Historik Jan Hrdina: Skotská lakota je zažité klišé, máme k nim mnohem blíže, než si myslíme

Mimo pevninu se Skotsko rozkládá na více než 790 ostrovech, z nichž největší jsou Orkneje, Shetlandy a Hebridy
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Věděli jste, že jsou si Skotové a Češi bližší, než by se mohlo na první pohled zdát? Co Čechům na Skotsku tolik imponuje? Co máme společného a proč se skotské kultuře v Česku tolik daří? Odpověď zná historik a spisovatel Jan Hrdina, který se Skotskem spojil svou profesní dráhu a do Skotska se již dvaadvacet let pravidelně vrací. Získané poznatky shrnuje ve svých knihách, článcích i přednáškách. 

V čem vidíte historickou podobnost mezi Českem a Skotskem?
Především v podobném osudu malé země ve stínu mocnějšího a ambicióznějšího souseda. Češi měli po staletí Německo, Skotové zase museli čelit Anglii. A oba národy se s tím museli nějak naučit žít. Nechtěl bych přímo srovnávat bitvu na Bílé hoře a následné perzekuce s bitvou u Cullodenu, ale jisté paralely tu lze spatřovat. Přímých historických souvislostí se Skotskem v českých dějinách není mnoho, tím spíš jsou ale zajímavější. V prvé řadě je tu keltské dědictví, na které nepřímo navazují kořeny křesťanství. Byla to totiž tzv. iroskotská misie, která jako první přinesla na naše území křesťanství a v Modré u Velehradu patrně iniciovala stavbu prvního známého křesťanského kostelíku.

Ještě najdete nějaké podobné "pikošky"?
Jistě, pak je tu třeba slavný případ českého husity Pavla z Kravař, který byl roku 1433 jako kacíř upálen v St. Andrews. Za zmínku stojí určitě i to, že česká královna Alžběta, manželka zimního krále Friedricha Falckého, byla Skotka, dcera skotského a anglického krále Jakuba VI. (I.). A u vraždy Albrechta z Valdštejna asistovali rovněž Skotové. Těch společných epizod je samozřejmě více. Z novějších dějin bychom neměli zapomenout, že čeští výsadkáři podstoupili výcvik na západním pobřeží Skotska, kde dnes také mají v Arisaigu pomník.

Mgr. Jan Hrdina vystudoval historii a klasickou archeologii na Filozofické fakultě MU v Brně. Vzdělání si rozšířil studiem historie na University of Groningen v Nizozemí. V současné době působí jako publicista a historik na volné noze. Specializuje se na starší dějiny Británie, zejména Skotska, antiku a rané dějiny středověku. Je autorem knihy „Skotsko – Země dávných tajemství“. Je jedním z předních českých odborníků na dějiny a kulturu Skotska.

Když byste měl člověku, který se do Skotska nikdy nepodíval, ukázat typickou skotskou krajinu, kde bychom ji v Česku našli?
Popravdě? V  turistickém průvodci v nejbližší knihovně. Skotská krajina, zejména oblast Highlands, je do značné míry neopakovatelná, ale pokud bychom si přesto chtěli udělat alespoň velmi zběžnou představu, pak by to byla Šumava. Je tam sice výrazně hustší zalesnění, ale kopce, pastviny, řeky a třeba i Lipno, při troše fantazie připomínající jedno ze skotských jezer označovaných jako „loch“, můžou evokovat skotskou Vysočinu. Ale vzhledem k přímému leteckému spojení Praha – Edinburgh a příznivým cenám se vyplatí vyrazit přímo do Skotska a zdejší krajinu jezer, údolí, kopců, ostrovů, hradů i městeček poznat na vlastní kůži.

O Skotech se říká, že jsou lakomí. Je to pravda?
Lakota Skotů je zažité klišé, které slouží za nevyčerpatelný zdroj vtipů, jimiž se sami Skotové docela dobře baví. Opak je ale pravdou. Skotové jsou vstřícní, pohostinní, a pokud jde o jejich vztah k majetku, je to spíše šetrnost a umírněnost. Pověst Skotů jako lakomců pramení z dramatické minulosti a velmi tvrdých životních podmínek, kdy bylo mnoho Skotů natolik chudých, že si to dnes neumíme vůbec představit. S tím málem, co měli, se ale snažili vystačit, neplýtvali a vážili si každé drobnosti. Často je však ta extrémní chudoba přiměla snažit se něčeho dosáhnout a své postavení zlepšit, což se jim poměrně často dařilo. Těžko bychom hledali jiný malý národ, který si může připsat takové množství významných zakladatelských, objevitelských a vědeckých počinů jako právě Skotové.

Jaký mají vztah k vzrůstajícímu turismu?
Pozitivní je za předpokladu, že se turisté chovají slušně a ohleduplně. Za posledních deset let ale ve Skotsku došlo k enormnímu nárůstu zahraničních návštěvníků, což už je v některých lokalitách trochu obtěžující. V sezoně je to třeba úchvatný ostrov Skye, který je během sezony na některých místech zaplněn zástupy turistů. Osobně si pamatuji doby, kdy se bez tlačenic dalo volně procházet Edinburghem, na lístky do hradu se nestály dlouhé fronty a o Rosslynské kapli skoro nikdo nevěděl.

Proč podle vás Češi tak rádi Skotsko navštěvují?
Nejen Češi. Skotsko je stále vyhledávanější lidmi z celého světa, což je důsledkem několika faktorů. Před dvěma lety vyhrálo Skotsko anketu čtenářů Rough Guide o nejkrásnější zemi světa, téhož roku zaznamenalo Skotsko nejvyšší návštěvnost v historii. Vedle mystické krajiny, malebných městeček s oblíbenými palírnami whisky či impozantního Edinburghu v tom hraje velkou roli filmový průmysl. Začalo to Statečným srdcem, pokračovalo Harry Potterem i Da Vinciho kódem a došlo to až k seriálu Cizinka (Outlander), který je v současnosti obrovským fenoménem. Z osobní zkušenosti vím, že řada Čechů pociťuje jakési zvláštní spříznění duší, cítí se ve Skotsku dobře a stále častěji tam jezdí. Máme to prostě v krvi, zčásti jsme pořád Keltové a skotská i irská kultura jsou nám tak blízké.

Jak hodně je v Česku Skotsko zakořeněné?
Bez nadsázky? Čím dál víc. V současnosti u nás působí dva dudácké bandy, složené z českých dudáků, kteří hrají mistrně na velké skotské dudy. Už to samo o sobě je na tak malý národ pozoruhodný výkon. Je toho ale víc. Po celé republice se pořádají nejméně desatery tradiční Highland games, od velkých akcí, jako jsou Skotské hry na Sychrově, po menší, ale nabité úžasnou atmosférou. Například Horalské hry v Rokytnici v Orlických horách nebo Monte Bú Highland games v Brně. Tyto akce navštěvují stovky i tisíce lidí z celé republiky, mnozí dokonce ve vlastním skotském kiltu. Každoročně přibývají další i mezi mladými. České Highland games ale nejsou jen o zábavě a tradici, ale také o skvělých sportovních výkonech ve skotských těžkoatletických disciplínách. Rozhodně se sluší připomenout Vladislava Tuláčka, který je nejen rekordmanem českým, ale i světovým, a to v tradiční skotské disciplíně - hodu závažím do výšky. Jezdí po celém světě, vyhrává v tradičních horalských disciplínách a poráží i Skoty u nich doma. K jeho výkonům mu dokonce gratulovala i královna Alžběta II.

Říká se, že skotská whisky je ta nejlepší. Kam si ale zajet pro tu úplně nejlepší? 
Skotové přirozeně považují svou whisky za nejlepší. Totéž si myslí i Irové, od nichž tradice výroby tohoto nápoje pochází. Rozhodně ale nelze říci, že je nejlepší právě ta jedna jediná. Whisky je několik druhů, prosté dělení na single malt, tedy jednodruhové, a blend, tedy míchané, je poněkud zjednodušující. Dá se mluvit o whisky nejoceňovanější, nejvyhledávanější, nejprodávanější, ale to není totéž jako nejlepší. Záleží také na chuťových preferencích. Pro každého je ta nejlepší jiná. A pokud chcete ochutnat opravdu výtečnou skotskou, pak se vydejte do Skotska, navštivte oblast Highlands, Ostrovy nebo Speyside, ochutnávejte a najděte si tu svou nej. Z vlastní zkušenosti můžu říci, že ta jediná nejoblíbenější se hledá velmi obtížně. Těch výborných a plných vůní a chutí Skotska je totiž opravdu dost.

Klíčová slova: