Lanýže: Černé diamanty, za které se platí zlatem. Jedna z pěstíren je i na jižní Moravě

Lanýže konzumovali před několika staletími i naši předkové
Zobrazit fotogalerii (5)
 

Lanýže přitahují kuchaře i gurmány z celého světa. Milióny lidí po celém světě touží po jejich nalezení, někteří se je snaží i pěstovat. Jejich aroma je zkrátka nezaměnitelné. A možná i proto se jejich ceny šplhají mnohdy do závratných částek. Lanýžové farmy nalezneme po celém světě, jednou z nich je i ta v nenápadné obci Blatnička na jižní Moravě.

Aroma lanýžů je velmi silné, s tóny připomínajícími např. petrolej, které je mnohým poměrně nepříjemné. Odborníci na lanýže se ale v jednom jisto jistě shodují - jejich chuť je nenahraditelná a není podobná snad ničemu.

Hledají vycvičení psi i prasata

Silné aroma, kterým lanýže disponují, jsou asi jediným možným způsobem, podle čeho lze lanýže najít. K hledání se využívají nejen speciálně vycvičení psi, ale i prasata. Ta dokážou, díky svému výbornému čichu, najít lanýže i více než čtvrt metru pod zemí, a to navíc v pravý čas - kdy jsou ideálně zralé a tedy aromaticky nejsilnější.

Lanýže potřebují ke svému růstu žít v symbióze s kořeny stromů - dubů, buků, bříz nebo lísek.

V Česku za 90 tisíc, jinde i za miliony

Lanýžů je obecně několik druhů. Mezi nejdražší lze řadit ty bílé, které se vykupují od sběračů za zhruba 30 tisíc korun za kilogram. V Česku se může tato cena ale vyšplhat i na trojnásobek. „Cena se neurčuje jen podle druhu lanýžů, ale také podle jejich velikosti. Čím větší jsou, tím jejich cena samozřejmě roste. Je to podobné jako u diamantů, i proto se ostatně lanýžům říká diamanty kuchyně,“ přibližuje kulinářský specialista Jakub Horák. 

Jedna z mála českých novodobých farem leží i na jižní Moravě, konkrétně v kopcích nenápadné vesničky s názvem Blatnička. Hospodářství je podle majitele Martina Smetany jediným producentem sazenic dřevin naočkovaných lanýži v ČR. "Lanýže si většina z nás představuje jako luxusní potravinu jen pro vyvolené. Přitom už ze 16. století existují písemné zmínky o sbírání lanýžů - např. na západním Slovensku. Spoustu receptů na lanýže nabízí i dobové kuchařky z 18. nebo 19. století. Je tedy evidentní, že byly už v této době běžnou součástí jídelníčku našich předků," vysvětluje Martin Smetana.

Lanýže dokáží odborníci cíleně pěstovat v lanýžárnách - pozemek osází symbiotickými stromy a jejich kořeny naočkují houbou. Po několika letech čekání pak podle typického holého kolečka bez vegetace kolem stromu poznají, zda se houby chytly.

Cílem české farmy je navázání tradic

Na bohatou historii chce nyní farma na jižní Moravě navázat. "Rozhodli jsme se obnovit u nás v Česku zašlou slávu lanýžů. Máme u nás dva druhy - lanýže letní a lanýže s druhovým názvem Borchiův. Pokud se nám vše podaří, první lanýže budou v prodeji za dva nebo tři roky," uzavírá Smetana, který sazenice stromů naočkované sporami lanýžů i prodává.