Hvězdárna Ondřejov je splněným snem dvou bratrů. Nečekaná trágédie nebyla překážkou

Dnes se jedná o hlavní observatoř Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Krásný areál jen několik kilometrů za Prahou byl založen před 121 lety. Na začátku byl sen jednoho amatérského astronoma. Jaký je příběh Ondřejovské hvězdárny?

04.04.2019 - 07:00   |  
Architektem projektu byl Josef Fanta
Zobrazit fotogalerii (4)

Kopec Žalov stojící nad obcí Ondřejov je už několik desítek spjat z hvězdami. Dokonce by se dalo říct, že zde sídlí jedno z nejdůležitějších vědeckých pracovišť v oboru astronomie. Jméno kopce je však víc, než mnozí vědí, zásadně spojené s celým příběhem observatoře, jejíž vznik se datuje koupí pozemku Josefem Janem Fričem.

Památka bratrovi

Syn básníka a revolucionáře Josefa Václava Friče byl původně vystudovaný zoolog a paleontolog, zároveň se jednalo o velmi nadšeného vynálezce a milovníka techniky.

Společně se svým bratrem Janem Ludvíkem Fričem si založili dílnu, kde vyráběli optické přístroje. Nešlo jen o koníček ve volném čase, ale seriózní a kvalitní vynálezy. Ať už šlo o bareoskop, který určuje hustotu cukernatých šťáv, nebo polarimetr.

Bratři si ve výrobě optických přístrojů nekladli malé cíle. Jejich největším snem bylo vybudovat hvězdárnu, na což se důsledně připravovali. Velké příběhy jsou vždy plné nepříjemných zvratů a ten o Ondřejovské hvězdárně není výjimkou.

Jan Ludvík Frič už v roce 1896 vypracoval nákresy velkého astrografu, který měl být umístěn vně hvězdárny, kterou si společně s bratrem vysnili. Jan stačil sepsat výrobní program a v ten den ulehnul s akutním zánětem slepého střeva na lůžko.

V roce 1897 Jan Ludvík Frič zemřel a bratr zůstal na jejich společný projekt sám. Nepřízeň osudu ho nezlomila a Josef Jan Frič se rozhodl pokračovat.

Hvězdárna

Josef Jan Frič tak investoval peníze z rodinného dědictví a zakoupil v roce 1898 vrch Manda nad Ondřejovem. Na památku svého zesnulého bratra kopec přejmenoval na Žalov a začal budovat hvězdárnu. Přestože datum zakoupení pozemku je bráno jako faktické založení hvězdárny, stavět se začalo až v roce 1905.

Úplně první pozorování hvězd se uskutečnilo 1. května roku 1906, kdy Frič společně s budoucím ředitelem hvězdárny Františkem Nušlem používali Fričem vyrobené optické stroje.

Jako první byla postavena centrální budova, následně zahradníkův domek, pozorovací domy a studovna. Projekt slavného architekta Josefa Fanty. V roce 1911 byla postavena západní kopule a rok později centrální kopule.

Celý areál byl stavěn pozvolna, protože Josef Jan Frič získával finanční prostředky z prodeje svých optických přístrojů.  

V roce 1913 byla zřízena úplně první česká rádiová stanice pro příjem časových signálů.

Gesto velkého muže

Josef Jan Frič byl úctyhodný člověk, který dokázal realizovat sen, který si kdysi s bratrem společně narýsovali. Nejenom za nezpochybnitelné vlastnosti bychom na jeho jméno neměli zapomínat.

V roce 1928 v den desátého výročí založení samostatného Československa se rozhodl celý areál hvězdárny předat do rukou státu, aby sloužil pro účely Univerzity Karlovy. Následující rok byl spuštěn celoroční provoz.

Bylo tomu tak až do roku 1953, kdy vznikla Československá akademie věd, která celý areál převzala jako součást astronomického ústavu ve spolupráci s dalšími českými observatořemi.

Rok 1967 je památný díky instalaci vůbec největšího dvoumetrového zrcadlového dalekohledu u nás. Tehdy se jednalo o sedmý největší dalekohled na světě.

Celý areál slouží také jako ovocný sad a arboretum (sbírka dřevin). Josef Jan Frič zemřel v roce 1945 s vědomím, že dokončil, co kdysi s bratrem načal. Nedožil se momentu znárodnění jeho firmy na kvalitní optické stroje, což je pro něj jedině dobře. Dnes jsou jeho ostatky uloženy na Vyšehradském hřbitově. Exituje mnoho důvodů, proč je dobré nezapomenout, kdo byl Josef Jan Frič.