Galen: Přítelkyně se málem vybourala, když mě poprvé slyšela v rádiu

Galen plánuje desku a koncert!
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Od opery se dostal k hip-hopu, chystá spoustu novinek, vydal album a můžete ho slyšet v rádiu. Jaké to je a jak může vypadat cesta k úspěchu?

Galen pochází z Kolína a hiphopu se věnuje již více jak dvacet let. Přestože jeho debutová deska "Hlavou vzhůru" vyšla až na konci roku 2015, stihla už vstoupit do širšího povědomí posluchačů. Galen má za sebou řadu koncertů, několik videoklipů a vypadá to, že rozhodně nehodlá končit jednou povedenou deskou!

Jak Galen potkal hip hop?

Musím zmínit East 17, to není hip hop, ale ve skladbě It´s Alright se asi 15 sekund

rapovalo a mě napadlo, "co to je? To se mi hrozně líbí." Postupem času se ke mně

dostaly věci z Ameriky, což se mi také líbilo. Do té doby se mi líbil rock. Dneska inklinuju

i k jazzovým nebo funkovým věcem.

 

Kdy u tebe vznikla láska k hudbě?

Začalo to na Základní umělecké škole, tam jsem chodil na zpěv a později i na klavír. Mamka byla pečlivá a vedla nás k hudbě. Ale u klasiky jsemrozhodně nezůstal. Černá muzika mě bavila od první chvíle, co jsem ji slyšel. Píšu textya dělám hudbu od třinácti let s čím dál větším úspěchem. Od malička navíc píšu různé příběhy, což spolu souvisí.

 

Tvoje práce s hudbou moc nesouvisí...

Jsem programátor. Souvislost se psaním jsem si tam našel. Jako programátor píšu,

vymýšlím kódy, aby to fungovalo, takže to je taky tvůrčí činnost. Když jsem měl pocit, že

bych s programováním chtěl seknout, že mě to nebaví, tak jsem si našel tuhle souvislost

a vydržel u toho až do teď. Víceméně píšu, programuju software pro tv společnosti,

vymýšlím data, získávám je a tak dále.

Největší úspěchy?

Asi to, že jsem vychodil Matfyz, dcerka je výborný úspěch a samozřejmě album.

Potěšilo mne, že jsem konečně sebral dost píle a udělal album. A že se to neroztáhlo

například do tří let, ale vzniklo v kratší a souvislejší době. Předtím bylo spoustu demíček,

které vznikaly hodně dlouho, takže tohle je výborné. O distribuci CDček jednám

s vydavatelem a doufám, že to dopadne dobře.

Hrajou tě v rádiu, jaký je to pocit?

Když mě začali hrát, tak jsem z každého přehrání měl ohromnou radost. Dneska už jsem

si zvyknul, ale stejně to potěší, mám z toho radost. Já vůbec nevěděl, že mě hrají.

Poprvé mě v rádiu slyšela přítelkyně, byla to skladba „Ahoj kotě,“ kterou jsem pro ní

složil. Když to slyšela, hned mi volala a málem se vybourala radostí, naštěstí to dobře

dopadlo. Dneska hrají „Ahoj kotě“ a „Toxiny," což je druhý singl z desky.

 

Jak jsou Toxiny úspěšné?

Jsou hodně úspěšné, stejně jako skladba „Ahoj kotě,“ hrají je v hlavní rotaci. Bohužel skladba nebyla nasazená do hitparády, nevim, jak by si song vedl tam. Mým cílem je dostat se i do

dalších rádií.

 

Hip hop se taky nehraje všude...

Jsou rádia, kde je to těžší. Třeba někteří interpreti mi vyprávěli, jak se na Evropu 2 snažili

dostat i čtyři roky.

 

V hudbě sis ještě všechny sny nesplnil?

Určitě ne, ten první, dílčí, je splněný, uvědomil jsem si, že hudba je pro mě jako chození

do schodů. Dostal jsem se na první patro a to, co bude výš, nezjistím dřív, než tam dojdu.

Dělám další kroky do dalších schodů a baví mě to. Tak jsem zvědavý, zda se dostanu

až na pomyslnou střechu.

 

A to co je pomyslná střecha?

To nevím, nechám se rád překvapit. V různých obdobích života jsem měl různé plány.

Loni jsem chtěl vydat desku. Navíc vnikly dva singly a účinkoval jsem i na Hip hop

kempu, takže si myslím, že to první patro bylo daleko lepší než očekávání. Samozřejmě

bych byl rád za rozšíření posluchačské základny a doufám, že se hudbě budu věnovat

naplno.

Největší sen je tedy nechat práce a jezdit po koncertech?

Jezdit po koncertech a živit se i psaním textů a knížek. Strašně rád píšu. Díky hudbě a

práci na to teď nemám moc času, tak bych alespoň jednu knihu, tu nejvíc rozepsanou,

rád dokončil.

 

Co píšeš? O čem je ta nejvíc rozepsaná?

Vnikla ze snu. Jednou se mi zdálo, že jsem umřel a v posmrtném životě zůstal na zemi,

byl tam druhý svět vedle současného, ale už dopoledne jsem si nemohl vybavit detaily,

ale zůstával ve mě pocit, že je to strašně zajímavé. V té knížce jsem ze sebe chtěl

vydolovat, jak to vlastně mohlo být. Takže příběh o mrtvém chlápkovi, který žije

paralelní posmrtný život zde.

 

Můžeme se na něco těšit v dohledné době?

Chystám koncert s podobnou účastí jako byl křest alba, kam přišel Martin Svátek a

vůbec všichni hosti, kteří účinkovali na albu. Domlouval jsem se ještě s Restem, aby vystoupil se mnou.

Teď přemýšlím, že budu potřebovat klub s větším prostorem, než jsem měl naposled,

protože když pozvu Resta, tak přijde i víc lidí. Taky plánuju další desku, na kterou bych

rád přizval víc producentů.

 

Něco by jsi vzkázal čtenářům?

Aby se měli rádi a byli na sebe hodní, žijem jenom jednou!

Klíčová slova: