Černobyl jako noční můra: Šílené následky výbuchu i předepisování vodky proti ozáření

Před 32 lety, konkrétně 26. dubna 1986, došlo vůbec k jedné z nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva. Na severu Ukrajiny došlo k výbuchu reaktoru v jedné z nejmodernějších elektráren v tehdejším východním bloku - Černobylu. Může za ni lidská chyba či technický nedostatek elektrárny? Nebo je pravda úplně někde jinde?

16.08.2018 - 10:00  
Výbuch v Černobylu si vyžádal tisíce lidských životů a až milion výrazně ovlivnil
Zobrazit fotogalerii (5)

Píše se 26. dubna roku 1986 – 01:23 v noci. Právě v tento čas začíná nejen pro Ukrajinu, ale i pro celou Evropu a svět jedna z největších zkoušek v boji se smrtící reakcí i záchranou statisíců obyvatel. Právě v těchto chvílích totiž došlo na 4. reaktorovém bloku jaderné elektrárny Černobyl v bývalém Sovětském svazu k velmi těžké havárii s ještě závažnějšími radiačními důsledky.

O snaze Sovětského svazu utajit tuto hrozivou katastrofu se dočtete v jednom z dalších našich dílů o Černobylu. Sledujte naše stránky i nadále!
 

Ovlivnění životů pro milion lidí i mlčící média 

Ihned po výbuchu si dle později upřesněných událostí vyžádala exploze 31 lidských životů, zejména z řad zaměstnanců elektrárny či hasičů. A stovkám tisíc lidí (a některá data hovoří i o milionu) pak nadobro výrazně ovlivnilo celý jejich život. Z důvodu havárie bylo také evakuováno na zhruba 150 tisíc osob z nejvíce radioaktivně zamořeného území, byť až po několika desítkách hodin.

Skutečný rozsah havárie byl zveřejněn rovněž s výraznějším odstupem - dokonce až po několika dnech. První zprávy hovořily o menším výbuchu či dokonce úniku nespecifikovaných látek. Teprve za zhruba tři dny se začaly objevovat alespoň z části relevantní zprávy, jež Sovětský svaz a média začaly světu poskytovat. Od roku 1986 tak znají slovo Černobyl lidé na celém světě.

Technická zkouška, odhození víka i kontaminace radioaktivitou

Psala se sobota 26. dubna 1986, v jaderné elektrárně na severu Ukrajiny se chystala jistá, dlouhodobě plánovaná, technická zkouška. Někteří vedoucí technici ji chtěli podstoupit za každou cenu, hrozila by totiž možná sankce ze strany vlády za její neuskutečnění. Ne vše se od prvních minut však jevilo v naprostém pořádku, i přesto rozhodli ti nejvyšší, co měli v osudný den "službu", že test či zkouška bude v avizovaný čas absolvována. To byla jedna vůbec z prvotních chyb, která vedla až k ničivé zkáze. 

Prázdninové vraždy v Prokopském údolí. Milovník střelných zbraní byl odhalen až o několik let později. Více čtěte: ZDE

Krátce před půl druhou hodinou ranní moskevského času vyúsťuje postupně narůstající problém s mj. abnormálním vzrůstem výkonu a následným prudkým zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku elektrárny k ničivému výbuchu. Přesně v 01:23 mohutná parní expanze odhazuje víko reaktoru a vyúsťuje v požár, sérii dalších explozí a postupnému roztavení reaktoru. Aktivní zóna reaktoru a související bezpečnostní systémy byly během sekundy zničeny nebo těžce poškozeny. Ochrana v tu ránu nebyla tedy prakticky žádná a okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí během několika setin sekundy. Jedna z největších tragédií světa započala…

Radioaktivní mrak se šířil závratnou rychlostí Evropou

Do atmosféry se okamžitě uvolnil radioaktivní mrak, jenž postupoval západní částí tehdejšího Sovětského svazu, východem Evropy či Skandinávií do celé severní polokoule. Kontaminace zasáhla několik zemí, mj. i celou Ukrajinu, výraznou část Ruska či Bělorusko. Náznaky byly zjištěny také v tehdejším Československu.

Během několika desítek hodin po výbuchu začala i postupná evakuace obyvatelstva z okolí, zejména z moderního města Pripjať, které sloužilo v drtivé většině zaměstnancům Černobylu a jejich rodinám. Stovky autobusů postupně začaly odvážet obyvatele do několik desítek kilometrů zdánlivě bezpečnějších míst, kde podle vlády Sovětského svazu již nehrozilo žádné nebezpečí. Evakuace měla být navíc jen na několik málo dní…

Prevencí při práci v Černobylu? Půl láhve vodky

Mezi občany přilehlých oblastí Černobylu a samotnými pracovníky kolovaly i nejrůznější mýty o tom, jak silné záření to mohlo být a jak se lze proti němu co nejefektivněji bránit. Jedním z nich byla i konzumace čisté vodky, která byla dokonce doporučována z nejvyšších vládních míst. „Předepsali nám půl láhve vodky za každé dvě hodiny strávené v Černobylu,“ tvrdil jeden zasahující likvidátor v jednom z dokumentů. Vodka však měla spíše pracovníky otupit, aby si méně uvědomovali, jak nebezpečně hazardují se svým životy. Skutečnou ochranu před ozářením totiž samozřejmě vodka nepřinášela zcela žádnou.

Letiště Václava Havla: Gigant se jménem prezidenta, co nesnášel létání, i místo několika tragédií. Více čtěte: ZDE.

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.