Smrt Jana Masaryka: Vražda nebo sebevražda? Dodnes nevíme, co se vlastně stalo

Smrt Jana Masaryka je dodnes plná otázek a nejasností. Během let se vyšetřování otevřelo hned čtyřikrát a závěry se vždy rozcházely. Co se přesně stalo v bytě Černínského paláce, je stále plné spekulací. Byl odstraněn komunisty, nebo se zlomil pod tíhou špatného psychického stavu a vyskočil z okna sám? 

07.05.2018 - 07:30  
Masarykovo tělo leželo v nepřirozené pozici ve vzdálenosti 2,9 metrů od zdi
Zobrazit fotogalerii (4)

Syn prezidenta osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka byl po otci bytostným demokratem. Do poslední chvíle byl idealistou a věřil, že s komunisty lze hovořit jako s běžnými politiky. Myslel si, že se Československo může stát mostem mezi Západem a Východem. První známka toho, že vše bude jinak, bylo odmítnutí Marschallova plánu. Definitivní konec nadějí přišel s únorovým převratem, kdy komunistická strana převzala absolutní moc nad státem.  

Masaryk byl jedním ze tří ministrů, kterým byly komunisty v září 1947 poštou zaslány krabičky s výbušninou (tzv. Krčmaňská aféra).

Stalinův pohůnek

Jan Masaryk dlouho žil v naději, že lze s komunisty vyjednávat. Přistoupil na loajalitu vůči Sovětskému svazu, protože zklamání ze zrady západních velmocí v Mnichově utvrdila Beneše i Masaryka, aby hledali podporu i jinde. Přehnaná otevřenost a obrovská naivita otevřela už tak pootevřené dveře komunistické moci vedené Stalinem. 

Když v roce 1947 Stalin jasně sdělil svoje představy, abychom se neúčastili Marschallova plánu, vrátil se Masaryk z Moskvy se slovy: „Do Moskvy jsem jel jako československý ministr, ale vrátil jsem se jako Stalinův pohůnek.“

Marschallův plán byl americký systém, jak obnovit ekonomiku ve válkou poškozené Evropě. Neúčast Československa jasně definovala budoucnost "železné opony". 

Vítězný únor

Následně přišla definitivní rána. 25. února 1948 komunistická strana převzala veškerou moc nad Československem a naděje na pokračování demokracie vyhasla. Jan Masaryk jako jediný demokratický ministr nepodal demisi. Některé spekulace hovoří o tom, že mu byla slíbena pozice prezidenta po Eduardu Benešovi a tak loajálně pokračoval ve spolupráci s komunisty. 

Situace byla z jeho strany jen velmi těžko řešitelná. Jan Masaryk navíc trpěl těžkými psychickými problémy. V mládí mu diagnostikovali mírnou formu schizofrenie a po událostech únorového převratu se jeho stav výrazně zhoršoval. Přes těžké deprese plynoucí z výčitek nad nastalou situací, se snažil navenek působit vyrovnaně a odhodlaně. 

Poslední hodiny před smrtí

Pracovní program posledních dní Jana Masaryka nijak nenaznačoval sebevražedným sklonům nebo zvláštnímu jednání.  Dne 7. března se na Staroměstském náměstí účastnil velké přehlídky Sokolů a stejný den navštívil hrob svého otce v Lánech. Následující den byl přítomen na vzpomínkovém večeru Národního divadla, kde se bez problémů účastnil společenských konverzací.

9. března, den před jeho smrtí, je na cestě do Sezimova Ústí za prezidentem Benešem, za účelem audience nového polského velvyslance. Zde využije příležitost pohovořit s prezidentem Benešem "o samotě". Údajně mu měl sdělit, že se chystá emigrovat a vytvořit další vládu v exilu. Oba moc dobře věděli, že Benešova vila a Černínský palác jsou odposlouchávány komunisty. Masaryk prý od Beneše odjížděl v dobrém rozmaru.

Do Černínského paláce mu ještě přišel referovat velvyslanec z Londýna. Přišel ministra informovat o tom, jak západní mocnosti vidí naději v jeho účasti ve vládě. Poslední naděje demokracie Jan Masaryk sdělí tajemníkovi, aby ho vzbudil v půl deváté a jde spát...

Vyhozen z okna?

Ráno 10. března je nalezeno mrtvé tělo Jana Masaryka na nádvoří Černínského paláce, pod oknem koupelny jeho bytu. Komunističtí vyšetřovatelé případ uzavřou s tím, že šlo o jasný případ sebevraždy. Jedním z hlavních argumentů byl Masarykův duševní stav a fakt, že byl několikrát dokonce hospitalizován. Dnes je celý případ velmi nejednoznačný.

Pohřeb Jana Masaryka byl celonárodní tichou manifestací. K jeho otevřenému hrobu dorazilo v dlouhém průvodu přes čtvrt milionů lidí. 

Poslední vyšetřování z roku 2003 dokonce celý případ uzavírá jako vraždu. Teorie o odstranění Jana Masaryka má hned několik opodstatněných důvodů. Ten nejzásadnější argument je test biomechaniky. Podle měření, které počítá s váhou Jana Masaryka, a vzdáleností, kam dopadlo tělo (2,9 metrů od zdi), je nemožné, aby byl schopný doskočit do takové vzdálenosti. Když k tomu připojíme škrábance na těle, velký nepořádek v bytě a polštář z ložnice, který byl nalezený v koupelně, získáváme celkem dostatek důvodů k tvrzení o vraždě. Několik spekulací se rozvíjí ohledně toho, jak se mohla vražda odehrát.

Jedna teorie tvrdí, že byl nejdříve udušen polštářem a pak vyhozen z okna nebo že spadl, když utíkal před útočníky. Existuje i spekulace o zastřelení Masaryka za Prahou, aby následně celý incident nakamuflovali jako sebevraždu. 

Pravdu by mohly odhalit archivy ruských tajných služeb, ale ty jsou pro veřejnost absolutně uzavřené. Je tedy možné, že se realitu posledních minut Jana Masaryka nikdy nedozvíme. 


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.