Sobota 10. prosince 2016, Julie, polojasno, 5 °C.

Záchranář Ferencei: Pocit při zemětřesení je nepopsatelný

"Nejintenzivnější zážitek bylo samo zemětřesení. Ptáci vylétnou ze stromů, všude začnou štěkat psi, všechno se zhoupne," líčí účastník humanitární akce v Nepálu a hasič z Hradištka.

24.01.2016 - 15:49   |  
Jiří Ferencei pracuje u Hasičského záchranného sboru od roku 1993
Zobrazit fotogalerii (5)

Obecní knihovna Hradištko uspořádala besedu s Jiřím Ferenceim, který pomáhal v loňském roce zmírňovat následky zemětřesení v Nepálu. K tomu došlo 25. dubna 2015 a dosáhlo síly 7,9 magnitudy. Tři dny poté rozhodla česká vláda o uvolnění 20 milionů korun na humanitární pomoc, kterou poskytl Traumateam ČR.

Jiří Ferencei (*1971) je strojníkem Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy a hlavním logistikem USAR (Urban Search and Rescue). Stál u zrodu Traumateamu, zúčastnil se humanitární mise v Pakistánu a byl hlavním logistikem (týlařem) akce v Nepálu. Žije s manželkou a dvěma syny v Hradištku. Zde je také velitelem dobrovolných hasičů.

Specialisté pro katastrofy

Český Traumateam vznikl v roce 1987 současné podoby nabyl v roce 2005 po nasazení v Pakistánu. Od roku 2007 se stal součástí Integrovaného záchranného systému jako Avance Medical Post – předsunutá zdravotnická jednotka. Jeho velení tvoří hasiči, zdravotnickou odbornost má na starost Fakultní nemocnice Brno.

Odlet na misi

Do Nepálu cestovalo 34 lidí – 9 lékařů, 10 sester, ostatní byli hasiči a jeden průvodce. Jiří Ferencei byl hlavním týlařem akce. Když se podařilo zajistit leteckou dopravu od firmy Smartwings, nastala 29. dubna chvíle odletu. Záchranáři si vozí na první tři dny všechno vybavení svoje, po třech dnech potřebují v místě získávat jen vodu a pohonné hmoty. Jejich náklad váží asi deset tun.

Těžká cesta do cíle

Mezipřistání probíhalo v Turkmenistánu a v Dillí, teprve v pátek ráno dostali povolení k přistání v Kathmandu. Na letišti nebyl žádný personál, protože všichni pomáhali postiženým příbuzným, takže záchranáři museli tuny vybavení vykládat sami. "V Kathmandu bylo asi 10% domů zřícených. Nejvíc postiženo bylo historické centrum chráněné UNESCO. Týden po zemětřesení probíhaly všechny obchody a služby na ulici, včetně holiče. Většina obyvatel města se odstěhovala na venkov, kde se cítili bezpečněji," popisuje první dojmy Jiří Ferencei. Následovalo 24 hodin jednání s úřady o tom, kam se mají vypravit pomáhat. Volba padla na město Melamchi asi čtyřicet kilometrů od Kathmandu, kam vedla náročná cesta po nezpevněných vestách s maximální rychlostí 40 km /h.

Konečně na místě

Českému týmu se podařilo dojednat přepravní firmu a ve dvou nákladních vozech a jednom autobusu se dopravit do Melamchi ráno 3. 5. 2015. Utábořili se na strategickém místě asi 150 metrů od místní nemocnice. Následující měsíc sloužily k bydlení i všemu ostatnímu stany. Ve větších vojenských stanech měli nemocnici - příjmové oddělení, ambulanci i pooperační lůžka. Přístřešek sloužil pro jídelnu. Ve stanech byly i latríny zasypávané vápnem. Jeden stan poskytl sprchu z tlakové nádoby s ruční pumpou. Vodu pili raději pouze balenou.

Tisícovka raněných

"Prvních deset dnů bylo krásně vidět na Himaláje. Dále od centra byly hůře postavené budovy a tím více jich bylo zničených. S půjčeným autem jsme dělali výjezdy za pacienty do horských vesnic. V horách bylo až 90 % domů zřícených. Pomáhali jsme místní nemocnici, která byla zahlcená," popisuje Jiří Ferencei. Za měsíc se podařilo ošetřit 1100 zraněných a mobilní nemocnice pak zůstala na místě pro potřeby místních zdravotníků.

Náročné podmínky pro práci

Během měsíce bylo zaznamenáno dalších 250 lehčích otřesů. Teplota ve dne až čtyřicet stupňů, v noci pak klesala na dvacet pět. Několikrát zažili silnou průtrž mračen. Po službě se chodili procházet po okolní přírodě a koupat v řece. 12. 5. 2015 přišlo další zemětřesení o síle 7,4 stupně. "Zažili jsme spoustu malých otřesů, ale tohle bylo nepopsatelné. Viděl jsem rozmazaně, všude hluk a prach," říká Jiří Ferencei. Kvůli další pohromě jim byl pobyt prodloužen na celý měsíc. 

Plni zážitků zpátky domů

Největší zážitek byly jízdy do hor. Jiří Ferencei prý nikdy nic podobného za svou praxi nezažil a stále chválí krásy nepálské přírody. Viděl všudepřítomné květoucí rododendrony, které jsou národním stromem Nepálu. Po měsíční akci se zdařil i šťastný návrat domů. Bez problémů odstartovali z letiště Kathmandu, které je kvůli blízkosti hor sedmé nejnebezpečnější na světě.

Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.