Mladí lidé mají z podnikání strach. Může za to byrokracie i EET a další nesmyslné překážky

Po vlastním podnikání touží dva z pěti studentů. Skutečně se jich odhodlá ale jen pár. Byznys je pro mladé lidi velkou neznámou a nechtějí riskovat. Jakýkoli samostatný projekt už během studia, i ten nevydařený, je přitom podle kariérových poradců cennou praxí. Ovšem stát mladým lidem příliš pozitivních podnětů nedává.

12.08.2019 - 13:00  
Podle zprávy Doing Bussiness je nejlepší zemí pro byznys Nový Zéland
Zobrazit fotogalerii (3)

Šetření Hospodářské komory ukázalo, že ve svém volnu pracuje 60 procent vysokoškoláků. Podnikání se věnuje maximálně osm procent z nich. Přitom vlastní podnikání je zkušenost, která vydá za několik teoretických kurzů. Student se může přímo realizovat v oboru, který ho zajímá, a neztrácet čas po brigádách.

„Ještě čerstvou teorii ze školy snadněji propojí s reálnými pracovními případy. Naučí se efektivně komunikovat s klienty, řídit zakázky, čas, lidi. Pochopí a osvojí si dovednosti, které bude zúročovat celý svůj profesní život. A pokud by se podnikání nepovedlo, jako student si včas utřídí, kam chce směřovat, zda mu víc sedí vlastní projekty, anebo kariéra zaměstnance,“ popsala Petra Drahoňovská, koučka znevýhodněných mladých lidí v projektu Tvoje šance.

Získal větší sebevědomí

V pilotním ročníku projektu rozjel své podnikání ani ne 18letý Luboš. Projekt individuálního doučování Pětky do koše řídil 18 měsíců. „Chtěl jsem dělat něco, co by mě bavilo, a být finančně nezávislý na rodičích. Impulsem k vlastnímu podnikání byla i špatná zkušenost s paní vedoucí na jedné z brigád. Neměl jsem o podnikání žádné představy, ale když jsem začínal vést tým lidí, pocit z neznáma byl celkem návyková dávka adrenalinu. Vzrušovala mě a naplňovala obavami zároveň.“

Budou klienti spokojeni s lektory? Budou lektoři spokojeni s jeho jednáním? Odejdou od něj? Podvádí ho? „Spousty otázek a na většinu nešlo získat odpovědi,“ vzpomínal Luboš na své začátky. Bylo to hektické podnikání a také kvůli zdravotním důvodům se rozhodl slibně rozjetý byznys před čtvrt rokem ukončit. Zůstal však sebevědomější a připravený realizovat další plány.

Bojí se, že nejsou připraveni

Jako podnikatel se však dnes nevnímá. „Pouze jsem vedl partu lidí, z nichž někdo získával zkušenosti k vysokoškolskému studiu, někdo zjišťoval, jestli by ho bavilo být učitelem, a někdo to dělal pro peníze. Projektem jsem žil. Nejhorší pro mne asi bylo přiznat si, že v takovém zápřahu, v jakém jsem projekt vedl, nemohu dlouhodobě pokračovat. Už delší dobu se ale chci zase do něčeho pustit, možná zase znovu rozjet to, co bylo pozastaveno, tentokrát trošku jinak,“ připustil Luboš.

Obava z neúspěchu je hlavním důvodem, proč studenti s podnikáním raději ani nezačnou. V průzkumu Hospodářské komory ji uvedla více než polovina respondentů. Téměř dvě třetiny studentů přiznaly, že je odrazuje od podnikání nedostatek finančních prostředků, kolem třetiny pak jako překážku uvedlo legislativní požadavky, byrokracie a že jednoduše neví, jak na to. Podle čtvrtiny dotázaných je brzdí také fakt, že na to nejsou ze školy dostatečně připraveni.

Práce spojená se strachem

„Nastartování vlastního podnikání připomíná práci se strachem. Všichni o tom vědí, ale spousta lidí se toho bojí. Je to však dobrá cesta, jak se mimo jiné připravit na svět práce v blízké budoucnosti, jehož mottem bude změna, příležitost a nejistota. Z mé zkušenosti vidím, že práce ve firmách už dávno není o jistotě a stabilitě. Podnikání nás může připravit na způsob práce, který změní uvažování lidí o sobě a o práci,“ míní psycholog projektu Tvoje šance Valery Senichev.

„Na podnikání čistě kognitivně má hodně lidí, ale na zvládání stresu a nejistoty s tím spojené už není každý tolik stavěný. Díky vlastním projektům při škole student rychle zjistí, jestli na to stačí, případně se k byznysu vrátí později a začne ‚chytřeji‘. I s nevydařeným vlastním projektem jsou pak takto aktivní studenti zajímaví pro potenciální zaměstnavatele, kteří mohou ocenit jejich odvahu a zkušenosti,“ dodal Valery Senichev.