Zoo díky svatbě: Jedna z nejkrásnějších zoologických zahrad mohla být někde úplně jinde

Na úplném začátku pražské zoologické zahrady stál manželský sňatek. Hrabě Sweerts-Spork vydal výzvu v novinách, aby na počest stvrzené lásky prince Rudolfa a belgické princezny Štěpánky vznikla zoologická zahrada. Jedna z hlavních otázek byla: Kde?

17.08.2018 - 15:00   |  
Zakladatel Jiří Janda se ženou a lvíčaty
Zobrazit fotogalerii (3)

Od výzvy hraběte uplynulo mnoho let, než plán dostával reálné kontury. Až v prvním desetiletí 20. století se téma rozhořelo naplno. Hlavním námětem debaty bylo, jak zoologickou zahradu pojmout a hlavně kde ji postavit. Hlavní osobností myšlenky pražské zoo byli Jiří Janda a Vilém Němec.

Zoo na Štvanici nebo na Strahově?

Vybudování zoologické zahrady mělo od začátku podporu politickou, a tak již v roce 1906 městská rada rozhodla, že menší zahrada bude na ostrově Štvanice. Úkolu se zhostil středoškolský profesor Jiří Janda, ale připravený projekt byl nakonec smeten ze stolu i na základě tvrdé kritiky cestovatele Viléma Němce, který měl velké zkušenosti z cest po Africe. Ten pro zoo navrhoval jako ideální místo Strahov, ale ani tento plán nevyšel.

První plány hovořily o změně Královské obory na zoologickou zahradu, ale nikdy se tento nápad neuskutečnil. Stejně tak o pár let dříve byla vybrána zahrada Kinských, která nikdy pro podobný účel nesloužila.

Janda se nevzdává

Neúspěch Jiřího Jandy ho nikterak neodradil. Dlouhá léta se jen polemizovalo, debatovalo, ale nic nevedlo k reálnému řešení. Janda se tak naopak o mnoho víc pustil do práce a přesvědčoval úředníky a společnost o nutnosti pražské zoologické zahrady.

Vydal hned několik publikací, kde vysvětloval plánované členění a její celkový význam. V roce 1923 byl oficiálně pověřen ministerstvem, aby projekt zoologické zahrady dokončil. Chybělo už jen jediné. Najít ideální prostor.

14 různých míst

Ministerský rada státní regulační komise dr. E. Schwarzer vyznačil 14 lokalit Velké Prahy, které by svým charakterem mohly posloužit pro účely nové pražské zoologické zahrady. Jednalo se o místa jako Košíře, Cibulka, Petřín, Strahov, Kinského zahrady, Vysočany, Štvanice, Kanálka, Klamovka, Šárka, Letná, Štvanice, Hloubětín a Troja.

Ta se nakonec také podle Jandy stala ideálním místem, které rozlohou bude dokonale sloužit jeho představám. Zcela zásadní skutečnost, která rozhodla, byla nabídka velkostatkáře Aloise Svobody, jenž se rozhodl darovat státu pozemky v Troji, aby 24 hektarů sloužilo právě pro zoo.

Splněný sen

Vše bylo připravené k tomu, aby si Jiří Janda splnil svůj zoologický sen. Finanční útrapy a neustálá kritika a debata nad výběrem místa však brzdila proces ke zdárnému konci. Bylo jasné, že instituce podobného charakteru nebude výdělečně činná.

22. června 1926 bylo do rejstříku zapsané Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada v Praze. Staveniště zoologické zahrady v Troji se prvním návštěvníkům otevřelo 28. září roku 1931.

Automobilka, která vznikla díky dopisu. Jak se firma Laurin & Klement stala Škodovkou? Více čtěte zde.
Klíčová slova:
zoo

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.