, než nám přístroje zabavili), takže čím blížejí k SSSR, tím více, samozřejmě s přihlédnutím k meteorologickým podmínkám.

Zean (neověřeno)

Stačí se podívat na přiloženou mapku, kde je vidět která místa byla nejvíce postižená. U nás na Jesenicku to bylo dle této mapy silnější než jinde v Česku. Já a mnoho mých známých trpíme právě poruchou štítné žlázy. Prášky, které beru budu brát do konce života.