Jsou tu jarní mrazíky: Co dělat, abychom nepřišli o úrodu?

V noci na dnešek znovu mrzlo a před námi je nejchladnější den tohoto týdne. Ráno někde teploty klesly až k minus šesti stupňům. Zahrádkáři se hrozí toho, co mrazy napáchají na právě rozkvetlých ovocných stromech a zasazené zelenině. Existují určité triky, jak květy před mrazy ochránit.

20.04.2017 - 07:30   |  
Zahrádkaři se bojí o úrodu pokud na jaře mrzne
Zobrazit fotogalerii (4)

Ještě před pár dny rtuť teploměru vyšplhala nad magickou jarní dvacítku a vypadalo to, že zima nám dala definitivní sbohem. Nedala a teď se znovu hlásí o slovo. Jenže ovocné stromy během několika teplých dní začaly kvést a zahrádkáři se bojí o úrodu. Květy jsou totiž na zimu velmi citlivé, a pokud namrznou, můžeme se se sladkými plody rozloučit.

Sníh jarním cibulovinám neublíží

Jakmile klesne teplota vzduchu k nule, dočkáme se místo deště krásné a romantické chumelenice velkých sněhových vloček. Pokud trvá sněžení déle a zem byla po předchozích mrazech dostatečně studená, přikryje sníh zahradu načechranou peřinou, pod níž se tak dobře odpočívá trvalkám i dvouletkám. Takže jestliže na jaře zasněží, o cibuloviny se bát nemusíte.

Stejně pěkně může chumelit i při teplotách nad plus pět stupňů – pak ovšem celá krása velmi rychle pomine, jak známe ze sněhových přeháněk, jež se objevují i během března a dubna. Sníh chrání před mrazem opravdu skvěle. Pro rostliny jsou horší holomrazy.

Na noc raději do tepla a zakrýt, co jde

Rostliny, které máte v truhlíkách nebo jsou jinak snadno přenositelné přes noc raději uchovejte v teple domova. Předejdete tak smutnému pohledu na spálené rostliny a vyčítání si, proč jste je neuklidili včas.

Zeleninu a rostlinky, které máte v záhonech či na skalkách, můžete jednoduše přikrýt fólií nebo netkanou textilií. Další možností je ochrana jednotlivých kusů. Stačí je přikrýt půlkami pet lahví, sklenicemi nebo lepenkovými či papírovými krabicemi.

 

Jak ochránit zeleninu

Mrazy neohrožují jen květy ovocných stromů, ale také venku vysazenou zeleninu, například rajčata, papriky či brambory. Pokud očekáváte teploty kolem jednoho stupně pod nulou, postačí takové rostlinky přikrýt bílou netkanou textilií. Jestliže jsou mrazy větší, použijte vrstev více.

Někteří zahrádkáři také radí vytvořit pro jednotlivé rostliny jakýsi improvizovaný skleník z PET lahví. Jednoduše jim odříznete dno a na rostlinky je nasadíte. Co se týče brambor, sazenice do výšky kolem 5 centimetrů můžete přihrnout hlínou.

Rajčata, papriky, okurky i celer zlikviduje už jen jednostupňový mrazík. Na nízké teploty jsou citlivé rovněž květy ovocných stromů, u většiny druhů jabloní je úroda zničena už při poklesu teploty na dva stupně pod nulu.

Babské rady a zaručené triky

Ochrana ovocných stromků před jarními mrazíky není vůbec jednoduchá a může mnohdy připomínat boj s větrnými mlýny. Stromy obvykle zvládnou teploty pod bodem mrazu, pokud trvají třeba tři hodiny denně, déle trvající mrazy jsou ale problém. Nejkritičtější bývá situace těsně před rozedněním.

  • Mlžení: Jednou z variant, které používaly už naše babičky, je metoda tzv. mlžení. K ochraně květů před mrazem se při ní využívá odpařování vody. Okolo rozkvetlých stromů rozestavíte nádoby s vodou a odpařující se tekutina vytváří mlhu, která si umí se slabším mrazem poradit.
  • Zakuřování: Jinou možností je tzv. zakuřování, kdy pod stromy nahromadíte vlhké větve a rostlinný odpad, dolů potom materiál, který je suchý a dobře hoří, a vše zapálíte. Důležité je, aby se neobjevily plameny, ale pouze se z hromady kouřilo. Hustý dým květy před namrznutím snadno ochrání.
  • Vodní postřik: Patrně nejúčinnější z uvedených možností je postřik stromů v období jarních mrazíků. Stačí květy postříkat vodou z rozprašovače, čímž se utvoří účinná vrstvička, která krátkodobě před mrazy ochrání. Existují i speciální chemické přípravky, které se smíchají s vodou a které jsou proti mrazům ještě účinnější. Vytvoří totiž kolem květů obal z ledu, kterým mráz nepronikne.

Protimrazové svíce

Jarní mrazíky mohou udeřit prakticky kdykoliv. Pokud jsou ovocné stromy v plném květu vystaveny teplotám pod bodem mrazu, postačí několik hodin a je doslova sklizeno. I proti této nepřízni však lze bojovat. Bezpečným a účinným způsobem, vhodným pro zahrádkáře, jsou protimrazové svíce.

O tom, zda se na ovocném stromu urodí chutné plody, často rozhoduje snížení teplot, 2–3 °C pod bod mrazu. Pokud se však pěstiteli podaří ohřát vzduch v prostoru koruny stromu o těchto několik klíčových stupňů, bývá úroda zpravidla zachráněna. Ovocnářská pravidla protimrazové ochrany sadů jsou daná: velí nevysazovat ovocné stromy do lokalit s častým výskytem pozdních jarních mrazů nebo do mrazových kotlin. Běžnému zahrádkáři však často nic jiného nezbývá.

Jak svíce funguje

Protimrazová svíce je plechová nádoba naplněná parafínem a opatřená knotem, kterou lze v případě potřeby zažehnout velmi rychle. A jakmile mráz pomine, svíci zhasneme zaklopením víka. Díky rozměrům a šikovnému balení lze svíce snadno rozmístit v okolí stromů. Svíce zažíháme plynovým hořákem, zápalky ani zapalovač obvykle nestačí. Svíce hoří mírným plamenem vysokým přibližně třicet centimetrů, a to šest až osm hodin.

Tuto protimrazovou ochranu lze použít v malých i velkých sadech nebo i u jednotlivých stromů. Ve VŠÚO Holovousy jsme svíce úspěšně odzkoušeli při ochraně květů pokusných stromů třešní a višní. Svíce lze využít a doporučit i do menších zahrad.