Tajná stanice pražského metra: Mohla být přímým spojením do Moskvy a krytem pro papaláše

Úřad vlády je od plechových vrat, které jsou vchodem do tajné stanice, co by kamenem dohodil
Zobrazit fotogalerii (2)
  |   zajímavost

Byla to úplně první stanice, ale metro ji nikdy nenavštívilo. Stanice na Klárově, která sousedí se Strakovou akademií, sloužila hlavně jako potenciální úkryt. Mohla však mít i mnohem „hlubší“ poslání. Její existence však byla veřejnosti dlouhodobě skryta. Proč?

Místo, které působí dojmem jako z dobrodružného filmu, je ukryto v úplném centru našeho hlavního města. Nástupiště tajné stanice metra na Klárově se neblýská novotou, ale skrývá záhadu, která byla vybudována v letech 1952 až 1959. Stanice, vzhledem velmi podobná těm následujícím, byla veřejnosti poprvé poctivě odhalena díky povodním v roce 2002. Na svůj první vlak však čeká připravena dodnes.

Kryt pro papaláše

Stále není úplně jasné, jestli se první nezprovozněná stanice metra Klárov koncipovala pro běžný provoz, nebo byla od samého svého počátku určená pouze k vládním účelům. Utajený objekt je označován jako vládní kryt K-111.

Záhadný prostor je stále k dispozici jako efektivní kryt, který je napojený na přilehlou linku metra A. Je tedy možná připraven k ochraně našich politických špiček. Vstup je ukrytý v barokních hradbách pod letenskými sady a ze Strakovy akademie je to jen přes ulici.

Tajný archiv

Úplně první stanice v dějinách pražského metra je i dnes více méně zahalena tajemstvím a díky tomu také přitahuje pozornost tvůrců různých konspiračních teorií. Veškeré informace o stavbě byly přísně tajné, první informace se na veřejnost dostaly až v roce 2012. Spekuluje se, že stanice byla od začátku plánována jako úniková trasa do Moskvy. Může to být ale jen bujná fantazie a stanice mohla opravdu sloužit pro běžné občany. Otázka potom je, proč se tak nikdy nestalo. 

Kamufláž

Další z konspiračních teorií pracuje s verzí, že byla stanice budována jako kamufláž při stavbě krytu pro úřad vlády. Realita je pravděpodobně velmi pragmatická. Stanice měla opravdu sloužit současně jako regulérní stanice metra a v případě ohrožení jako bezpečnostní kryt pro politiky z nedalekého úřadu vlády. Nejvyšší představitelé KSČ tak v období studené války měli kam uprchnout.

Sklad zeleniny

Buď jak buď, soudruzi nakonec řešení našli. V šedesátých letech se poměry v komunistickém Československu pomalu měnily. Nedokončená stanice metra či vládního krytu neměla praktické využití, a tak se političtí představitelé rozhodovali, jak s tímto prostorem naložit. Zcela seriózní návrhy počítaly se skladováním zeleniny a ovoce.

Jeden z nápadů dokonce zněl, že by bylo vhodné prostor využít ke kulturním účelům. Nové pražské kino mohli Pražané navštěvovat v unikátních prostorech. Ani jeden z těchto nápadů se nakonec nerealizoval, a tak je dnes stanice využívána pouze jako technické zázemí dopravního podniku.

Archiv je však stále uzamčen a za plechovými dveřmi se v úplném centru Prahy schovává záhada, která bude stále budit zájem a nabízet prostor pro konspirační teorie.

Zdroje: redakce, novinky.cz, badatele.net, metro.cz

KAM DÁL: Jeďte metrem na Leninovu a vystoupíte na náměstí Říjnové revoluce. Jak to bylo na počátku metra v Praze?