Nemoce mají silnou sezonu. Po nasazení antibiotik můžete mít průjmy

Nepodceňujte chřipku
 

Nemoci mají takzvaná silná i slabá léta, pro sezonu 2016/2017 bohužel platí to silnější období. Očekávat lze více nemocných a s tím spojenou vyšší spotřebu antibiotik. Jejich užívání je ale na hraně - vzniká nebezpečná rezistence, navíc ničí nejen škodlivé bakterie, ale i ty prospěšné. 

Nemoci jsou velmi nepříjemné, ale s jejich existencí musíme počítat dopředu. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) právě sezona 2016/2017 bude tou silnější, co se týká nemocnosti. Vracející se onemocnění jsou často bakteriálního původu, takže vyžadují antibiotika, o těch jsme ale již psali mnohokrát. A tak není divu, že je to budoucna důvod k obavám. Nebezpečná rezistence na ATB nás může za pár let zabíjet.

Antibiotika jsou zkrátka nekonečné téma. Užívat bychom je neměli na každou rýmu, zároveň je kontroverzní proti jejich užívání bojovat. Zejména pak ve stáří. Je tady ale ještě jedna věc, která je negativní a spojená s anbiotiky. Antibiotika ničí sice ty škodlivé bakterie, které nepotřebujeme, zároveň však ničí i ty prospěšné.

 

Berete ATB? Můžete si rozhodit celé tělo

"Antibiotika narušují přirozenou mikroflóru našeho těla, a to zejména ve střevě, čímž mohou způsobit nepříjemné zažívací potíže a oslabit imunitu,“ říká MUDr. Peter Mikolášek. Je přinejmenším vhodné k antibiotikům užívat probiotika, která pomohou obnovit přirozené prostředí organismu, které se užíváním ATB naruší. Prospěšné mikroorganismy jsou nezbytné, ovlivňují imunitu, jelikož vytváří bariéru pro vstup patogenních organismů.

"Střevo je největším imunitním orgánem lidského těla. Nachází se v něm téměř 70 % imunitních buněk, které hrají klíčovou roli v tom, jak se pacient popere s nemocí a jak se mu bude dařit po ní,“ vysvětluje MUDr. Pavel Frühauf, primář Oddělení dětské gastroenterologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

"Bohužel ale mají i jednu zásadní nevýhodu – nelikvidují jen mikroorganismy, které nám škodí, ale i ty, které našemu tělu prospívají, což nepříznivě ovlivňuje zejména trávicí trakt. Všeobecně platí, že nejagresivněji přirozenou mikroflóru narušují antibiotika s širokým spektrem účinku,“ říká MUDr. Frühauf.

Nevolnost a průjmy po ATB? 

Změny střevní mikroflóry vám mohou způsobit nevolnost a průjem, snížit vstřebávání některých vitamínů a minerálů a ochrannou funkci střeva. Tomu jde předejít tím, že budete užívat probiotika - živé organismy, ať už ve formě potravinových doplňků, nebo změnou stravovacích návyků - probiotika jsou totiž i součástí stravy. Při užívání antibiotik je ale i tak vhodné je ještě doplnit, aby pomohla udržovat dobré prostředí ve střevě.

Po vysazení ATB se tělo pomalu vrací do normálu, ale to trvá u každého jinak. "Mezi rizikové skupiny, které mohou mít vážnější nebo delší zažívací potíže o léčbě antibiotiky, patří zejména starší pacienti s přidruženými nemocemi, imunitně oslabení pacienti a děti, převážně ty kojené. Tito jedinci tak mohou mít ze současného podávání probiotik s antibiotiky prospěch,“ uvádí MUDr. Mikolášek.


Na trhu je velké množství různě kvalitních probiotických přípravků. Aby byl preparát dostatečně účinný, musí být denní dávka alespoň 10 miliard jednotek živých probiotických mikroorganismů, tzv. CFU. "Pro maximální efekt užívejte probiotikum mezi jednotlivými dávkami antibiotik, tedy ideálně za 2–4 hodiny po užití antibiotik a ještě alespoň týden nebo i déle po jejich dobrání," zdůrazňuje MUDr. Marek.