Do roku 2003 v metropoli existoval jednodušší systém s jedním úřadem, poté však byla zavedena stávající struktura. Podle odbornice na stavební právo Renáty Pintové-Králové to výrazně komplikuje situaci v Praze zejména proto, že neexistuje společná metodika rozhodování. I kdyby se systém zcela nereformoval, měla by se podle ní taková metodika zavést.
Ideální jsou dva úřady
S názorem expertky souhlasí i ředitel městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. Podle něj by bylo ideální, kdyby Praha v budoucnu měla úřady dva - jeden by rozhodoval a druhý řešil odvolání.
Dalším problémem, který už není jenom pražským tématem, je podle Pintové-Králové vliv místních samospráv na stavební úřady. I když v současnosti podle zákona spadají pod stát, nacházejí se na obecních úřadech a v Praze na úřadech městských částí, které i platí jejich fungování.
Vliv místních politiků
To často vede k podezření, že rozhodování úředníků o povolení stavby není nezávislé a podléhá vlivu místních politiků. Problém by mohlo vyřešit zřízení Nejvyššího stavebního úřadu, který by úřady zaštiťoval a zároveň kontroloval.
S tím v současnosti počítá ministerstvo pro místní rozvoj ve svém avizovaném návrhu nového stavebního zákona. Na pražské úrovni by pak zřízení jednoho stavebního úřadu mohlo alespoň na úrovni městských částí narušit vazby politiků na úředníky.
