Unikátní středověká stavba: Jeden z nejstarších klášterů v Česku ležel na ostrově

Kousek od soutoku Vltavy a Sázavy se nachází ostrov, který skrývá pravý poklad mezi památkami České republiky. Půdorys třetího nejstaršího mužského chrámu naleznete na ostrově sv. Kiliána hned na dohled od obce Davle.

08.11.2018 - 08:30   |  
Pozůstatky původního kláštera
Zobrazit fotogalerii (3)

Jako země uprostřed Evropy nedisponujeme velkým množstvím ostrovů. Z toho mála, co česká krajina nabízí, jsou nenápadné ostrovy v toku řek o to více kouzelné a záhadné. Jedno takové místo, kde je otisknuta stopa člověka, se už dlouhá léta nachází těsně před soutokem Vltavy a Sázavy. Čím je tento ostrůvek tak zvláštní?

Jeden z nejstarších

Podíváte-li se na ostrov sv. Kiliána důsledně, tak zjistíte, že se na něm nacházejí pozůstatky historicky velmi vzácného kláštera. Klášter Štětí sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle není zajímavý pouze svou unikátní polohou, ale hlavně stářím.

Poněkud děsivé trojčíslí z něj dělá dokonce třetí nejstarší klášter na území České republiky. Dle dochovaných záznamů byl založen knížetem Boleslavem II. z rodu Přemyslovců a mnichy benediktinského řádu už v roce 999.

Chceme klid

Husté lesy a vysoké břehy byly dokonalými kulisami pro vybudování kláštera místních řeholníků. Ti se chtěli co nejvíce přiblížit ideálům poustevnického života podle řehole svatého Benedikta. Oáza klidu v obklopení Vltavy a vysokých stromů tak pravděpodobně splňovala ideální předpoklady ke spokojenému životu v modlitbách.

Předtucha jako základní kámen

Napodobenina autentické písemnosti ze 14. století je vykládána jako tzv. privilegium Přemysla Otakara I., které popisuje historii samotného ostrova. Z těchto pramenů existuje domněnka, že byl klášter založen během života Boleslava II. Ten údajně díky předtuše své smrti za sebou toužil zanechat ještě jeden klášter. Tím měl být právě klášter Stětí sv. Jana Křtitele.

Původně ze dřeva

Archeologické výzkumy odhalily, že byl klášter původně celý dřevěný. Vypovídají o tom otisky zbytků dřevěných konstrukcí a vrstvy zuhelnatělého dřeva. Zásadní přestavbu odstartoval požár kláštera v polovině 12. století. Poustevničtí a asketičtí mniši nedisponovali velkými finančními prostředky, takže nová stavba se vlekla velmi dlouho.

Zásadně se na ní podepsali také Braniboři, kteří celý klášter vyplenili a zpustošili. Po sérii několika oprav, ale také krutých pádů byl prostor kláštera definitivně opuštěn v první polovině 16. století. Poslední generace mnichů odešla ke Svatému Janu pod Skalou, kam si s sebou vzali zvon, který je dodnes jedním z nejstarších v Čechách.

Archeologické výzkumy

Pozůstatky kláštera a jeho hluboké historie jsou zcela logicky velkým lákadlem pro archeologické výzkumy. Ty se zde provádějí již od konce 19. století. Ten úplně nejvýznamnější proběhl v letech 1933-1934 pod vedením Karla Gutha, který byl ve vedení Národního muzea.

Výzkum byl prováděn na základě stavby vranské přehrady, kvůli které se předpokládalo, že bude ostrov celý zatopen. Až 1 500 kusů kamenných či keramických zlomků a kovových a kostěných předmětů bylo převezeno do Lapidária Národního muzea.

Kosti, lebky a děsivá mystika. Zvláštní druh výzdoby straší lidi z celého světa. Více čtěte zde

 


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.