Obědy ve školních jídelnách patří pro mnoho z nás k méně hezkým vzpomínkám. Těžko říci, co by na takové jídelně mohlo být špatně. Možná nedostatečný výběr, možná opakující se jídla, která nám nechutnala. Možná málo zeleniny a koření nebo typicky hnědě zbarvený čaj. Svou roli sehrávaly i paní učitelky, když stály na dozoru a pozorně sledovaly, kdo se nad jídlem pošklebuje a kolik toho sní. Když ne tohle, sem tam jste vytáhli z omáčky vlas.
Jenomže doba pokročila a stravování se začíná řešit čím dál tím víc. Ať už bezlepková nebo vegetariánská dieta, dělená strava nebo třeba paleo dieta. Jsou neuvěřitelné možnosti v kombinaci různých jídel, a tak se není čemu divit, že rodiče chtějí to nejlepší i pro děti. Nebo alespoň rozhodně něco lepšího, než zažili v jídelnách oni. Dnes upravuje školní stravování takzvaný spotřební koš – tedy kolik čeho má jedno dítě za měsíc sníst – vyhláška. Tam je i doporučovaná spotřeba pro dítě na den. Vyhláška platí pro všechny školy stejně.
Ne každé dítě ale dokáže sníst všechno to, co takový spotřební koš předepisuje „Osobně se spotřebním košem úplně nesouhlasím. Nutit děti jíst za každou cenu potraviny, na které nejsou navyklé, to bych nedělala. Myslím, že by děti měly jíst to, co mají rády a samozřejmě je potřeba, aby jedly i luštěniny, ryby. Ale určovat dítěti gramážově, kolik luštěnin má sníst nebo kolik mléka má vypít?," vyjádřila se vedoucí školní jídelny Lenka Sapíková ze školy Sunny Canadian International School v Jesenici.
„Sama jsem pracovala ve (státní) školce a vím, že se tam všechno mléko nikdy nespotřebovalo, protože děti to určené množství nevypily. Musí se to dodržovat jenom kvůli spotřebnímu koši, aby hodnoty odpovídaly. Někteří rodiče nám navíc řeknou předem, že si vůbec nepřejí, aby jejich dítě mléko pilo – pak nemá smysl dítěti nutit tři decilitry mléka za den,“ dodává Sapíková.
Podle Sapíkové si děti do školky nebo školy přinášejí stravovací návyky už z rodiny. "Spotřební koš vše nezachrání. Škola může stravovací návyky částečně ovlivnit, ale jak se děti jednou budou stravovat, záleží především na rodině - zda vede děti ke zdravému jídlu apod.“ vyjádřila se vedoucí školní jídelny.
Jak vypadají obědy dnes?
Konkrétní podoba a příprava oběda záleží na konkrétní škole, nicméně státní školy jsou proti těm soukromým z důvodů financí přece jen pozadu. Školní rozpočet nebývá závratný, proto se školy snaží šetřit třeba právě tím, že nakupují polotovary a využívají velkoobchodních akcí firem. Tak mohou dostat stovky kusů potravin ve slevě a firma jim za to do školy ještě pošle dárek. Poprask byl letos kolem slazených mlíček od Tatry a smetanových jogurtů ve školách.
„S tímhle rozhodně nesouhlasím. Děti by měly mít suroviny domácí. My se snažíme vařit z čerstvých surovin, aby děti měly co nejvíce vitaminů a živin. Naopak se vyhýbáme polotovarům a kupovaným výrobkům,“ říká k tomu zaujatě vedoucí školní jídelny Sapíková. Z toho by si měly vzít školy opravdu příklad. Z toho by si měly vzít některé školy názorný příklad. Jenomže jak už bylo řečeno, spotřební koš se dá lehce „obejít“ třeba právě nákupem už hotových slazených mlíček. A hotové knedlíky se dají také koupit.
Jak vybrat školní jídelnu? Začíná to u školy
Co bude vaše dítě ve škole jíst, záleží především už na výběru samotné školy, ale to už je na individuálním promyšlení každého rodiče. Každopádně by si měl každý rodič zjistit předem, co v takové jídelně bude dítě jíst, a možná si sám na oběd do jídelny zajít. Aby věděl. Předem předpokládat, že bude jídlo ve školní jídelně jedna velká hitparáda, se totiž bohužel nedá.
