Je chvályhodné, že jsme si zase něco odsouhlasili. Tedy ne my, ale ti, kteří mluví za nás. Přitom ještě v prosinci bylo pro zákaz kouření až 63 procent hlasujících na iDnes.cz. Co se od té doby změnilo? Že by se tolerance nekuřáků rapidně zvýšila? Nemyslím si.
"Polovina sněmovny hulí a bojí se, že by si neměli kam jít zapálit, tak co se divíš," popsala situaci moje maminka, která je sama kuřačka. Ale upřímně jí vadí, pokud by v extrémně zakouřených prostorách musela sedět a celá načichnout. "Mně by se to naopak líbilo, aspoň by mě to donutilo kouřit míň." Je pravda, že její dvě slimky denně se nedají považovat za ukázku militantního kuřáka. O to stoupá respekt, který k nekuřákům má.
Jak to doposud fungovalo v praxi s tolerancí kuřáků vůči nekuřákům? Inu tak, že když se v onom prostoru kouří, nekuřák to musí přetrpět anebo si má zajít do nekuřácké restaurace. Jasně, tohle by dávalo smysl, kdyby kuřáci byli uzavřenou komunitou nebo sortou lidí, kteří mezi sebe nechtějí nekuřáky. Ale uvědomujete si, že nejsme uzavřená komunita a není možné lidi a celou populaci dělit jenom na kuřáky a nekuřáky?
Co byste potom řekli mojí mamince anebo mnoha dalším lidem, kdy jeden z partnerů je kuřák, ale druhý nekouří? Taková situace je velmi častá a sama jsem zažila mnoho partnerů či jenom přátel kuřáků. Tolerance kuřáka vůči nekuřákovi by se měla blízkým vztahem tím zvyšovat, měl by být ochotný odejít z místnosti, pokud ví, že je tam s ním nekuřák, na kterém mu záleží. Představte si situaci, kdy početná skupinka lidí hledá restauraci, ale polovina z nich kouří a druhá polovina ne. Jakou si vyberou?
Nic jako smíšená restaurace neexistuje
Problém smíšených restaurací, kde by "měli dostat prostor" jak kuřáci, tak nekuřáci, je bohužel úplně mimo. Proč? Majitelům takových restaurací zřejmě nedochází, že když má ať už hospoda anebo restaurace dvě místnosti, přičemž jedna je kuřácká a druhá ne, kouř se přenáší vzduchem.
A je úplně jedno, jestli tam jsou dveře otevřené, anebo zavřené. Podobně jako se přenáší vzduchem smog z aut, kouř se také přenáší vzduchem, takže je každý člověk uzený, pokud se v tom prostoru pohybuje. Zrovna tak to musí dýchat, což už většinu kuřáků nezajímá. Proto nic jako smíšené restaurace neexistuje.
Druhým problémem jsou také opatření, na která majitelé podniků zvysoka kašlou. Viděli jste někdy ve smíšených restauracích otevřená okna, dostatečnou klimatizaci nebo jakýkoliv jiný způsob odvětrávání?
.
Neustále je argumentováno tím, že by měla platit svoboda podnikání, jako třeba kdo si jakou otevře restauraci. Potom se argumentuje svobodou volby, každý si může vybrat odlišný podnik. Dobrá tedy, ovšem nic jako smíšená restaurace neexistuje, takže se výběr ještě zužuje. Když pomineme potřebu argumentovat za každou cenu možností volby, je tady ještě zdravotní aspekt. Zkusme na chvilku zapomenout na protikuřácký zákon. Je kouření zdravější, když si zapálíte venku?
Našim sousedům problém tolerovat zdraví občanů takový problém nedělá. Třeba v Maďarsku je zakázáno kouřit ve všech veřejných uzavřených prostorách, včetně barů a restaurací. A také v podchodech nebo na dětských hřištích. Když budeme volat po spravedlnosti, rozumně to vyřešilo třeba Rakousko.
Tam se restaurace či kavárny do 50 m2 musí rozhodnout, zda jsou kuřácké nebo nekuřácké, a viditelně to označit. Přičemž větší podniky musí být nekuřácké anebo být funkčně stavebně odděleny na dvě části. Pokuta pro hosta je až 1 000 € (cca 27 tisíc), pro provozovatele až 10 000 € (cca 270 tisíc). Majitelé restaurací si tak dobře rozmyslí, kudy bude kouř odcházet.
A jaký máte názor vy? Odpovězte v anketě.
