Sedm stupňů poznání: Od měkkého sametu, přes vymítání ďábla belzebubem až po hybridní válku

"Pět lidí, deset názorů! Jděte s tím někam!" I to si řekne člověk ztrácející se v informační džungli. Mnoho informací rovná se žádná informace. Výsledkem jsou zabouchnuté dveře, za něž proniknou jen nejsilnější argumenty: koblihy nebo fotky s uřezanými hlavami. I v džungli ale panuje řád. Pokusme se jej přiblížit na sedmi stupních pomyslného schodiště.

02.10.2018 - 13:53  
Vliv Ruska na život v Česku je stále patrnější
Zobrazit fotogalerii (3)

1. Komunismus

Má na svědomí 90 milionů vražd, víc než nacismus. Většina lidí už ví, že „diktatura proletariátu“, „politická ekonomie“ a „komunistická internacionála“ patří do muzea diktatur a populismů. Ví to i vymírající komunisté, dnes věřící spíše moci peněz než rudých praporů. Jen pár teenagerů nosí na tričku Che Guevaru. Jsou i jiné možnosti protestu, se zelenou, pirátskou či jinou vlajkou.

O to záludnější jsou metastázy „bolševismu všech barev“ zbaveného ideologie, ale používající staré praktiky technologie moci a tajných služeb. Je to virus pomalu rozkládající tělo demokracie. Společným znakem je antiamerikanismus a „východní vítr“. Pravý bolševik nepřestane hledat „kapitalistu, který mu prodá provaz, na kterém ho oběsí“.

2. Příliš měkký samet

Význam listopadu 1989 nelze zpochybnit: je to konec čtyřicetileté diktatury dosazené z Kremlu a založení demokracie západního typu. Drobné vady na kráse sametu jsou ale příčinou dnešních potíží:

  • Nedostatečné vypořádání s komunismem. KSČ měla být zakázána, její majetek zabaven a zločiny potrestány (to se netýká 90 % z milionu řadových komunistů, kteří státostranu s úlevou okamžitě opustili). „Nejsme jako oni“ nebylo správné heslo, protože „oni nejsou jako my“ a velkorysost považují za slabost.
  • Zatímco se demokraté brodili v popřevratovém chaosu, StB a Prognostický ústav se připravovaly na nové úkoly. Jejich plán vznikl v utajení nejméně rok předem, v Rusku v dílně KGB ještě před Perestrojkou. 
  • Základy nového politického systému výrazně ovlivnili „přátelé starých pořádků“ rozptýlení v demokratických stranách. Spektrum doplňovali KSČM, Sládkovi Republikáni a „kouřová clona“ bizarních stran, často založených estébáky (včelaři a zahrádkáři, poetové, erotomani atd.). Zákulisí  politiky nenápadně ovládli „bolševici všech barev“ díky utajené koordinaci napříč stranám a institucím. 

Většina lidí dnes ví, že se sametem nebylo něco v pořádku, ale nedokáže „přátele Kremlu“ identifikovat a jednou provždy odmítnout. Je třeba srovnávat slova a činy lidí hluboko do minulosti. Patří mezi ně Václav Klaus sr., Miloš Zeman, Andrej Babiš a vedení ANO s 30 estébáky, dále Václav Klaus jr., Tomio Okamura, Ivo Valenta, Martin Nejedlý, Vratislav Mynář, Miroslav Šlouf, Waltr Komárek, Vladimír Dlouhý, Petr Hájek, Viktor Kožený, Ivo Rittig, Jan Mládek, Roman Janoušek, Jan Kavan, Martin Roman, Jiří Paroubek, Vít Bárta, Michal Hašek, Ivan Langer, Petr Mach, Adam B. Bartoš, Jana Bobošíková, Jiří Vyvadil, Jan Zahradil, Petr Uhl, Petr Žantovský, Ivan Hofman, Miroslav Grégr, Radovan Krejčíř, František Mrázek, Martin Konvička, Alexandr Novák, Tomáš Hrdlička, Jan Veleba, Jiří Zimola, Jaroslav Foldyna, Stanislav Huml, David Rath, Martin Pecina, Tomáš Pitr, Petr Robejšek, Zdeněk Zbytek, Jiří Weigl, Petr Kellner a tisíce dalších lidí ve státní správě, justici, médiích a strategických firmách, napříč politickým spektrem. Skupina pracuje koordinovaně, protože pomalé dlouhodobé procesy nevyžadují organizační strukturu. Napojení StB na KGB nebylo nikdy přerušeno (nejlépe prý pro tajné služby pracují ti, kdo o tom nemají tušení).

Nikdy není pozdě chyby minulosti pojmenovat a napravit. Dokonce je to naše povinnost vůči budoucnosti.

3. Privatizace jako "malá domů"

byla skutečným bodem obratu. Utajeným cílem bylo privatizovat co nejvíce majetku malému počtu lidí především přátel z StB, PZO a spolužáků z VUMLu. Takový KLAN je snadno ovladatelný. Kdo se vzepře klanovým pravidlům, bude potrestán jako Chodorkovskij v Rusku. Komunisté podruhé ukradli majetky znárodněné v roce 1948! Privatizace byla nutná, nikoliv ale její temné stránky, zejména:

  • Záměrné zaostávání legislativy za privatizací, které spolu se zakonzervováním části komunistické justice umožnilo masivní tunelování majetku (Stráský, Ježek).
  • Klišé o „neviditelné ruce trhu“, „nemožnosti rozeznat špinavé peníze“ atd. nás na čas uvrhly do kapitalismu 19. století. Z extrému do extrému. 
  • Vyspělé společnosti jsou odjakživa postaveny na soutěži a solidaritě zároveň. Úspěšní přerozdělují část zisků společným zájmům a potřebným. V české privatizaci soutěžil především „klan vyvolených“ proti ostatním, solidaritu pak prokázali „vyvolení“ sami sobě formou bankovního socialismu, konsolidační agentury a Klausovy amnestie! Pro neúspěšné vznikli soukromí exekutoři, suplující nefunkční justici. Extrémní podoba zákona o exekucích vešla v platnost v roce 2001, za vlády „asociálního antidemokrata“ Miloše Zemana: exekuce se mohla vyšplhat z pětistovky na 20 000 Kč, bylo možné dlužníkovi neoprávněně zabavit dům a okamžitě jej prodat. Tento systém poslal za 15 let 900 000 Čechů do exekuce, ne vždy spravedlivě.

Cílem bylo hluboké rozdělení společnosti na bohaté a chudé a oslabení střední třídy, nezbytného „tmelu“ zdravé demokracie. To je RUSKÝ MODEL společnosti. Většina lidí dnes chápe nespravedlnost naší privatizace, uvěřila ale desinformační kampani dávající vinu nastrčeným viníkům. Zloděj křičí „Chyťte zloděje“.

4. Opoziční smlouva

Když dva „rivalové“ pocházejí z jedné stáje KGB, je snadné vykopávat a zasypávat virtuální příkopy, nebo na čtyři roky podepsat pakt o neútočení. Česká politika od počátku nevěděla, kde je vpravo a vlevo a trpěla absurdnostmi:

  • ODS byla vždy euroskeptická, na rozdíl od většiny jejich voličů!
  • ČSSD byla vždy oficiálně eurooptimistická na rozdíl od většiny jejich voličů!
  • KSČM neměla nic společného s dělníky a rolníky, klidně pomohla zvolit Klause prezidentem a dnes se spojila s druhým nejbohatším oligarchou Babišem, bývalým komunistickým prominentem.
  • Republikáni komunistického cenzora Sládka nebyli pravice, ale nevypočitatelní magoři. V jejich stopách kráčí Okamurovci.

Tak začalo vyprazdňování politiky: ideje ustupují a nic nebrání uzavírání pragmatických absurdních dohod a pronikání kapitálu do politiky - korupci. Vznikla paralelní mocenská struktura, mocnější než ta oficiální. „ČEZ je naše nejúspěšnější politická strana,“ řekl fiktivní lobbista Tonda Blaník.

Opoziční smlouva byl frontální útok na rodící se demokracii, na soutěž politických stran a oddělení businessu od moci zákonodárné, výkonné a soudní pod dohledem nezávislých médií. Rozšířil se prostor pro stovky sabotáží: zákony na míru, megakorupce, klientelismus, bizarní strany a výsledky voleb, pády vlád v nejméně vhodných situacích, eroze podnikatelského prostředí, nebudování infrastruktury, napadání symbolů prozápadní politiky, podivná mediální politika, pomlouvání EU a eura, devastaci školství, kultury atd. Čím hůř, tím líp (pro některé). Nezávislá média byla přehlušena těmi ostatními, nejkřiklavější pravdy byly umlčeny desinformační kampaní. To je praktika tajných služeb, jejichž metody přešly spolu se stovkami estébáků do businessu a politiky. 

Každou jednotlivou sabotáž lze vysvětlit jako náhodu. Pokud ale dvěma kostkami hodíte 10x za sebou dvě šestky, není to náhoda, protože existuje jednodušší vysvětlení: KOSTKY NEJSOU V POŘÁDKU…

Zhoubný vliv opoziční smlouvy je známý, méně je chápána souvislost s předchozí a následující etapou: KLAUS-ZEMAN-BABIŠ jsou součástmi jednoho estébácko-prognostického projektu koučovaného z Moskvy… Babiš je „zpětná vlna“, která musela přijít. A soudruzi na ni už čekali.

5. Vyženeme ďábla belzebubem

a uděláme kozla zahradníkem. Tak to vidí fanoušci hnutí ANO: namísto rekonstrukce zmrzačené politické scény její likvidace. Pryč s pravicí i levicí, se senátem a místními zastupiteli, budeme stát řídit jako firmu! Naše noviny nás budou chválit, což nám zajistí radostný „klid na práci“! Za uspořené peníze nasmažíme koblihy a budeme jezdit s 3/4 slevou šťastně až do smrti! Zrušme to demokratické harampádí, stačí jedna státostrana, jakou mají v Rusku a Číně! Ten parlamentní zvěřinec ještě trochu rozdrobíme, vždyť k založení strany stačí najít správného chlápka, přifouknout nějaký problém a zbytek zařídí kufr peněz předaný nějakým oligarchou! Sledujme každého, jak to popsal Orwell v románu 1984 a jak to dnes experimentálně ověřují v Číně! Jak snadno se dělá politika v banánové republice plné kolaborantů a hlupáků!

Podobné vize vyznávali i Stalin, Mao, Mussolini a Hitler. K čemu je tedy demokracie dobrá? Jejím hlavním úkolem je zajistit SOUTĚŽ - střídání a kontrolu moci. Vláda jediného klanu bez výjimky končí nepotismem (obsazením funkcí příbuznými a přáteli), vede k degeneraci a pádu. V době Říma za 200 let, v době  SSSR za 70 let. Zapomeňte na „osvícené diktatury“ (nejsou dlouho osvícené) a monarchie (fungují jen v malém měřítku a je tu problém rozpínání a válek).

Mnoho lidí má problém pochopit, že bez předchozích etap by k téhle nikdy nedošlo, bez Klause a Zemana by nebylo Babiše ani oligarchů, ani „puče 2013“, načasovaného na konec hospodářské krize. Tandem ZEMAN-BABIŠ dnes funguje jako stroj na ukrajování demokracie, s podporou KSČM, SPD, Zemanova křídla v ČSSD, obou Klausů a - s Putinem za zády.

6. Evropo, braň se, jsou tu Rusové

Bývalé ruské satelity jsou na tom podobně, ale co hůř, i západní Evropa je prošpikovaná  Putinovými pátými kolonami, včetně orgánů EU (viz Applebaumová, Lucas, Babčenko). Kreml tajně podporuje extrémisty všech barev, desítky ruských oligarchů skupují nemovitosti v Katalánsku, v Londýně a jinde, stovky firem plní Putinovy úkoly. A ještě hůře ve válečných oblastech. Ruské tajné služby mívají v konfliktech několik želízek v ohni a využívají vzniklého chaosu. Ovládnutím více subjektů ovládnou celou hru. V takto vedených konfliktech nelze prohrát! Porošenko je přesvědčen, že „za vším zlem na zemi je třeba hledat Rusko“. Kdyby prý nad Ljubljankou vybuchla bomba, světový terorismus by poklesl o 80 %.

Nějakou dobu se zdálo, že Rusko se připojí k Západu se zájmy „severu proti jihu“. Iluze  skončila v roce 2005, kdy Putin nazval rozpad SSSR „největší geopolitickou katastrofou 20. století“. Dnes Putin hodlá „chránit ruské menšiny kdekoliv na světě“, což si od Hitlerovy smrti nikdo nedovolil vyslovit. Potvrzením nové doktríny bylo napadení Gruzie (2008), Ukrajiny (2014), intervence v Sýrii (2015) atd.

Rusko vede proti Západu permanentní hybridní válku v duchu Gerasimovovy doktríny, nápadně připomínající staré čínské umění války Sun-C´zu, podle něhož vojenské obsazení území nepřítele je až poslední etapou válečných operací. (A. Alvarová- Průmysl lži)

Při zpětném pohledu na události 80. a 90. let zjišťujeme, že „Operace Golgota“ nemusí být desinformací, že rozpad SSSR a jeho koloniální říše byl pečlivě naplánovaný a řízený proces. V 80. letech Rusové začali definitivně zaostávat ve zbrojení, nutně potřebovali nové technologie a zbavit se ideologického krunýře. Proto za Andropova vznikl v KGB odvážný plán na rozpad, transformaci a znovuobnovení impéria. Dnes zažíváme předposlední fázi tohoto plánu.

KGB měla 50 000 důstojníků, 150 000 techniků a 10 milionů pomocníků na celém světě. Rozpočet a činnost ruských tajných služeb nikdo nekontroluje, na rozdíl od demokracií. Jedině takto lze plánovat a realizovat dlouhodobé projekty.

Pravda, všichni Rusové nejsou stejní, je tu i disent a opozice, ale drtivá většina národa ať už ze strachu nebo z hlouposti podporuje režim, který vraždí své oponenty, ohrožuje sousedy, nevyhýbá se válečným provokacím (novičok, Pobaltí) a otevřeně mluví o „změně světového pořádku“. Putin se snaží dokázat, že vláda jedné strany je lepší systém než „prohnilá“ západní demokracie. Ostatně nebylo by to poprvé, kdy barbaři zničili mnohem vyspělejší civilizaci.

Reagan by dnes Rusko znovu nazval „říší zla“. Dokud Rusko nezmění svou doktrínu a zahraniční politiku, je třeba ho izolovat a veškeré obchodní vztahy posuzovat z hlediska strategických zájmů. Jakýkoliv jiný názor je PROPAGANDOU KREMLU!

7. Hybridní válka

Válka dnes může mít mnoho podob: informační, kybernetická, zpravodajská, politická, obchodní, teroristická, hybridní. Atomový pat a mezinárodní právo zahnaly agresory částečně do ilegality. Už jsme si na latentní válku zvykli, zvláště když krev teče kdesi daleko. Opravdu ale stačí strčit hlavu do písku, aby démoni zmizeli?

Ve střední Evropě těžko. Pravdu mají generálové Petr Pavel a Jiří Šedivý i novináři Alexandra Alvarová, Ondřej Kundra a další, když bijí na poplach. Všechny měkké formy války jsou tu.

Pokud jsme opravdu ve válce, pak si zodpovězme zásadní otázky:

  • OD KDY?

Od 11. září 2001. Útok islamistů v USA byl válečným aktem, při němž zemřelo víc lidí než při útoku na Pearl Harbour. A když Taliban odmítl vydat jeho organizátory, neměli USA a spojenci v NATO (včetně nás) jinou možnost než vhozenou rukavici zvednout (ruská propaganda to samozřejmě popisuje jinak). Za 17 let se válečný požár rozšířil do patnácti zemí v blízkosti Evropy, od Mali přes Blízký a Střední východ po Ukrajinu. K tomu připočtěme teroristické útoky v Evropě a USA. Šest nebo sedm zúčastněných zemí vlastní atomovou bombu.

  • PROČ?

Cíle konfliktů jsou různé, od válek kmenových přes náboženské k pokusu o změnu světového pořádku. USA jsou hegemonem technické civilizace, garantem bezpečnosti námořních cest. Je to země přistěhovalců z celého světa. Světovým platidlem je dolar, světový jazyk č. 1 je angličtina, písmo č. 1 je latinka. Západ financuje globální organizace jako OSN, MMF, Mezinárodní soudní dvůr, stejně jako pomoc třetímu světu. Inovační centra jsou v USA a v EU. Tři z pěti stálých míst v Radě bezpečnosti patří Západu. Globálním obchodním protipólem Západu je Čína. Nelze si představit, že by ke změně tohoto pořádku došlo jen tak bezděčně. Demokracie je úspěšný politický systém, proto je hrozbou pro všechny diktátory světa.

  • S KÝM?

Našimi partnery jsou země NATO a USA a další demokratické země jako Kanada, Austrálie, Izrael, Jižní Korea, Japonsko. To by mohla být dostatečná odstrašující síla.

  • PROTI KOMU?

Uskupení BRICS jako celek není hrozbou. Čína jako účastník globálního obchodu a největší věřitel USA rovněž nemá důvod k otevřenému konfliktu se Západem (skrytou koalici s Ruskem ale nelze vyloučit). Vážnou potenciální hrozbou jsou Írán a Severní Korea, zbytek Bushovy „Osy zla“.

Skutečným nepřítelem není tedy nikdo jiný než skrytá koalice islamistů a Putinova režimu! Spojuje je autoritářství a společenská zaostalost, technologické zaostávání, závislost na fosilních palivech a nenávist k Západu. Je evidentní, že Rusko je hlavním hráčem a radikální islám v jeho službách může být „zbraní hromadného ničení“. V Rusku žije 17 milionů muslimů (12 %!), nejvíc v Evropě (v roce 2015 Putin v Moskvě otevřel největší evropskou mešitu, nejvíce muslimů do ČR přišlo z Ruska). Islámský stát založili důstojníci Saddamových tajných služeb pamatujících výcvik v SSSR a ČSSR, na blízký východ se z Čečenska a Dagestanu přesunulo několik tisíc islamistů. Rusko dnes otevřeně podporuje afghánský Taliban. Nejvíc uprchlíků prchá ze Sýrie před „řezníkem z Damašku“ Asadem a ruskými bombami. Rusové neváhají spolupracovat s místními mafiemi kdekoliv na světě (zřejmě i v Libyi).

KOMU SLOUŽÍ zveličování aktuální uprchlické krize, namísto práce na dlouhodobých řešeních?

KOMU SLOUŽÍ útok na volby v USA, který způsobil hluboké rozdělení společnosti a oslabení prezidenta? Už nejde o jednotlivce jako Babiš, Zeman, Orbán, Mogherini, Juncker atd. Jde o EU, o Evropu, o demokracii vůbec.

Současné latentní válce nelze uniknout, můžeme ale upravit své chování:

  1. Hledejme, sledujme a podporujme nezávislé informační zdroje.
  2. Používejme kritické myšlení, rozeznávejme pravdu od lži, správné od špatného, důležité od méně důležitého.
  3. Angažujme se dle svých možností ve svém okolí, na sociálních sítích, mluvme s cizími lidmi, udržujme kontakty v zahraničí. Diskutujme slušně, nazývejme věci pravými jmény: pravda, lež, sabotáž, kolaborant, nepřítel.
  4. Braňme demokratické instituce: policii, justici, nezávislá média.
  5. Demokracie není zadarmo, stojí to čas, peníze, dovednosti, drobné oběti mnoha lidí.
  6. Každý z nás musí převzít svůj díl odpovědnosti.
  7. Nerezignujme na zájem o politiku a veřejné věci, nevzdávejme se. Choďme k volbám a volme proevropské nepopulistické strany.
  8. Zachovejme rozvahu, překontrolujme opatření civilní obrany doma a v rodině.

Jaderné zbraně paradoxně brání vzniku velkého světového konfliktu. O to delší a komplikovanější bude současná latentní válka. Vítězství bude patřit technicky úspěšnějším zemím, jejichž občané mají co ztratit: svobodu, demokracii, relativní blahobyt. Stejně jako ve čtyřech předchozích válkách: Sever proti jihu, 1. a 2. světová a Studená. Nicméně jsem si jistý, že umělá inteligence nemůže nahradit tu v lidských hlavách.

- Lubomír Bombík - 
- politický komentátor-

Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.