Kolín leží asi šedesát kilometrů východně od Prahy. V okolí města se nachází lužní lesy, které jsou dnes chráněny státem – Veltrubský luh. Na východ od města je přírodní památka Kolínské tůně. Samotné území města je rozděleno do deseti částí na čtyřech katastrálních územích. Historické centrum města leží na levém břehu Labe, Pražské Předměstí je zase nejlidnatější částí. Na Kutnohorském Předměstí je vlakové a autobusové nádraží, V Zálabí pak hřbitov.
Kolín je bohatý na archeologické nálezy, v regionálním muzeu jsou četné památky na všechna dosud známá osídlení v Čechách. Ve městě bývala prastará křižovatka tří důležitých obchodních cest, které tu byly už od dob římskému impéria.
Přítomnost Slovanů lze doložit již v 6. století našeho letopočtu. V 9. až 12. století bylo území hustě zalidněno, o čemž svědčí mnoho nálezů hradišť a pohřebišť.
První písemná listina se jménem Kolín je datována na 8. září 1261. V roce 1437 postavil Bedřich ze Strážnice na místě zbořeného kláštera hrad, který byl v pozdějších dobách přestavěný na zámek. Mnohá privilegia udělená městu českými panovníky Karlem IV. a Václavem IV. podpořila rozvoj a bohatství města. Kolín se tehdy řadil mezi nejpřednější města českého království. Největší ponížení a bída nastaly v době třicetileté války, která přivedla město na pokraj záhuby.
Jak vlastně vzniknul název města? Kolín pochází ze staročeského „koliti“, teda zatloukat kolíky nebo kůly. Starý Kolín ležící na soutoku Klejnárky a Labe byl totiž často zaplavený. Proto se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda v okolí. Později se vybrala výhodnější poloha na vyvýšeném místě, nová osada si však ponechala původní jméno.
Kolín je centrem průmyslového dění
V Kolíně dnes bydlí přes třicet tisíc lidí a je významným průmyslovým centrem chemie, automobilů, potravin, polygrafie a strojírenství. Na jaře roku 2005 byla na severním okraji města otevřena automobilka TPCA (Toyota-Peugeot-Citroën), která zaměstnává na tři tisíce lidí, ročně vyrobí 300 tisíc vozů.
Prvním modelem jednotlivých značek, které zde byly vyrobeny, je trojice Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroën C1. Modely jsou společně vyvinuté a téměř identické. Na trh byly vozy uvedeny v polovině roku 2005. Centrem chemického průmyslu je zde kolínská Draslovka, Lučební závody a rafinerie PARAMO. Na Zálabí je tepelná elektrárna ESSO, na Horním ostrově hydroelektrárna. Obě provozuje Dalkia a.s. Kolín, což je závod fancouzké firmy Dalkia a její české pobočky Dalkia ČR, která se dnes zabývá také výrobou a rozvodem tepelné energie. Tou zásobuje průmysl a obyvatele v Kolíně.
Známé osobnosti Kolína
V Kolíně žila řada zajímavých osobností, některé se samozřejmě významně zapsaly do historie města. Narodil se tu například mistr Štěpán z Kolína, který kázal v Betlémské kapli a byl učitelem a příznivcem mistra Jana Husa. Za zmínku pak ještě stojí básník a politik Josef Svatopluk Machar, který napsal řadu známých básnických sbírek.
Pochází odsud i překladatel a germanista Otokar Fischer a mnoho dalších osobností, hlavně spisovatelů. Jako malý kluk s rodiči pobýval v Kolíně pozdější spisovatel Jaroslav Durych. Taktéž jako chlapec přišel do Kolína s rodiči Otakar Štorch-Marien. Jako profesoři tu působili spisovatelé Josef Karel Šlejar a Bohumil Markalous (Jaromír John) a řada dalších.
Významné památky, které stojí za to navštívit
Zajímavé je rozhodně židovské ghetto (židovská čtvrť). Na konci Zámecké ulice je vjezd do rozsáhléko komplexu kolínského zámku, který nesmíte minout. Ponechat stranou byste neměli ani Areál chrámu svatého Bartoloměje, je národní kulturní památkou.
Svůj význam mají i kolínské mosty. Až do druhé poloviny 19. století byl most přes Labe dřevěný. Teprve později se z něj stal železný most, který byl slavnostně vysvěcen a sloužil až do roku 1927, než ho nahradil moderní železobetonový most. Dnes můžete navštívit Masarykův most stejně jako ostatní lávky a mosty.
Mýty, pověsti a legendy
Město má na kontě řadu pověstí, z nichž asi nejznámější je ta o zvonu. Hovoří o tom, že jistý rytíř Vužan chtěl vyrazit na pouť do Jeruzaléma. Nechtěl dopustit, aby na něj žena zapomněla, proto dal ulít zvon a pověsit ho do kostela svatého Bartoloměje. Jeho paní navíc do zvonoviny přihodila několik stříbrných mincí, aby jeho hlasu dodala na síle.
Uplynulo deset let a rytíř se nevrátil. Myslela si tedy žena, že ve válce zemřel a rozhodla se, že se znovu provdá. S ženichem šla do kostela, přesto stále myslela na ztraceného muže. Náhle však zvon začal vyzvánět „hola, tam z vojny se vrací můj pán!“ Žena se mu vrhla do náruče a zůstali spolu šťastni ještě hodně dlouho.
Podobných více či méně uvěřitelných historek však o Kolínu uslyšíte mnohem víc. A pokud chcete vědět, zda jsou pravdivé, máme jediné řešení. Do města vyrazit a na vlastní oči a uši se přesvědčit, co je realita a co jen povídačky.
