Sebevražda jídlem aneb proč se přejídáme?

K vzniku morbidní tloušťky stačí někdy málo - pořádná chuť k jídlu
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Problémem mnoha Čechů je až velká chuť na jídlo. Pak se stačí podívat okolo sebe a během chvilky napočítáte hned několik tlouštíků, kteří si vedle vás vykračují. Zpočátku jim možná tloušťka velké problémy nedělá, ale postupem času se přidávají zdravotní problémy, jež velmi často mohou mít katastrofální dopad. Proč se lidé jídlem zabíjejí?

BMI: body mass index

Nástrojem, který pomáhá určit, jestli člověk nadváhu má, je index tělesné hmotnosti (BMI - z anglického body mass index). Jeho výpočet je poměrně jednoduchý: hmotnost člověka v kilogramech se vydělí druhou mocninou jeho výšky v metrech. Pokud jako výsledek vyjde hodnota v rozmezí 18,5 až 25, má jedinec ideální, tedy zdravou váhu. Horší je to však v případě, že výsledek je vyšší:

  • BMI je v rozmezí 30-35: obezita prvního stupně
  • BMI je v rozmezí 35-40: obezita druhého stupně
  • BMI je větší než 40: obezita třetího stupně - morbidní
Evropský den obezity je nezávislá celoevropská iniciativa, která se už deset let snaží upozorňovat na celospolečenskou problematiku tloušťky. Zapojily se do ní lékařské, lékárnické a pacientské komunity po celé Evropě, Českou republiku nevyjímaje. Letos tento den připadá na 18. května 2019.

 

Takto si lze snadno zjistit, jak na tom se svojí hmotností vlastně jste. Ale pozor - BMI je svým způsobem jen statistický nástroj, protože u určitých osob se vůbec nemusí jednat o obezitu. Příkladem mohou být kulturisté, kteří přesto, že jejich BMI se pohybuje okolo 30, obézní nejsou. Je to z toho důvodu, že mají velké množství svalové hmoty. Naproti tomu může jiný jedinec trpět obezitou, i když se jeho BMI pohybuje v rozmezí ideální váhy - má však menší objem svalů oproti tuku.

Proč se přejídáme?

Odpovědět na tak jednoduchou otázku je někdy těžké. Ostatně své o tom ví i paní Marie, jež má problémy se svým partnerem Mirkem. Když se s ním seznámila, byl to štíhlý, vysoký švihák. Pravdou sice je, že zrovna procházel nelehkým životním obdobím - problematickým rozvodem, v důsledku čehož trpěl nechutí k jídlu a jeho hmotnost šla rapidně dolů. Setkání s Marií však mělo na jeho život blahodárný vliv, Mirek se zklidnil a najednou se dostavila i větší chuť na jídlo.

A výsledek nedal na sebe dlouho čekat. Mirek začal přibírat až na současných 125 kg při výšce 185 cm. Jeho BMI je tedy 36, což je v pásmu obezity druhého stupně. Současně s tímto se však u Mirka objevily první zdravotní problémy - vysoký krevní tlak a také vyšší hladina cukru v krvi, které musí řešit pomocí léků. Ty bere nepravidelně, dietu příliš neřeší.

Žádný pohyb, nepravidelné jídlo, stres

Pan Mirek vede celkem pohodlný život. Zaměstnání má sedavé u počítače, pracuje z domu jako osoba samostatně výdělečně činná. Co se jídla týká, jí velice nepravidelně. Někdy vynechá snídani, zato na oběd si nechá objednávkovou službou poslat velkou pizzu a večer hladový vyjídá ledničku. Paní Marie totiž přes týden nevaří. K pohybu má Mirek záporný vztah, příliš ho nebaví. Volno, když už si ho udělá, tráví nejraději u televize. Maximálně se Marii podaří Mirka vytáhnout občas ven na krátký výlet. Bohužel kvůli jeho hmotnosti se začali v poslední době dost hádat a trhliny tak dostává i jejich vztah, a to včetně intimního života, kde to také skřípe.

Jak z tohoto kolotoče ven? Mirek by měl začít svůj problém okamžitě řešit, a to nejlépe s odborníkem. Jeho první kroky by měly vést k praktickému lékaři, se kterým by se domluvil na dalším postupu. Pokud Mirek zůstane věrný svému dosavadnímu způsobu života, koleduje si o zhoršení svých zdravotních potíží a z nich plynoucí rizika vzniku infarktu, mozkové mrtvice, nádorů, artrózy, dny, zažívacích i psychických potíží.