DJ Pála vypráví o zlatých devadesátkách v Týnci

Ladislav Pála se po letech vrací k diskotékám v hotelu Týnec
Zobrazit fotogalerii (6)
 

Ladislav Pála začínal v roce 1990 pořádat legendární diskotéky v Týnci nad Sázavou a vydržel u toho devět let. Dnes se tradice obnovila a akce se konají alespoň jednou za půl roku.

Kdy se začaly v Týnci nad Sázavou diskotéky?
To bylo těsně po revoluci v roce 1990. Před tím to bylo kulturní středisko města a měl to na starosti Metaz.

Jak vás napadlo je začít pořádat?
Jezdili jsme po vesnicích a kamarád dal dohromady aparát a postupně se to zvětšovalo. Dělali jsme koncerty, diskotéky, ale třeba i vystoupení dechové hudby, dětské karnevaly, bylo toho víc.

Uživilo vás to?
Zkoušeli jsme to a někdo u toho zůstal. Kolegové zvukaři a technici dneska už jezdí s Kabátama a jsou na špici.

Jak jste se domluvili s majitelem společenského domu?
Měli jsme dohodu s podnikem Metaz a podepsanou smlouvu na kulturák. V pronájmu jsme měli sál a bary provozovali zase jiní podnikatelé.

Dělal jste hned od začátku dýdžeje?
Ano, postupně mi sem jezdili i kamarádi, kteří hráli na Benešovsku, hosté z rádií a podobně.

Jaká byla první diskotéka?
Ta probíhala v menším baru, který se jmenoval Šantán. Měl to jeden známý z Benešova. Pronajal si sál a udělal tady Kotwalda a Hloška. Povedlo se mu to, ale neměl aparaturu. My jsme po tom šáhli a ono to fungovalo. 

Příprava zvukového aparátu před diskotékou


Jak často diskotéky byly?
Každou sobotu a vydrželo to nonstop devět let. Pak už to odsýpalo, hlásily se nám agentury a kapely a už to šlo samo. Byly tady Wanastowi vjecy, Koller s Lucií, Bára Basiková, Kamil Střihavka, všechny hvězdy v našem hudebním poli.

Takže sem chodilo i hodně návštěvníků?
Sjížděli se sem i lidi z Moravy a severních Čech. Když přijel vlak od Prahy, tak to bylo jako prvomájový průvod přes most od nádraží. A druhý vlak od Čerčan a znovu. Všude stály auta, i tam co dnes stojí Lidl a všude, kde se dalo. Takových tisíc až čtrnáct set lidí na akci.

Bylo to hodně organizačně náročné?
Na akci pracovalo asi dvanáct až patnáct lidí, plus obsluha na barech a úklid. Plakáty jsme si většinou vozili sami. Organizační problémy byly, protože je to masa lidí a občas zničili auta nebo vytrhali plot. Pak jsme museli chodit na komisi a vysvětlovalo se. Diskotéka byla do tří do rána a když byly problémy, tak se zkracovalo do jedné. Pak zase návštěvníci psali petici, aby se prodloužilo.

Proč jste s tím po devíti letech přestali?
Zvyšovaly se nájmy a už to nešlo utáhnout. V Metazu se změnilo vedení a taky se v okolí otevřelo několik nových diskoték. Velká konkurence byla diskotéka v Benešově na Karlově. Já jsem od toho utekl a šel jsem si po své dráze. Kolegové to ještě táhli asi dva tři roky, ale už to šlo dolu. Pak to tu bylo pár let zavřené.

Čím se živíte?
Jsem elektrikář a živím se hlavně tím. Menší zvukařinu jezdím pořád, občas večírky, svatby, firemní akce, ale diskotéky už nejezdím.  

Čtěte také: Rande, seznámení, tanec i pro to si chodíme na diskotéku - reportáž Zuzany Zelenkové o diskotéce v Týnci nad Sázavou.
Klíčová slova: