Málo peněz i lidí: Od července prý hrozí omezení péče pro seniory a postižené

Hned na začátku je třeba říct, že ukazovat prstem jen na vedení Středočeského kraje by nebylo úplně fér. Hejtmanství na provoz sociálních zařízení dává to, co může, a je jasné, že rozpočet není nafukovací. Přitom ne všechna zařízení provozuje kraj, některá jsou pod dohledem měst, obcí a neziskových organizací. Na druhou stranu ne nadarmo se říká, že když se chce, jde v podstatě všechno. 

Zvýšení mezd je nutné

Problém je, tak jak to v takových případech bývá, hlavně ve financích. A s tím pak souvisí i nedostatek kvalitních pracovníků. Fungovat v tak náročném odvětví není samozřejmě nic jednoduchého. A když není člověk kvalitně zaplacen, logicky odchází jinam. "Záleží na jednotlivých zařízeních. Situace je všude jiná. Obecně však platí, že v sociálních službách je potřeba vytvořit předvídatelný systém a zvýšit mzdy," má jasno mluvčí kraje Pavel Lochař. 

Na území středních Čech je asi 630 ústavů zaměřených na sociální služby. Postup je takový, že kraj zažádá ministerstvo sociálních věcí o dotaci a peníze následně rozděluje jednotlivým organizacím. Letos byla poptávka na 1,4 miliardy korun, jenže kraj dostal jen 972 milionů. "To nepokryje ani plánované navýšení tarifů vládou." 

Peněz je víc, ale stále je to málo

Jsou tu však i další možnosti, jak na sociální péči peníze poskytnout. Za prvé kraj sahá do vlastního rozpočtu (letos dá 200 milionů, minulý rok "odešlo" o 30 milionů méně) a pak také čerpá z evropského Operačního programu zaměstnanosti a z humanitárního fondu. Když vše sečtete dohromady, dostanete částku 1,3 miliardy korun, což je sice o 100 milionů více než v roce 2016, ale stále méně, než by bylo potřeba. 

Odliv kvalifikovaných pečovatelů je tak stále palčivou otázkou. "Středočeské příspěvkové organizace nejsou v tuto chvíli ve stavu, že by byla kvůli nedostatku lidí ohrožena jejich činnost," tvrdí Lochař. Ovšem například Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) a odborů na to má jiný názor. Podle nich dokonce hrozí omezování péče, protože je až o tisíce pracovníků méně, než by mělo být. 

Kolaps sociálních služeb

Nedostatek zaměstnanců již prý způsobuje kolaps sociálních služeb, snižování kapacit zařízení, snižování kvality péče a přetěžování stávajících pracovníků napříč celou republikou. "Již od poloviny roku 2016 řešíme změny platových poměrů. Prvně byl přislíben termín 1. ledna 2017, poté 1. července 2017 a nyní se zdá být řešení opět v nedohlednu," kroutí hlavou Jiří Horecký, prezident APSS ČR.

"Na jednání s předsedou vlády jsme s odbory čekali několik měsíců, termín byl čtyřikrát odložen, na společný dopis ze září roku 2016 jsme dodnes nedostali odpověď a výsledkem posledního jednání z dubna je to, že nám předseda vlády ČR a MPSV ČR doporučili, ať jdeme za ministrem financí. Sociální služby a jejich uživatelé asi nejsou pro tuto vládu prioritou." 

Nástupní plat pracovníka v sociálních službách, který zabezpečuje základní péči, je přibližně 12 140 Kč hrubého bez dalších příplatků. Práce pečovatelů a pečovatelek pracujících většinou v třísměnném provozu je navíc fyzicky a psychicky velmi náročná. "V červnu 2016 jsme požadovali změnu platových tabulek v odměňování a adekvátně k tomu dofinancování sociálních služeb. To se bohužel nestalo."

Bude stávka?

APSS ČR zároveň upozorňuje na to, že poskytovatelé sociálních služeb nebudou moci od 1. 7. 2017 garantovat naplňování zákonných standardů kvality. "Už v současné době má Česká republika výrazně nižší počet personálu než jiné země a toto číslo se nadále zmenšuje. Nyní se však dostalo na velmi kritickou hranici," dodává Horecký.

Uvažuje se prý dokonce vyhlášení stávkové pohotovosti. "Přetěžování pracovníků v sociálních službách – pečovatelů v přímé péči – se stalo neúnosným. Lidé, kteří zde pracovali léta a mají svoji práci rádi, se ohlížejí po jiných pracovních místech. Kdo může, tak odchází do průmyslu, do obchodu, kamkoliv," přidala informace Dagmar Žitníková, předsedkyně OSZSP ČR.