Že je cukr nezdravou součástí našeho stravování, ví už každý. Další a další výzkumy potvrzují, jak nebezpečná je láska a závislost k sladké droze. Je jedno, jestli jde o tabulku čokolády, sladký nápoj nebo kostku cukru.
Z homole do kostky
O jeho nezdravých vlastnostech toho bylo napsáno mnoho, ale bez něj si spousta lidí život ani neumí představit. Přes nepopiratelné negativní vlastnosti na naše zdraví je cukr slavnou a nedílnou součástí naší historie. Cukr v kostce si totiž nechal patentovat před 175 lety ředitel dačické rafinérie cukru Jakub Kryštof Rad. Z cukrové homole se stala kostka cukru.
Za vším hledej ženu
Přestože je patent připisován Jakubu Kryštofovi Radovi, tak hlavní podíl na vynálezu kostky cukru má jeho žena. Juliana Radová si k čaji nebo kávě cukr připravovala často.
Odseknout kus bílého jedu z homole ji však jednou poranilo natolik, že navrhla svému manželovi, aby se cukr vyráběl v podobě kostky. Novinka byla na světě. Na podzim 1841 dostala Juliana Radová darem bedničku s 350 bílými a červenými kostkami cukru.
Lisem k cukrové revoluci
V roce 1842 zažádal Kryštof Rada dvorskou komoru ve Vídni, aby mu udělili privilegia k výrobě kostkového cukru v Dačicích. 23. ledna 1843 se tak učinilo, ale ten vzápětí 3. října prodal privilegia rafinériím za 12 tisíc zlatých.
Výroba kostkového cukru se rozběhla a poprvé se objevila ve Vídni jako čajový cukr. Jedno balení obsahovalo 250 kostek a jeho cena se pohybovala okolo 50 krejcarů. Patent se rychle rozšiřoval do celého světa a netrvalo dlouho a Radův vynález se rázem objevil v Anglii, Sasku a Švýcarsku.
Rafinerie skončila
V polovině 40. let 19. století se díky vnějším okolnostem dačické rafinérii přestalo dařit a ani výroba kostkového cukru situaci nezlepšila. J. K. Rada se po zhoršujících se výsledcích odstěhoval z Dačic i se svojí početnou rodinou. Celkem měli Radovi 16 dětí, ale z toho 7 z nich záhy zemřelo.
Definitivně rafinérie skončila v roce 1852 a následně zcela zanikla. Hlavní důvod, který přispěl ke konci dačické výroby, byla vzdálenost od řepných oblastí na Moravě. Náklady na dopravu byly neúnosné a v roce 1863 byla budova zdemolována až po sklepy. Dodnes v jejím místě stojí kulturní dům.
V roce 1983 byla v původním sklepení nalezena kamenná schránka s letopočtem 1841 a iniciálami ICR, kde byla zřejmě uložena zakládající se listina rafinerie.
Od téhož roku je k vidění v Dačicích unikátní socha dačické kostky cukru, která je jedním z nejrozšířenějších vynálezů, který kdy vznikl na našem území.
