- Pokud se v noci probudíme, trpíme nespavostí
Tak přesně to není. Během spánku se střídají intervaly hlubokého a povrchního spánku a zcela přirozeně se všichni několikrát za noc, průměrně čtyřikrát až pětkrát na malý okamžik probudíme. Většina z nás si to nepamatuje. Pokud po nočním probuzení - kdy například jdeme na toaletu nebo se chceme napít - obvykle znovu rychle usneme, je vše v pořádku. Teprve v případě, že se často probouzíme a potom dlouho nemůžeme usnout, jde o příznak nespavosti.
- Kdo hodně spí, tloustne
Je to právě naopak. Obezita souvisí s nespavostí a pravděpodobně s regulací některých hormonů, které se vyplavují ve večerních hodinách. Ponocování tyto fyziologické jevy komplikuje. A praxe dokazuje, že ten, kdo chodí pozdě spát, ještě obvykle jí, nejčastěji nějaké pamlsky.
(Možná by vás zajímalo, že obezita postihuje až třetinu dětí.)
-
Musíme spát 8 hodin denně
Není to tak; potřeba spánku se během života mění. Nejmenší děti prospí téměř celých 24 hodin, postupně během života se potřeba spánku snižuje. Většině dospělých stačí 7 hodin nočního spánku, starším lidem a seniorům ještě mnohem méně, protože si mnozí z nich zdřímnou i během dne. Potřeba spánku je navíc zcela individuální. Neovlivníme ji ani vůlí, ani tréninkem nebo nácvikem. Každý z nás potřebujeme různě dlouhou dobu spánku. Některým z nás dokonce stačí 4 hodiny, a naopak – jiní potřebují k odpočinku nejméně 9 hodin.
- Vyspíme se do zásoby
To bohužel ne. Příliš dlouhý spánek naopak po probuzení způsobuje malátnost, únavu, a často i potřebu rychle něco (nezdravého) sníst.
- Léky na spaní jsou nebezpečné, třezalka ale neuškodí
Čaj z třezalky tečkované lze sice při léčbě nespavosti použít, ale velmi opatrně.
Obzvláště nebezpečná je kombinace této byliny s antidepresivy, která se v dnešní době předepisují na těžší spánkové poruchy.
(S depresemi vám poradíme, přečtěte si o nich.)
Třezalka navíc může ovlivňovat účinek některých dalších léků, jako například přípravků na snížení hladiny cholesterolu.
- Čím déle spíme, tím déle žijeme
Není to pravda. Ti, kteří spí denně deset hodin a víc, dožívají se nižšího věku. Může to však být dáno i tzv. syndromem spánkové apnoe, při kterém je spánek narušován krátkými obdobími, kdy člověk nedýchá; často jím trpí starší muži. Tato porucha často souvisí s onemocněním kardiovaskulárního systému a prvním příznakem může být silné chrápání.
Přečtěte si také, že Kardiaci se (většinou) nemusí bát sexu.)
