V Berouně vyvinuli revoluční program. Umí odhalit opotřebení součástek a využívá jej Škoda Auto i Bosch

Berounská firma vyvinula software, který umí vypočítat opotřebení součástek a nástrojů. Revoluční program využívají i zahraniční firmy
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Asi by se kdejakému výrobci hodil program, který umí dopředu odhalit opotřebení stroje nebo součástky. To by ušetřilo peníze nejen výrobci, ale i uživatelům. Takový program existuje a dokonce jej vytvořili čeští odborníci z firmy Diribet Beroun. Kde všude podobný revoluční program, který nemá v České republice obdoby, využívají a na co vše se hodí?

Počítačový software vyvinutý berounskou firmou dokáže předvídat například budoucí kvalitu výrobku nebo kritický bod opotřebení strojů v systému online. V České republice tento program nemá obdoby a využívá ho i největší česká automobilka Škoda.

Jaké je využití v praxi?

Uživatelské továrny si díky softwaru s dostatečným předstihem dokáží připravit finanční rezervu například na obnovu opotřebovaných strojů. Algoritmus schopný předvídat budoucnost vznikl ze společného vývojového projektu odborníků Diribetu s akademiky Univerzity Palackého v Olomouci, který inovačním dotačním voucherem umožnilo uskutečnit Středočeské inovační centrum (SIC) sídlící v Dolních Břežanech.

Výhodou softwaru ryze české firmy s deseti zaměstnanci, která vznikla v roce 2013, je také to, že průběžné výsledky měření i předpovědi může kdokoliv sledovat pohodlně online v intranetu uživatelské firmy. Nemusí tedy program do všech počítačů zaměstnanců, kteří výsledky potřebují, zdlouhavě instalovat z pevných nosičů. To malé firmě z Berouna pomáhá uspět i na světovém trhu.

Software si natrénuje předchozí data

"Cílem projektu bylo, aby software dokázal už v průběhu prováděných průmyslových měření předpovědět, jaké budou výsledky těchto zkoušek. Tedy jestli výrobek, který je zkoušený, bude použitelný, nebo se bude muset vyřadit. Dokáže to pomoci, v uvozovkách, natrénování z předchozích naměřených dat," vysvětluje člen týmu Diribetu, jedenatřicetiletý vystudovaný sociolog Stanislav Krejčí, a uvádí příklad: "Představme si třeba stroj na výrobu součástek v automobilovém průmyslu. Na základě měření a dosavadních zkušeností dokáže program například předpovídat, kdy pokročí opotřebení stroje natolik, že jím vyráběné součástky už přestanou odpovídat stanoveným normám. Firma tak ví, kdy má počítat s tím, že bude muset naplánovat odstávku a provést opravu či kalibraci."

Berounští už i na světovém trhu

Software z Berouna se dá používat v jakékoliv průmyslové výrobě. Používá ho například i firma Volkswagen ve svých automobilových závodech v Číně, na Slovensku i v továrně Škoda Mladá Boleslav. Diribet uspěl už na maďarském, polském, německém, slovenském i čínském trhu a jejími klienty jsou například společnosti Bosch nebo Continental.

"Svůj program stále vylepšujeme vlastními silami, ale tohle byla naše první zkušenost se spoluprací s akademickou půdou. Nevěděli jsme předem, jak výzkum dopadne, proto bychom se do něj bez podpory pomocí středočeského inovačního voucheru nepustili, bylo by to pro nás příliš drahé a rizikové," dodal Stanislav Krejčí.

Příjem letošního třetího kola žádostí na inovační vouchery se uzavře 31. ledna. Pro firmy i fyzické osoby je připraveno 2,5 milionu korun. Ve druhém kole žádostí přitom SIC rozdělil celkem 3,2 milionu pro 25 projektů. Podpora směřuje především do oblasti zemědělství, stavebnictví, strojírenství, dále do potravinářství, life sciences a ICT.

Bez výzkumu to nejde

Hlavním smyslem inovačních voucherů je právě podpora konkurenceschopnosti, a tím i ekonomické stability středočeských firem. Diribet Beroun jej obdržel téměř v plné výši, která činí 150 000 korun. "Ke zlepšení malé a střední firmy často potřebují právě výzkum, který však samy nezvládnou, v tom jim mohou pomoci lidé z akademické oblasti. Podpora rozvoje spolupráce mezi podnikatelským sektorem a vědeckovýzkumnou sférou, a to prostřednictvím poskytnutí jednorázové dotace podnikateli, byla hlavním důvodem pro vznik voucherů Středočeského inovačního centra (SIC),“ zdůraznila jeho ředitelka Rut Bízková.

Žádost o evropský grant nevyšla

Podání žádosti o přidělení voucheru nebylo podle berounské firmy nijak administrativně náročné. "Zadání bylo jednoznačné a srozumitelné. Zkoušeli jsme podávat i žádost o evropský grant, ale to bylo hodně zmatečné. Byl k tomu padesátistránkový manuál, který nám zabral hodně času, než jsme vůbec pochopili, co všechno se po nás při podání žádosti chce," podělil se o zkušenosti člen týmu Diribetu Beroun. Napříště chce firma opět požádat o dotaci SIC a pokračovat ve spolupráci s olomouckou univerzitou. Zabývat se hodlá výzkumem určení křivek utahování průmyslových spojů.

Klíčová slova: