Hlídejte si hladinu cholesterolu: Může za infarkty i cévní mozkové příhody

Familiární hypercholesterolémie je nejčastější dědičné metabolické onemocnění, které se vyznačuje několikanásobně zvýšenými hodnotami LDL cholesterolu v krvi, a to už od dětského věku. Dnes trápí značnou část populace, což je velmi alarmující. Způsobuje totiž infarkt či cévní mozkové příhody. Jak s tím bojovat?

19.10.2018 - 15:30   |  
Jak předcházet infarktu a dalším problémům?
Zobrazit fotogalerii (3)

Vysoký cholesterol v krvi stále je součástí života pořád většího počtu Čechů, což není dobrá zpráva. Je to totiž důvod kornatění cév (ateroskleróza) s jejími důsledky, jako jsou například infarkty myokardu či cévní mozkové příhody.

Ročně zabijí srdeční nebo mozkové příhody způsobené ucpanými cévami přes padesát tisíc Čechů. Mnoho z nich se mohlo dožít pohodového důchodu a stačilo jen málo - nechat si u lékaře z krevního vzorku jednoduše otestovat hladinu cholesterolu.

Familiární hypercholesterolémie: riziko na druhou

Dalším významným zdravotním rizikem je už zmíněná familiární hypercholesterolémie (FH). Její nositelé se rodí s dědičnou mutací genů, která má za následek, že jejich tělo už od narození neumí zpracovat cholesterol v krvi. Ten se hromadí v cévách a poškozuje je. V této souvislosti mluvíme především o takzvaném LDL cholesterolu.

K již dlouhodobě ověřeným léčebným metodám se nedávno přidaly léky zcela nové, které mohou znamenat další průlom při zpomalování či úplném zastavení aterosklerotického procesu.

Pokud postižení jedinci nezačnou včas užívat léky na snižování hladiny LDL cholesterolu, jsou ohroženi infarkty či mrtvicemi ve velmi mladém věku. Proto je zcela zásadní odhalit onemocnění včas a začít s účinnou léčbou. Tím se může riziko srdečních příhod snížit až na úroveň rizika běžné populace. Ve světě trpí FH, nejčastějším dědičným metabolickým onemocněním, až 34 milionů lidí, v ČR postihuje FH asi každého dvoustého až dvoustéhopadesátého jedince.

Vzhledem k tomu, že zvýšená hladina cholesterolu nebolí, pacienti nemusí cítit žádné obtíže. Zvlášť v dětském věku se navíc nepředpokládá riziko vysoké hladiny cholesterolu či kardiovaskulárních obtíží. Často jediným varovným znamením může být předčasný výskyt infarktů nebo mrtvic v rodině – u rodičů, sourozenců či prarodičů do 55. roku.

Česko je na předním místě v Evropě

Díky mezinárodnímu projektu MedPed (Make early diagnosis to Prevent early deaths in Medical Pedigrees), který se věnuje včasnému diagnostikování a vyhledávání nemocných s FH, do něhož je zapojeno přes 60 zdravotnických pracovišť v ČR, je u nás zachyceno a léčeno 15 % všech osob s FH.

Tím se Česká republika zařazuje hned za Nizozemí a Norsko v úspěšnosti odhalených případů onemocnění a dostává se tak na světovou špičku, protože řada ostatních zemí na světě má v registru cca 1 % nemocných nebo dokonce méně.

Znalost vlastního zdravotního stavu

Základem léčby FH je kromě včasného záchytu onemocnění striktní dodržování životosprávy (dieta, pravidelný pohyb) a především důsledná medikamentózní léčba snižující hladiny cholesterolu v krvi. Tu nejčastěji představují statiny (např. atorvastatin, simvastatin, rosuvastatin) a ezetimib. Obě tyto skupiny léků jsou používané dlouhodobě a prokázaly svou účinnost a bezpečnost.

Nadějí pro pacienty s FH, kterým se nedaří snížit cholesterol dostupnou léčbou, jsou v současnosti nové léky, tzv. inhibitory PCSK9, které se podávají jako podkožní injekce jednou za dva týdny nebo jednou za měsíc a které dokážou nad rámec účinku statinů ještě více snížit hladiny LDL cholesterolu. V ČR jsou schváleni dva zástupci této lékové skupiny, zatím však stále probíhá jednání o jejich úhradě z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Prevence se podceňuje

Hladinu cholesterolu by lidé měli zjistit na pravidelných preventivních kontrolách u praktického lékaře. Ne každý se jich však účastní, jak vyplynulo z nejrůznějších průzkumů. Například jen polovina dospělých ví, že by každé dva roky měli tuto prohlídku absolvovat. A jen 44 % Čechů na ně skutečně pravidelně chodí (průzkum provedla agentura ppm factum v roce 2015). Naopak 23 % lidí preventivní prohlídky neabsolvuje vůbec.

  • Pouze 44 % Čechů chodí na pravidelné preventivní prohlídky
  • Třetina obyvatel ČR trpí nadváhou
  • Sportu se věnuje 29 % lidí ve věku 45–59 let
  • O zdravou skladbu stravy se snaží 58 % Čechů, a to 71 % žen a 44 % mužů
  • Příčinou úmrtí populace v ČR jsou v téměř 50 % případů kardiovaskulární onemocnění

Je to alarmující skutečnost už vzhledem k tomu, že má ČR velmi rozvinutý systém preventivní péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Podle analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny (2015) jsou velké rozdíly mezi jednotlivými regiony. Zatímco v Praze na prohlídky chodí jen 32 % dospělých, v Olomouckém kraji se nechává preventivně vyšetřit více než 45 % lidí.

Malý zájem o preventivní prohlídky pramení často z mylného názoru, že zdravý člověk nemusí chodit k lékaři. Přitom právě prevence může včas zachytit některou z geneticky podmíněných nebo z takzvaně civilizačních nemocí, mezi které vysoký cholesterol či hladina cukru v krvi rozhodně patří. Naštěstí zájem o preventivní prohlídky výrazně stoupá s věkem.

Nedostatek pohybu i nadváha

Přesně opačnou tendenci ukázal průzkum společnosti ppm factum v otázkách zdravého životního stylu. Sportuje 72 % mladých do 29 let, ale ve věku 45–59 let již jen 29 % lidí. Ze seniorů nad 60 let se pravidelně hýbe pouze 17 % dotazovaných. Při celkovém pohledu na statistiku však vyplývá, že pouze čtyři z deseti obyvatel ČR pravidelně sportují alespoň dvakrát týdně.

S poklesem sportovních aktivit pak souvisí i růst tělesné hmotnosti. Každý třetí obyvatel ČR trpí podle průzkumu nadváhou. Přiznalo ji 15 % respondentů ve věku 15–29 let, mezi seniory pak ale téměř každý druhý. O zdravou skladbu stravy se podle svých slov snaží 58 % Čechů, a to 71 % žen a 44 % mužů. Podle Světové zdravotnické organizace nemoci srdce a cév připraví ročně o život zhruba 17 miliónů lidí.

"Správná životospráva přitom sehrává velice důležitou roli jak v prevenci, tak v léčbě jednotlivých rizikových faktorů i samotných onemocnění srdce a cév," tvrdí nutriční terapeutka Věra Boháčová. Podle ní je základem pravidelné pestré stravování s dostatkem ovoce a zeleniny, výběrem vhodných tuků, optimálním pitným režimem a tak dále. "Při režimových úpravách je třeba vycházet ze stávajících stravovacích návyků klientů a ovlivňovat veškerá rizika související s jejich aktuálním zdravotním stavem."


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.