Kedluben skrývá živiny. Najdete je hlavně v listech, které se běžně vyhazují

Kedluben je velmi oblíbenou zeleninou, která se u nás konzumuje prakticky po celý rok. Tato rostlina má velké množství prospěšných látek. Jak by se měly skladovat a co z nich je vlastně zdraví nejprospěšnější?

11.08.2017 - 06:00   |  
Kedluben je velmi zdravý a chutný
Zobrazit fotogalerii (3)

Jedná se o dvouletou rostlinu, dorůstající do výšky okolo 20 až 50 cm, která v prvém roce vytváří typickou nadzemní stonkovou hlízu 10 až 15 cm velkou. Ta vzniká zkrácením a sekundárním ztluštěním nevětveného stonku, což se realizuje bočním růstem meristémového pletiva u vegetačního vrcholu.

Ze samotné hlízy vyrůstají dlouhé řapíkaté listy s podlouhlými, elipsovitými až okrouhlými čepelemi, které jsou po obvodě zkadeřené a vroubkované, bývají téměř dvakrát delší než řapík. Hlíza bývá kulovitá, elipsoidní, případně svrchu zploštělá. Na povrchu může mít šedozelenou až žlutozelenou či fialovou barvu. Uvnitř hlízy se nachází šťavnatá dužina bílé barvy. 

Nejlepší půda pro pěstování je hlinitá až hlinitopísčitá, která je s dostatkem humusu a minerálních látek.

Druhým rokem vyrůstá stonek neboli košťál, který na svém vrcholu nese mnohokvěté hroznovité květenství se čtyřčetnými oboupohlavními žlutými květy. Podlouhlé kopinaté kališní lístky jsou přitisknuté ke žlutým korunním, které jsou na vrcholu plytce vykrojené a zespoda disponují dlouhým nehtíkem. Plod je šikmo odstávající válcovitá šešule, jež disponuje hned dvěma pouzdry a obsahuje černá kulovitá semena. 

Kedluben má občas tendenci k přechodu z dvouleté na jednoletou rostlinu, a to primárně při delším poklesu teplot k bodu mrazu ve stadiu tří pravých lístků. Tehdy nedojde k vytvoření hlízy a rostlina vybíhá do květu. 

Ideální při hubnutí

Kedluben totiž neobsahuje téměř žádný tuk a ještě k tomu disponuje také minimem kalorií. I to je důvodem, proč se často dostává do jídelníčku osob, které touží hubnout. Osobám, které se snaží omezovat sacharidy, poslouží plátky kedlubny jako pomyslný chlebík. Dá se na ně skutečně nakládat prakticky cokoliv a můžou se, podobně jako sendviče, namazat máslem. 

Tato rostlina obsahuje též velké množství vitamínu C, už na pouhých 100 gramech pokrývá naši denní potřebu. Tento sladký druh zeleniny se však může pyšnit také vitamínem A, K a též kyselinou listovou. Hořčičné oleje, které se v kedlubně nacházejí, podporují imunitní systém a mají blahodárný vliv na žaludek, střeva a vůbec vlastně na celé tělo. 

Pro všechny, kteří bojují s citlivým žaludkem, je dobrou zprávou, že je velmi lehce stravitelný. Méně známé je to, že velké množství vitamínů a minerálních látek se nachází v kedlubnových listech, přičemž dokonce hned třikrát více než v samotné hlíze. Proto je samozřejmě rozumné konzumovat i je. 

Světlezelené listy jsou nejen zdravé,  ale také mají úžasnou chuť. Obsahují také velmi mnoho živin. Odstraňovat by se tak měly pouze velké listy, které již na první pohled nevypadají čerstvě. Ostatní se důkladně umyjí a nechají okapat. Následně se nakrájejí nadrobno a přidají se například do zeleninového salátu. 

Listy se ale hodí i do polévek či omáček, obsahují asi 50 % cenných hořčičných olejů, které se uvolňují při dušení. Hlíza kedlubny samozřejmě nejlépe chutná za syrového stavu a v tomto stavu také disponuje největším obsahem živin. Pokud už se ji rozhodnete vařit, pak preferujte co nejkratší čas, jinak ztratí částečně nebo skoro úplně své kouzlo. 

Nákup a skladování

Pokud je to možné, pak rozhodně kupujte kedluben i se zdravými listy. Ty totiž hodně napoví o jeho čerstvosti. Pokud jsou totiž listy pěkně zelené, pak je rostlina jako taková určitě kvalitní. Vyplatí se pak bezesporu držet se celkem jednoduchého pravidla. Čím menší kedluben, tím chutnější, protože větší plody bývalý zpravidla dřevnaté.

Co se týká skladování, kedluben vydrží v chladničce pokojně i týden. Vhodné je však dát ho do plastového sáčku. Díky němu vydrží čerstvý a chutný zaručeně delší dobu.