Temná stránka Jana Nerudy. Slavný spisovatel vystupoval proti Židům

Jan Neruda dozajista patří mezi nejznámější české spisovatele. Jeho Povídky malostranské se řadí do zlatého kánonu české literatury, stranou však nestojí ani jeho básnické sbírky. Rovněž je však o tomto českém klasikovi známo, že byl poměrně zapáleným antisemitou.

22.10.2018 - 12:30   |  
Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (4)

Jan Neruda se narodil v první polovině devatenáctého století, konkrétně v roce 1834. Zemřel na konci století, v roce 1891. Během svého života určoval chod české kultury, ale i veřejného dění. Byť je dnes Neruda připomínán především jako básník a prozaik, autor Povídek malostranských či Zpěvů pátečních, svého času byl proslavený rovněž jako novinář. A českou žurnalistiku poznamenal nebývale. Dnes je Neruda – spolu s Karlem Havlíčkem Borovským – považován za nejvýznamnějšího českého novináře, od nějž je datována moderní česká novinařina.

Od lásky ke komunismu

Jan Neruda se řadí – vedle Milana Kundery, Václava Havla nebo třeba Jaroslava Haška – k těm několika českým spisovatelům, kteří prosluli i v zahraničí. Jeho jméno vzal zasvé patrně nejznámější latinskoamerický básník, autor knihy Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, Pablo Neruda. Ten na jméno českého básníka narazil náhodou. Zprvu jej zaujalo pouze jméno samo, poté si však samozřejmě přečetl i básně "svého jmenovce" – a nešetřil chválou. Byť je Pablo Neruda považován za výjimečného básníka, mnozí potenciální čtenáři po celém světě mu nemohou přijít na jméno. Důvod je mimoliterární – Pablo Neruda byl vášnivým komunistou. Hrdě se hlásil ke kubánskému diktátorovi Fidelu Castrovi a právě komunistické smýšlení jej mimochodem v mládí přimělo, aby své básně publikoval pod pseudonymem.

Pablo Neruda není jediným spisovatelem, který byl na jednu stranu originální a významný, na druhou stranu problematicky vnímaný kvůli svému ideologickému vyznání. Komunistou byl třeba i autor Sto roků samoty, Gabriel Gárcia Márquez. Dodnes se po špičkách chodí kolem francouzského spisovatele Louise Ferdinanda Célina. Autor románu Cesta do hlubin noci, který by mimochodem v dohledné době měl vyjít v novém českém překladu od Célinovy "dvorní překladatelky" Anny Kareninové, psal totiž vedle prózy i protižidovské pamflety. Ty byly nedávno připraveny ke knižní publikaci, ze které však nakonec sešlo.

V mládí liberál

A protižidovské postoje zastával i Jan Neruda. V mládí byl Neruda liberálem. V šedesátých letech devatenáctého století však podle všeho prochází názorovou proměnou. Z liberála se stává antisemitou. Údajně byl Neruda motivován domnělým nenávistným postojem Židů vůči českému národu. Tvrdil, že byl oloupen o své celoživotní ideály. Nerudův názorový přerod mohl být podnícen – paradoxně – autorovým širokým rozhledem, spisovatel znal výborně německou a rakouskou literaturu a právě z ní mohl načerpat protižidovské smýšlení.

Janu Nerudovi je dnes připisováno k dobru to, že do české žurnalistiky zavedl žánr fejetonu. Fejetony dnes píše kdekdo, obsáhlé knihy fejetonů vycházejí z pera Pavla Kohouta. Nedávno vydala sbírku krátkých fejetonů známá spisovatelka, autorka Roku kohouta, Tereza Boučková.

Asi nejznámějším Nerudovým fejetonem, který se dodnes objevuje i v čítankách základních škol, se jmenuje "Kam s ním?". V poslední době se však také velmi často mluví o Nerudově fejetonu na pokračování, jenž vycházel pod názvem "Pro strach židovský". V něm Neruda popisoval židovský národ jako problematický, neschopný asimilace a takový, vedle nějž nebude moct národ český v budoucnu fungovat.

Protižidovskou notu – v mnohem umírněnější formě – můžeme nalézt i v Nerudově uměleckém díle. Nic to však nemění na tom, že právě to se řadí mezi to nejlepší, co kdy bylo česky napsáno.  


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.

L (neověřeno)

Autor nepochopil historickou situaci 19. století. Pro Jana Nerudu byli Židé z Josefova stejnými nepřáteli jako Habrováci pro Karla Poláčka (akorát, že Židé z Josefova žili za Vltavou). A vyčítá snad někdo Poláčkovu nenávist vůči Habrovákům? Najdeme v díle Nerudově zmínku o Židech v Karlíně, na Žižkově, či na Smíchově (tedy v 19. století výstavních a "módních" čtvrtích)? Ne. Najdeme zmínku pouze o Židech z Josefova (a snad i Starého Města), tedy ze čtvrtí, kde byl tehdy splachovací záchod nevídaný záchod.