Obcím chybí kanalizace, v rozpočtech nejsou peníze. Systém dotací je prý špatný

Dokážete si představit, že žijete bez kanalizace?
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Lidem z velkých měst přijde fungující splašková kanalizace jako něco naprosto samozřejmého. Pro řadu menších obcí Středočeského kraje je to však velký problém. Nemají peníze a když už by nějaké našly, tak by je musely vzít z jiných projektů. Točí se tak v začarovaném kruhu, ze kterého není příliš možností k úniku. 

Podle dostupných dat bylo loni na kanalizace napojeno 72 % obyvatel Středočeského kraje, což není stav, který by dával důvod k bujarému veselí. Naopak, je to spíš smutné počítání a v celorepublikovém kontextu jde o druhé nejnižší číslo. Paradoxem však je, že počet čistíren je ve středních Čechách naopak zdaleka nejvyšší. 

Změna pravidel v jejich neprospěch

Jenomže vybudovat kanalizační síť není jen tak. V drtivé většině případů jsou obce závislé na dotacích, ani tam už to ale není nijak růžové. Zatímco v minulosti mohly dosáhnout až na devadesát procent z celkové ceny, teď už spolufinancování pokryje jen dvě třetiny nákladů. Nabídka Státního fondu životního prostředí navíc není nevyčerpatelná, stejně jako peníze ve Středočeském Infrastrukturním fondu, který letos otevřelo hejtmanství. V něm sice je celkem 160 milionů korun, ty jsou ale určené i na jiné projekty než pouze kanalizaci. 

Evropská unie nařizuje, že obce nad 2 000 obyvatel musí mít kanalizaci povinně. Jenže čtvrtina obcí, ve kterých žije 501 - 2 000 lidí, ji nemá. U vesnic s méně než 500 obyvateli je pak situace ještě horší. Z dat ministerstva zemědělství vyplývá, že z 623 těchto obcí je na kanalizaci napojeno jen něco málo přes 200

Většina obcí tedy má plány, jak a kde budovat, jenže k realizaci se nedostane. "Systém rozdělování dotací není šťastný. U nás to znamená, že bychom museli zastavit všechny ostatní projekty, jako je třeba rozšíření školy, opravy budov, stavbu cyklostezky a tak dále," má jasno starostka Zákolan na Kladensku Lucie Wittlichová. Vybudovat čistírnu totiž vyjde na desítky milionů. Není tedy těžké si spočítat, co to znamená pro někoho, kdo má rozpočet v řádech maximálně jednotek milionů na rok. 

Vyplatí se to vůbec?

Navíc je ve hře i otázka, zda by taková investice vůbec byla efektivní. Vesnice neleží jen na rovině a vést kanalizaci členitým terénem znamená další zádrhel jak logistický, tak i finanční. Někde by to tak klidně mohlo znamenat, že by obyvatelé obcí v podstatě platili jen na kanalizaci a na nic jiného už by nezbývalo. Což určitě není řešení, které by bylo všeobecně prospěšné. Svoji roli hraje i vliv na životní prostředí. 

Bylo by nespravedlivé tepat do vedení kraje, že nic nedělá. Již zmíněné fondy opravdu existují. Realitou prostě je, že nejsou bezedné. Tím spíš, že je vždy třeba stavět i čističku. "Proto je výhodné, když je projekt financován z více zdrojů (státních či evropských). Dotace ze Středočeského Infrastrukturního fondu má zastupitelstvo kraje schvalovat dne 27. 6. 2017," potvrdil mluvčí kraje Pavel Lochař.

Něco jiného je to u větších měst. Například Mšeno na Mělnicku dokončuje kanalizaci v části Sedlec, do které "nasypalo" desítky milionů. Napojí se však nejen zmíněná část, ale také všechny v okolí, kde je to technicky průchodné. Půjde o téměř pětadevadesát procent ze všech domů, což už je číslo, pro které se stavět vyplatí. "Ostatním zřejmě nabídneme program pro domovní čistírny," uvažuje starosta Martin Mach. Právě "osobní" čistírny je jedno z řešení, které se dá využívat i v jiných případech a mohlo by být přijatelné i pro obce, které na celou kanalizační síť nedosáhnou.

Pravdou také je, že k modernizacím kanalizačních systémů sice nedochází tak rychle, jak bychom si asi všichni přáli, ale na bodu mrazu to také není. Kladno nedávno jeden takový projekt za 160 milionů korun dokončilo, totéž plánují ve Slaném nebo v Roztokách u Prahy. Každá tato investice vyjde na zhruba 100 milionů korun.