Informační technologie pečují o duševní zdraví

Profesor Cyril Höschl na přednášce ve Středočeském inovačním centru
 

Fascinující možnosti informačních systémů v léčbě psychiatrických nemocí odkryl profesor Cyril Höschl při přednášce ve Středočeském inovačním centru v Dolních Břežanech.

Profesor v úvodu představil Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Zmínil charakteristickou stavbu vodojemu, která dominuje průčelí budovy a je věcným břemenem vodáren a pozemek díky tomu vyšel levněji. Zdůraznil, že pouze asi jedna pětina ústavu představuje kliniku s léčbou pacientů a zbytek jsou výzkumná pracoviště podobná řekněme ústavu Akademie věd. Zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR, ale financování evropského projektu zajišťovalo MŠMT, což přinášelo řadu mezirezortních administrativních problémů.

Psychiatr Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., se narodil 12. listopadu 1949 v Praze. V letech 1990–1997 byl děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a 1997–2003 proděkanem pro reformu studia a zahraniční styky. Od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha, které se v roce 2015 přeměnilo na Národní ústav duševního zdraví v Klecanech.

Psychiatrie není zadarmo

Přednáška následovala nastíněním ekonomického významu psychiatrie. Na léčbu psychóz se v ČR ročně vynakládá zhruba 27 miliard korun a na afektivní poruchy kolem 30 miliard. Psychiatrické diagnózy celkem pak mají přímé medicínské i nemedicínské plus nepřímé náklady 151 miliard korun (údaj z roku 2010). To představuje asi 84 % nákladů na léčbu všech nemocí mozku a je to více než náklady na léčbu kardiovaskulárních a onkologických chorob dohromady.

Dobrý vztah s pacientem je základ

I přes vynaložené finance a úsilí lékařů není vždy léčba efektivní. "Hlavním důvodem nedostatečnosti léčby je její nerespektování pacientem. Často neužívají předepsané léky a z toho vzniká falešný dojem, že léky neúčinkují," stěžuje si profesor Höschl. Za ideální řešení považuje dobrý terapeutický vztah, který předpokládá, že lékař zbytečně nemoralizuje a bere pacienta jako partnera.

Chytré léky

K tématu informačních technologií pak profesor uvádí příklad chytrých krabiček, které dokáží samy počítat léky a zaznamenávat čas jejich užití (MEMS - Medication Event Monitoring System). Další možností jsou digitální tabletky s mikrovysílačkou, která se aktivuje ve styku se žaludečními kyselinami. Signál zaznamenává senzor na těle a data předává na server. Takto je možné pacientovi například zasílat upomínky, aby si vzal svůj lék a vyhodnocovat řadu dat o fyziologických funkcích i z oblasti životního stylu.

Čtěte také: Středočeské inovační centrum startuje v Dolních Břežanech

Český unikát

Program ITAREPS realizuje v Národním ústavu duševního zdraví doktor Filip Španiel. Pacient a rodinný příslušník vyplní jednou týdně dotazník tak, že odpovědi na otázky v něm obsažené odešle jako sms z mobilního telefonu. Počítač je vyhodnotí a v případě překročení kritické úrovně příznaků odešle upozornění psychiatrovi. Ten může pacienta kontaktovat, upravit mu medikaci a hledat řešení. Pacienti mají z tohoto zařízení pocit zlepšení kontaktu se svým lékařem. Profesor Höschl dává příklad studie, ve které kterému díky systému klesl počet hospitalizací o 70 %. Je s podivem, že tento program není podporován zdravotními pojišťovnami. "Nechápu pojišťovny, protože by ušetřily za hotelové služby léčeben a pojištění by vybíraly stejně. Možná by tím vzrostla nezaměstnanost. To je věc makroekonomie, které nerozumím," říká profesor Höschl.

Aplikace proti depresi

V Izraeli zase vznikla aplikace pro chytré mobilní telefony Actograph. Ta funguje jako prevence deprese. Lidé v depresi totiž mluví pomalu, v nižší tónině, méně telefonují a také se třeba pomaleji pohybují. To telefon pozná a významnou deviaci od obvyklých vzorců chování hlásí důvěryhodné osobě. Věc je ve stadiu pokusu, ale mohla by například snížit dobu pracovní neschopnosti. Remise (obnovení stavu před nemocí) se podaří dosáhout jen u 30 % pacientů s depresí. "Každý den v depresi znamená osobní i společenské břemeno. Včasná intervence, která zkrátí dobu do účinku, by znamenala obrovské snížení nákladů," poznamenává profesor Höschl.

Mapování zdravotní péče

V další části přednášky seznámil prof. Hoschl přítomné s metodou sociomapování autorů Bahbouha a spol. z fy QED, která umožňuje uživatelsky přátelskou vizualizaci velkého množství statistických dat formou map, jež zvyšují pochopitelnost a názornost výsledků a účinně inspirují k dalším hypotézám. Lidský mozek má totiž velkou schopnost orientovat se v krajině. Národní ústav duševního zdraví využil tento program pro mapování organizace péče o duševní zdraví v evropských zemích.

Zvukový záznam z worskopu