Šel si jen chvíli lehnout, následky má do konce života. O tom, co se s ním dělo, ví Josef jen z vyprávění

Žádná životní zkušenost na člověka nezapůsobí tak jako jeho osobní. Nezáleží na tom, kolikrát nám okolí říká, ať nachlazení doléčíme, antibiotika poctivě dobereme, ať zvolníme ve svém pracovním tempu nebo si na sebe uděláme čas a odpočineme si. Bohužel, aktuální pracovní či rodinná situace mnohdy dostane přednost před vlastním zdravím. A to se nám vůbec nemusí vyplatit. Důkazem toho je příběh pana Josefa (56 let). 

21.05.2018 - 06:30  
Nepodceňujte nic, co se týká vašeho zdraví. Následky mohou být opravdu strašné
Zobrazit fotogalerii (4)

Z domnělé chřipky, kterou po tři týdny "přecházel", se u pana Josefa jednoho dne náhle vyklubalo závažné onemocnění, jehož následky si nejspíše ponese do konce života. Zvrat v životě Josefa a paní Zuzany přišel na jaře před dvěma lety. Během velikonočního pobytu na chatě se panu Josefovi na procházce udělalo špatně. Již několik týdnů mu nebylo moc dobře, teď ho ale obzvlášť rozbolela hlava, cítil se velmi unavený a slabý. Po návratu z procházky si proto šel lehnout. O tom, co se dělo dál, už ví jenom z vyprávění.

„Než přítel onemocněl, nikdy jsme o závažnosti pneumokokové infekce a možnosti očkování proti ní neslyšeli. Až dnes skutečně známe nebezpečí, které představuje. Proto jsme dnes nejen my, ale celé naše okolí proti pneumokokovi očkovaní. V porovnání s potížemi, které jsme kvůli této nemoci museli překonat, je částka za vakcínu naprosto směšná."

Noční můra nejistot

Že něco není v pořádku, si uvědomila paní Zuzana, které se přítele ze spánku nedařilo probudit. Zavolala záchranku, která ho odvezla do nemocnice. A pak začala noční můra nejistých prognóz, odhadů a špatných vyhlídek.

"Druhý den jsem za ním jela do nemocnice a lékaři mi řekli, že situace je vážná, že je to nejspíš těžký zánět mozkových blan. Ještě se nevědělo, co je příčinou. Myslím, že teprve až třetí den, když byly hotové laboratorní testy, jsem se dozvěděla, že je to pneumokoková meningitida. Od té doby mě připravovali na to nejhorší, co mohlo nastat. Za klíčové považovali, aby se přítel probral do deseti dnů. Ale i kdyby se probral, nikdo nedokázal říct, jaké budou následky. Mohl by být slepý, ohluchlý, retardovaný nebo třeba doživotní ležák," vzpomíná paní Zuzana.

Postihnout může kohokoli

Nebezpečná bakteriální infekce zvaná Streptococcus pneumoniae, která byla příčinou onemocnění pana Josefa, postihuje děti i dospělé a způsobuje mnoho zdravotních komplikací od infekčního zánětu středního ucha, přes zápal plic až po zánět mozkových blan. Pokud není včas nasazena adekvátní antibiotická léčba, může být onemocnění v závažných případech i smrtelné. Pan Josef se naštěstí po osmi dnech v bezvědomí nakonec probral. Své okolí ale dokázal skutečně vnímat až o několik dní později.

"Po probuzení měl nekoordinované pohyby a nic si nepamatoval – nevěděl, jak se jmenuje, kdy se narodil nebo jaký je den," vzpomíná paní Zuzana. S ústupem akutní fáze onemocnění přišla dlouhodobá terapie jeho následků. Pan Josef se znovu musel učit celé spektrum základních dovedností, jak senzorických, tak motorických a intelektuálních. Problémy mu dělaly některé zvuky či typy světla, snadno se unavil, měl velké problémy s celkovou hybností a zejména paměť a pozornost ho často zrazovaly.

Život se jim obrátil vzhůru nohama

Na období po nemoci paní Zuzana vzpomíná jako na velkou životní lekci: "Prakticky více než rok jsem se věnovala jenom příteli. Řešila jsem jen věci, které byly akutní. V první řadě bylo nutné naučit se s ním manipulovat. Z počátku byl na vozíku a bylo nutné zvládnout každodenní potřeby, například vstát a přesednout na postel či přesun z vozíku do auta. Všechno bylo o čase a výrazné fyzické námaze. V podstatě jsem mu musela být k dispozici 24 hodin denně. Také jsme poznali, kdo jsou naši skuteční přátelé. Jak se říká: Z našich přátel se stali známí a ze známých přátelé. Nakonec nám nejvíce pomohli ti, od kterých jsme to ani nečekali," dodává.

Jsou to již dva roky od chvíle, co se život pana Josefa a paní Zuzany obrátil vzhůru nohama. Díky intenzivní spolupráci s fyzioterapeuty a ergoterapeuty se pan Josef sice částečně rozpohyboval, mnohého se ale musel vzdát.

Nic není jako dřív

"Kvůli své špatné paměti nemohu už pracovat jako dřív. Musel jsem také odevzdat řidičský průkaz a v podstatě nikdy nikam nemohu jít sám, protože občas ztratím orientaci a při chůzi mám špatnou stabilitu. To mi také zabraňuje v mém největším koníčku, kterým byla práce na zahradě. Stále ještě potřebuji pomoc při základních úkonech, jako je mytí a oblékání, a stále mám potíže se čtením a psaním. Do toho všeho se velmi rychle unavím."

Navzdory tomu všemu si ale pan Josef drží pozitivní nadhled nad celou situací. "Naprosto jsem změnil žebříček životních hodnot a celé situaci jsem přizpůsobil svůj život. Naučil jsem se odpočívat, celkově zvolnit tempo. Poprvé jsem si také uvědomil, že mi vlastně nic neuteče. Až díky nemoci jsem pochopil, že zdraví je skutečně mnohem důležitější než peníze a úspěch v práci a že chce-li člověk žít spokojeně, musí nejprve věnovat pozornost svému tělu a pak teprve řešit vše ostatní."

Pneumokok je hrozbou. Řešením je očkování, ale co vedlejší účinky? Čtěte zde.

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.