Kde se vzala tradice vánočních stromků? Ty první visely nad stolem

Tradice zdobení vánočního stromečku nesahá až tak do dávné historie, jak by se zdálo. Kde se tedy vzala a kdy?
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Vánoční stromeček bereme dnes jako součást vánočních svátků. Není to ale až tak stará tradice, jak by se mohlo zdát. Odkud se tedy tradice zdobení stromečků vzala a jaký je její původ?

Zvyk zdobit vánoční stromeček pochází podle pramenů z Německa a jedna z prvních zmínek o stromečku je zaznamenána v brémské kronice z roku 1570. Až v polovině 17. století se stromečky začaly objevovat v soukromých domech bohatších lidí. Z Německa se tento zvyk dostal do ostatních částí Evropy až v polovině 17. století. Samozřejmě, že nejdříve do měst.

První stromek byl v Praze

Zřejmě prvním vánočním stromkem v Čechách byl ten, který nechal postavit a ozdobit ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich ve své vile v Libni o Vánocích roku 1812. Trvalo ještě mnoho let, než se stromeček stal tradicí a rozšířil se i na venkov.

Původně byl stromeček ozdoben jablky, ořechy a jinými potravinami a od 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami, které pak nahradilo osvětlení. Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci a ozdobené větve rozdávali i koledníci. Podle tradice se v minulolosti zavěšoval stromek nad štědrovečerní stůl špičkou dolů. Dnes nám to připadá přinejmenším podivné, ale kdyby se tradice dochovala, kdoví, jak by města instalovala stromy na náměstích.

Původem je zřejmě pohanský zvyk

Tradice se nejdříve dodržovala ve městech a povětšinou ji za svoji vzali protestanté a až poté katolíci. Katolická církev totiž také považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. Částečně to byla pravda, neboť germánské kmeny tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky nebo větvemi uctívali boha Slunce.

Někteří odborníci se domnívají, že zdobení vánočního stromku není dávný, pohanský zvyk, ale nový výmysl domácností bohatých měšťanů. Tyto stromky se začaly objevovat jako společenský symbol v 15. a 16. století. Stromeček byl tedy podle nich spíše ukázkou postavení než cokoli jiného.

Když se ze zdobení stromku stala tradice, začaly se na vánočních trzích objevovat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének. Zájem nebyl velký, a tím vznikla česká tradice, a to v podobě pravých smrků a jedlí.

Ty se zdobily sladkým pečivem, perníkem a především jablky nebo hruškami, mandlemi a rozinkami. Do venkovských domovů pronikaly stromky pomalu a až do první světové války bývala v mnoha domácnostech ozdobená jen smrková nebo jedlová větev.

Slavné i méně slavné české stromy

Na náměstí ve městech se umísťují velké vánoční stromy. Prvním z nich byl Strom republiky na brněnském náměstí Svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. K tomu přispěla náhoda. Tehdy se svými přáteli nalezl v zimě roku 1919 v lese prochladlé děvčátko. To spisovatele zasáhlo natolik, že o Vánocích v roce 1924 nechal vztyčit na náměstí strom a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem.

Mezi slavné české vánoční stromy bezesporu patřil 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. Poněkud z jiného důvodu je znám vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí, který 6. prosince 2003 spadl a zranil čtyři lidi.