Mnozí umělci mají nelehký životní úděl. Byť je jejich dílo obdivováno masami, svého času si přišli na své. Ať už mluvíme o Ovidiovi, který své nejznámější dílo napsal ve vyhnanství, nebo o Ernestu Hemingwayovi, jenž trpěl vleklými depresemi a kvůli nim si podle všeho vzal život. Vedle psychických a existenciálních problémů trpělo mnoho umělců i existenční nouzí.
A to nejen v dávné minulosti. Jeden z nejznámějších amerických spisovatelů dneška, prozaik Cormac McCarthy, autor Pulitzerovou cenou vyznamenaného románu Cesta, údajně odmítal svého času veřejně vystupovat, byť jeho rodina žila takříkajíc z ruky do pusy. Dobře na tom nebyl ani filmový režisér David Lynch, který v začátcích své slavné kariéry přespával v natáčecím studiu.
Dopisy nad Babičku
Podíváme-li se do minulosti, nalezneme mnoho umělců, kteří na tom nebyli zrovna nejlépe. Mezi ně se řadí i Božena Němcová. Ta je dnes známá především díky své novele Babička. Která je na jednu stranu dílem zdařilým, na druhou stranu tvrdí mnozí literární historici, že pokud je něco z díla Boženy Němcové skutečně zajímavé, je to její korespondence.
Božena Němcová se těší nebývalé pozornosti dodnes. Stačí vzpomenout na významné české básníky, kteří na její osobě či na jejím díle založili část díla vlastního – mezi ně se řadí například František Halas nebo jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert.
Božena Němcová byla podle všeho velice atraktivní ženou. Provdala se za Josefa Němce, jehož manželkou se stala již v roce 1837. S Němcem měla spisovatelka čtyři děti, tři syny a jednu dceru. Němec pracoval jako komisař finanční stráže a v souvislosti s prací se musel velice často přesouvat. Němcová s dětmi jej nedoprovázela vždy. A právě dopisy manželovi tvoří samozřejmě nezbytnou část spisovatelčiny korespondence. Manželství by však nebylo možné označit za šťastné.
Manželé se často hádali – jednak kvůli vleklým finančním nesnázím, své sehrálo i to, že Němcová nebyla Josefovi věrná. Milostný vztah udržovala mimochodem s básníkem Václavem Bolemírem Nebeským.
Poprvé Ženám
Právě tento básník se zasloužil o to, že byla Němcové otištěna první báseň – v roce 1843 se v časopisu Květy objevil text s názvem Ženám českým. Záhy se Božena Němcová stala jednou z nejvýraznějších postav literárního dění – ne však v takové míře, v jaké je vnímána dnes.
Němcovou provázely finanční nesnáze prakticky celý život. Podstatná část její korespondence je tvořena žádostmi o pomoc – Němcová žádala především lidi z kulturních a intelektuálních kruhů. Peníze od manžela Josefa chodily nepravidelně a nepřicházelo jich dostatečné množství.
A když už Němcová peníze měla, nedovedla s nimi podle všeho vhodně hospodařit. Spisovatelka zemřela v chudobě po vleklé nemoci ve věku pouhých jedenačtyřiceti let. Byť ke konci života živořila, po její smrti vystrojili vlastenecky smýšlející intelektuálové velkolepý pohřeb. Snad i díky němu se na Boženu Němcovou nezapomnělo – a podle všeho jen tak nezapomene. Její Babička už se dočkala tří filmových adaptací a nesčetného množství vydání.
