Zastaví někdo Babišův geniální marketing?

 

KOMENTÁŘ Předseda hnutí ANO se zase spokojeně usmívá. Andrej Babiš odchází z ministerstva financí v roli, kterou si sám zvolil. Premiér Sobotka ani kdokoli jiný ho k tomu nedonutili. On je ten, kdo rozhodl o správném načasování. Je znovu mučedníkem, kterému už fandí téměř polovina národa. Zastavit ho může snad jen zázrak nebo školácká chyba.  

Včerejší demonstrace na Václavském náměstí v Praze byla možná dobře myšleným pokusem zastavit mocenský pakt Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana, v konečném výsledku je však spíš další municí do skladu lídra hnutí ANO. Účast byla sotva poloviční, než se čekalo. Snad sedm, osm tisíc lidí. Nutno říct, že i já jsem byl mezi těmi křiklouny, z nichž však bohužel jen velmi málo opravdu touží po změně.

Je tohle opravdu konec? Asi ano. Českou veřejnost nepřesvědčily ani jasné důkazy, policejní spisy ani "nezaujatost" Mafry a další věci, o kterých jsme si mysleli, že se mohou dít jen někde v Africe. Apatie pokračuje. Po volbách se však může vymstít a pak už bude opravdu pozdě.

Demonstrace? Spíš pohodová procházka

Lépe řečeno velmi mizivé množství je pro ni ochotno udělat něco víc, než se projít v záři zapadajícího slunce, dát pár piv a zase spokojeně odkráčet domů. Mezi tím se samozřejmě bijí v prsa, že jsou málem v partyzánském odboji, a nezapomenou probrat, jak asi dopadne hokej s Ruskem či proč se támhleta herečka vyspala s tamtím zpěvákem.

Potkal jsem tam včera hodně přátel, otrávených a bez elánu. Jakoby byli smířeni s tím, co se děje, a vlastně jim to bylo i jedno. Sice přišli, ale spíš z jakési povinnosti a setrvačnosti, možná i zbytku hrdosti. 

Na druhou stranu, mohu se jim vůbec divit? Asi ne. Mají svých starostí dost, mají rodiny, práci, své zájmy a trable. Proč se pouštět do nejistého dobrodružství? Nějak bylo a nějak bude. Faktem však zůstává, že to, co se děje dnes, se tu od roku 1989 ještě nikdy nedělo. Možná tomu však stále nechceme věřit, nedomýšlíme fatální důsledky, které to může mít. I to je však součást dokonalé strategie, která nás masíruje ze všech stran. 

Geniální strategie

Lidé, kteří se starají o marketing Andreje Babiše, jsou geniální. Nebo, pokud je snad autorem sám předseda hnutí ANO, je třeba před ním smeknout klobouk a hluboko a uctivě se poklonit. Kdyby tato skupina propagovala olivový olej, už dávno máme všude místo polí olivové háje. Pokud by se rozhodli oslavovat kuřecí vývar jako nejlepší jídlo, slepičí farmy jsou dnes prázdné. Před pěti lety začali a dnes sklízí plody úspěchu. 

V Brně bylo zhruba sedm stovek demonstrujících, v Ostravě a v Olomouci celých 100, v Liberci 150, v Hradci Králové tisícovka, v Českých Budějovicích 300. Je tohle opravdu ta "masa", která by mohla něco změnit?

Přitom je to naprosto snadné. "Všichni jsou proti němu, proto ho budu volit!" Ale ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je síla. Tady to platí stoprocentně. Andrej Babiš totiž není v reálu uplakánek, jak se snad může jevit. Naopak, je to silný a odolný člověk, který si málokdy stěžuje. Ale proč národu nenaservírovat mučedníka, kterému všichni ubližují? Tím spíš, když ostatní politici do jednoho na nic takového nebyli připraveni.

Babiš přitom nevzal politiku ztečí, neplenil. Bylo to postupné vyloďování a průzkum terénu tak, aby přesně věděl, do čeho jde. O to silnější pak byl jeho útok, kdy si se všemi svými soky poradil jako pitbul s jezevčíkem. Je úžasné sledovat, jak umí vyčkávat, a když je ten nejlepší moment, vzít si to, co on sám chce. Ne to, co mu nabídnou jiní. 

Odchází mučedník a oběť

V nejbližších hodinách zřejmě opustí ministerstvo financí a nahradí ho Ivan Pilný. Muž, který financím a resortu nerozumí ani za mák, což sám potvrdil. Ale ono je to vlastně jedno. Babiš odchází jako ten, který zachraňuje republiku a ukončuje vládní krizi. Je to on, kdo ustupuje hrubému nátlaku a pomalu snad i inkvizici. Dává voličům jasný vzkaz, že nestojí "o koryta". Vidíte to přeci všichni, nelpí na své funkci. Body do předvolebního baťůžku se opět vesele sypou. 

Je to další mistrovský tah, který přesně zapadá do celkové mozaiky a dovádí šachovou partii k až strach nahánějící preciznosti. Cíl je jasný - říjnové volby a pokud možno získání ústavní většiny. Podle zákulisních informací je už Babiš předběžně domluven s komunisty, že by ho v případě potřeby podpořili. Nemusíte být profesory matematiky, abyste si spočítali, co to znamená. ANO by dnes podle některých průzkumů volilo už více než čtyřicet procent lidí. KSČM nejspíš získá svých obvyklých dvanáct, třináct procent.

Nejsmutnější na tom všem je, že je jedno, kolik takovýchto článků se napíše, kolik sluníčkových demonstrací se ještě odehraje. Většina národa nemá čas řešit, co kdo provádí nebo neprovádí. Večer se podívají na zprávy na Nově, ráno koupí Mladou frontu nebo Lidovky. Načerpají informace. Jaké asi? Prostě takové, které se hodí do perfektně zvládnuté marketingové strategie. Dokud se neobjeví opravdový odpor, je to jako srovnávat hraní si na vojáky na pískovišti s opravdovou válkou.