Hitler ji chtěl srovnat se zemí. Petřínská rozhledna je vyšší než Eiffelova věž

Panorama hlavního města si dnes žádný návštěvník nedokáže představit bez Petřínské rozhledny. Česká verze Eiffelovy věže se nenápadně tyčí nad Prahou už od roku 1891. Kde vznikl nápad na další dominantu Prahy?

16.07.2018 - 07:00   |  
Původně byla zčásti ze dřeva
Zobrazit fotogalerii (3)

Klub českých turistů se v roce 1889 vydal na světovou výstavu v Paříži. Ukázka nejmodernějších technologií, architektury a lidského umu mělo jeden nepřehlédnutelný tahák. Eiffelova věž, která byla stavěna s myšlenkou dočasné atrakce, se navždy zapsala jako symbol města. Česká výprava tak dostala nápad na obdobnou stavbu. Rozhledna se tak mohla začít stavět.

Na základě špatného technického stavu byla Petřínská rozhledna v roce 1979 uzavřena, aby se v rámci symbolického jubilea znovu otevřela sto let od svého prvního otevření v rámci Zemské jubilejní výstavy.

Vyšší než Eiffelovka

Založené Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny celý projekt zainvestovalo a po získání pozemku na Petříně se mohlo začít stavět. Otcové myšlenky, spisovatel Vílém Kurze a architekt Vratislav Pasovský, plánovali stavbu dokončit a představit v rámci Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. To se jim také povedlo. Sám Vratislav Pasovský navrhl podobu rozhledny a inženýři František Prášil a Julius Souček zrealizovali technickou stránku celého projektu. Pětkrát menší volná kopie Eiffelovy věže byla na světě. Paradoxně je však vrchol stavby výš než slavnější vzor z Paříže. Společně s kopcem pražská verze vítězí o necelých 20 metrů. Slavnostní otevření nové dominanty Prahy se konalo 20. srpna 1891.

Přežila požár i Hitlera

Velmi oblíbená atrakce Prahy však za svoji historii zkusila i těžké období. V roce 1938 se z vrcholu věže stala pražská “pochodeň”. Požár způsobený elektrickým zkratem výtahu donutil evakuovat stovky návštěvníků. Hasiči měli, vzhledem k poloze na kopci, velmi složitý úkol, ale nakonec hořící dřevěnou konstrukci pod plechovou střechou úspěšně uhasili. Netrvalo dloho a rozhledna pokračovala v provozu jen o měsíc později. 

O rok později byl jejím nepřítelem jiný živel, a to Adolf Hitler. Nacistický vůdce se během návštěvy v Praze svěřil s plánem Petřínskou rozhlednu srovnat se zemí. Údajně mu přišla velice rušivá při výhledu z Pražského hradu. Stejný osud a nepříznivý plán potkal i vzor, bez kterého by rozhledna nikdy nevznikla. Ani Petřínská rozhledna, ani Eiffelova věž však nebyly obětí plánu tohoto masového vraha. Kéž by takové štěstí měly i lidské oběti druhé světové války.

Vysílač s Járou Cimrmanem

V roce 1953 do jejího osudu zasáhlo technické využití. Díky výšce na ni byl instalován televizní vysílač. Místo královské koruny na ni byla instalována anténa. Televizní vysílač byl odstraněn až v roce 1992. V té době už existoval Žižkovský vysílač, který převzal zodpovědnost za dobrý signál občanů Prahy. Dnes je stavba stále cílem výletníků a turistů, kteří z jejího vrcholu obdivují neskutečný výhled až za hranice hlavního města. Nová stavba přízemí rozšiřuje také nabídku zážitků o muzeum slavného a nedoceněného Járy Cimrmana.

Pro zemi, jež dala Americe Jaromíra Jágra, udělám cokoli. A tak vznikl Tančící dům. Více čtěte zde.
Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.