Populární americký seriál nedávno připomněl rozsah katastrofy, která se stala v roce 1986 v Černobylu. Vinou mnoha okolností se svět poprvé setkal s rizikem jaderného průmyslu. Ve stínu této ničivé skutečnosti se však nachází druhá největší havárie jaderné elektrárny v historii lidstva. Kvůli masivní vlně tsunami, která v roce 2011 ošlehala břehy japonských ostrovů, se poničila elektrárna Fukušima I. Jaké konkrétní problémy vznikly a kolik životů to stálo?
Zemětřesení
V případě Černobylu se jednalo o souhru neschopnosti zodpovědně postavit bezpečnou elektrárnu ve spojení s nekompetentními lidmi, kteří rozsáhlou tragédii vypustili do světa. Radioaktivita byla vypuštěna do vzduchu a dlouhá léta se nic podobného neopakovalo.
Až v roce 2011 se v důsledku nejsilnějšího zemětřesení v dějinách Japonska (8,9 stupně Richterovy škály) zvedla vlna, která zásadně promluvila do jaderné bezpečnosti v zemi.
Závažná poškození ve fukušimské elektrárně vznikla hlavně na třech tlakových nádobách reaktoru. V reaktoru tak uniklo palivo a vznikl vodík, který znamenal tři masivní exploze. Radioaktivita se tak rozštěpila po rozsáhlém prostoru jinak velmi prosperující zemědělské oblasti, která byla touto skutečností navěky nenávratně poškozená.
Byla by chyba celou tragédii svádět pouze na vlnu tsunami. Poškození elektrárny vzniklo i vinou nedostatečně připraveného personálu, který zanedbal havarijní stav budovy a regulační podmínky, které byly dlouhá léta přehlíženy. Rozsáhlá oblast se musela evakuovat, ale nepotvrdil se žádná mrtvý vinou havárie. Jak to bylo doopravdy?
Evakuace
Podle oficiálních informací se v důsledku poškození elektrárny muselo ze svých domovů evakuovat 150 tisíc lidí. Úřady však nepotvrdily, že by někdo z lidí zemřel v důsledku radia.
Samotná evakuace a chaos způsobený masivní vlnou tsunami znamenal přibližně 1 000 mrtvých. Jednalo se však převážně o obyvatele v pokročilém věku či nešťastníky s chronickým onemocněním.
Byť se naštěstí nejednalo o takovou tragédii jako v Černobylu, stejně tak vyšetřování ukázalo, že vina leží na straně člověka. Nikoliv však jednotlivce, ale spíše systému, který byl léta zanedbaný a neměnný.
Japonské úřady kromě jiného zanedbaly komunikaci vůči obyvatelům Japonska. Dodnes tak existuje několik konspiračních teorií, které celý incident přirozeně doprovází.
Změna systému
Tragédie ve Fukušimně odstartovala díky mnoha chybám úřadů cestu k odstranění jaderného průmyslu v celé zemi. Velké množství velmi škodlivých štěpných produktů, které z elektrárny unikly, tak nakonec přispěly k systémovým změnám a opuštění od jaderné energie.
Během celé havárie bylo původně evakuováno obyvatelstvo žijící 20 kilometrů od elektrárny. Rádius se zvětšoval původně z pouhých 3 kilometrů. Kromě tisíce mrtvých, kteří zemřeli spíše díky slabosti spojené s necitlivým stěhováním z místa katastrofy, nikdo nezemřel vinou radiace poškozené elektrárny. Dodnes však není zcela jasná míra celé tragédie.
Velký počet lidí však dodnes trpí posttraumatickým syndromem. O tři roky později se mohli lidé vrátit do svých evakuovaných příbytků, ale vrátila se jen hrstka.
Po havárii se postupně změnil trend myšlení celého Japonska. Všech 54 jaderných reaktorů bylo postupně vyřazováno z provozu. Kolem celé tragédie dodnes existuje mlhavá realita, která zrovna dvakrát nebudí důvěru v tak závažných katastrofách.
