“Tak dnes jsem našel tři kováře a jeden křemenáč, konečně to začalo,” napsal jeden z houbařů na web už 12. května. O dva dny později se zaradoval, že našel dubový hříbek. Podobně na tom byl houbař ze Struhařova. “Tak jsem byl na houbách a konečně jsem se dočkal sedmi kovářů, dvou klouzků a jedné babky. Je to parádní, už to začíná,” napsal 25. května.
Rozeznáte masáka od prudce jedovaté muchomůrky tygrované?
Houby ve fotogalerii patří letité houbařce Janě Podrazilové. Všechny úlovky pochází z května, kozáky a hříbek jsou z tohoto týdne. Houbičky rostou v lesích a zahradách na Praze-východ, oblast Kamenice, Jesenice nebo v lesích na Těptíně. "Houby nám často vyrostou i na zahradě, kde máme malý lesík," usmívá se Jana.
Jak houby správně hledat? “Když už houbičku uvidíme, nachází se v konečném stadiu růstu. Málokdo ví, že houba roste týden nebo i déle, jenomže poslední den vyroste o dost víc. A to je ten moment, kdy ji uvidíme,” napsal v roce 2006 Ing. Miroslav Smotlacha, předseda České mykologické společnosti.
Když houby najdeme, jakým způsobem je vytrhnout? “Houby nikdy neřežte, poněvadž zbytek nohy pak vyhnije. Řezat se můžou jen exempláře rostoucí na pařezech. Nejšetrnější způsob vyjmutí houby ze země je vytočení jedním směrem. Protože jsem nepoškodil podhoubí, místečko-dírku ještě zakryju listím nebo jehličím, aby tam zůstalo vlhko,” píše dále Smotlacha.
