Zbabělý Miloš Kopecký podlehl tlaku režimu, ale později se mu hrdě postavil čelem

Zadat si s komunistickým režimem mlčením je jedna věc, ale moderovat protiemigrantský pořad už je škraloup, který je složité odčinit. Miloš Kopecký svoje morální zklamání napravil odvážným vystoupením v roce 1987. Nebylo však už příliš pozdě? 

04.10.2018 - 07:00  
Miloš Kopecký ve svém životě zažil mnoho těžkých momentů
Zobrazit fotogalerii (3)

Jsou hrdinové, kteří jednají a neváhají ani vteřinu, aby se postavili silnějšímu nepříteli. Někteří se nejdříve musí sklonit, než se zase hrdě narovnají. Takový příběh má za sebou také slavný herec Miloš Kopecký. To a mnohem víc musel během svého života prožít muž, jehož tvář znal z televizní obrazovky opravdu každý.

Koncentrační tábor

Život Miloše Kopeckého rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. Muž narozen v roce 1922 musel konec války prožít v nacistickém pracovním táboře díky svému židovskému původu. V Osvětimi mu zemřela maminka, což byl údajně také jeden z hlavních důvodů jeho závažných psychických problémů. Sám Kopecký uvedl, že velký vliv na jejím tragickém osudu měl jeho otec. Ten se pro zachování živnosti nechal se svojí ženou rozvést a to byl pravděpodobně důvod, proč ji deportovali z Terezína do Osvětimi.

Kopecký a komunismus

Miloš Kopecký se po válce stal dokonce členem KSČ, ale velmi brzy byl vyloučen pro neplnění stranických povinností. Velmi populární herecká postava se nejvíce proslavila svou rolí v seriálu Nemocnice na kraji města. Ve stínu doktora Štrosmajera však leží skoro třicet let angažmá v Divadle na Vinohradech. Jako jeden z mnoha se tak musel účastnit podpisu Anticharty 77, protože režim lovil jen ty největší ryby socialistického umění. Kopecký si však s režimem zadal o mnoho víc počátkem osmdesátých let. Jím moderovaný protiemigrantský pořad Krok do neznáma umírněnou formou nepravdivě informoval televizní diváky o životě na Západě, aby odrazoval občany, kteří měli útěk ze socialistického ráje do imperialistického pekla v plánu. Kariéra Miloše Kopeckého tím zásadně utrpěla a anonym mu dokonce hanlivě posprejoval jeho usedlost v jižních Čechách.

Odvaha s prodlevou

Později byla Miloši Kopeckému diagnostikovaná maniodepresivní psychóza, která zásadně ovlivňovala celý jeho život. V roce 1987 se pokusil o veřejné a hrdinské vykoupení ze svých prohřešků z minulosti. Na IV. sjezdu Svazu československých dramatických umělců v Praze vystoupil jako Národní umělec s nekompromisním projevem. Velmi kritický výstup tehdy vysílala Svobodná Evropa a Miloš Kopecký se v něm nebál kritizovat politické špičky, které žádal o odchod ze svých funkcí. „Každá doba má své lidi. Jako je umění včas přijít, je i nemenší umění včas odejít... Odejděte včas, to jest hned, může Vám být ještě poděkováno..."

Miloš Kopecký sám po pádu režimu veřejně přiznal, že byl zbabělcem, který se bál čtyřicet let a sám se určitou měrou podílel na režimu, s kterým nesouhlasil. Na samém sklonku, kdy už komunistický režim opouštěla síla předešlých let, se poprvé veřejně nebál. Jeho hrdinský projev je nutno mu připsat ke cti, avšak přišel už příliš pozdě.

Pomocník odboje a židovských rodin. Karel Höger a jeho neznámé hrdinství. Více čtěte zde.

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.