Zdi, které by mohly vyprávět. Zámek Lány odkoupil český stát za neobvykle vysokou cenu

Zámek Lány je hlavně spojen se sídlem našich prezidentů. I když se v něm zabydlel snad každý z nich, nikomu nepatřil tolik jako tomu úplně prvnímu. Pohodlí T. G. Masaryka stálo nezanedbatelných 25 milionů korun.

31.10.2018 - 10:30   |  
Zámek Lány prošel za svoji histori několika přestavbami
Zobrazit fotogalerii (4)

Když se hledalo vhodné místo pro regeneraci prvního prezidenta T. G. Masaryka, padla volba na zámek v Lánech. Šlo totiž o lásku na první pohled. Hned jak prezident místo viděl osobně, stát nemohl učinit nic jiného než vynaložit 25 milionů, za které nakoupil zámek, park, oboru a přilehlé lesy od Maxmiliána Egona III. Furstenberka.

Masaryk tak našel svůj nový domov, kde trávil o hodně víc času než v Praze na Pražském hradě. Proslulé vyjížďky na jeho koni Hektorovi a pravidelné schůzky Pátečníků se staly koloritem dní vrcholného státníka v malé obci nedaleko Prahy.

Z tvrze zámeček

Nejstarší dochované prameny hovoří o tom, že v místech nynějšího zámku stála dřevěná tvrz, která sloužila jako sídlo Haška z Lán už v roce 1392. Na konci 16. století nechal původní tvrz přestavět císař Rudolf II. Vznikl tak skromný renesanční lovecký letohrádek.

V této podobě nezůstal dlouho a další majitelé, tentokrát hraběcí rod Valdštejnů, jeho podobu výrazně změnili. Sérii velkých rekonstrukcí dokonal rod Furstenbergů, který přistavěl rokokový kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš. Poslední úpravy, jejichž podobu známe dnes, provedl dvorní architekt T. G. Masaryka Jože Plečnik.

V pátek u bahňáku

Plečnik se pustil do práce. Stejně jako na Pražském hradě mu prezident Masaryk zadal vizi demokratické architektury. Ta se primárně promítla na úpravách venkovního prostředí, kdy nejvýraznější prací byla renovace kolem zámeckého rybníčku (tzv. Bahňáku), kde se většinou scházeli slavní Pátečníci. Zde intelektuálně rozjímala tehdejší elita národa o stavu společnosti a v pravidelných setkání se zde Karel Čapek dozvídal blíže o myšlení a životě velké osobnosti našeho národa.

Plečnikova láska

Dodnes se spekuluje, do jaké míry měl sám Masaryk vliv na práci Jože Plečnika. Údajně hlavní zodpovědnost přenechával na dceři Alici, která vedla s architektem významné debaty o smyslu a jeho odkazu na novou českou kulturu, která odkazuje na řeckou estetiku, filozofii a lidové umění.

Dcera Alice a architekt Plečnik se i v časté výměně názorů stávali velmi dobrými přáteli, kteří neměli daleko k hlubším citům. Vše zůstalo pouze u osobnější korespondence, aby nikterak nenarušili jeho pro stát důležitou práci.

Místo odpočinku

Prezident Masaryk nakonec našel definitivní místo odpočinku na malém hřbitově obce Lány, vedle své ženy, syna Jana a dcery Alice. Skromný pomník upomíná na muže, který našel domov v zámku stvořeného pro monarchu. Načal tak tradici, ve které pokračovali i jeho následovníci.

Sídlo prezidentů dostalo tvrdou ránu během komunismu, kterému nebylo nic svaté. Bezohledně poničili mnoho z toho, co nákladně a promyšleně první prezident Československa v zámku v Lánech zanechal. Kdyby zdi mohly mluvit, určitě bychom byli v šoku z toho, co se během čtyřiceti let komunistické diktatury v Lánech odehrávalo.

Monarchie, nebo republika? Miloše pryč a císaře na hrad. Češi si přejí království, ale ani o tom neví. Více čtěte zde.
Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.