Komunistický masakr mladých skautů. “Soudruzi, neprasečte, potřebujeme také nějaké živé.”

Když se v únoru 1948 uskutečnil komunistický převrat, nová totalita potřebovala nutně potlačit všechny společenské skupiny, které neprojevily loajalitu. Jeden z významnějších spolků, který se nebál nahlas projevit nesouhlas s nově nastolenou politikou jedné strany, byl i Junák. StB a SNB tak spustily tragickou “Akci Jizerka”.

09.04.2019 - 15:30  

Komunisté po únoru roku 1948 dokončovali svoji cestu k totalitní moci. Všechny společenské organizace se tak začaly sjednocovat do jedné struktury. Československý Junák – tedy česká skautská organizace – byl oficiálně začleněn do Československého svazu mládeže.

Našlo se však mnoho těch, kteří vyjádřili nesouhlas s nově nastoleným režimem. Nejodvážněji odpor projevilo několik členů organizace Junáka v Železném Brodě. Ti se rozhodli pokračovat dle skautských zásad nezávisle na komunistické totalitě za hranicemi Československa.

O motivaci měli postaráno. Chystalo se totiž jejich zatčení. Ze sedmi statečných, kteří se nakonec rozhodli odejít za hranice, bylo šesti jen kolem 18 let. Netušili, že se na ně chystá tvrdý zásah.

Příklad zrady

Vzdorující skauti, kteří na mnoha místech republiky nerespektovali nová pravidla v nastoleném komunistickém systému, často pokračovali ve své činnosti ilegálně. Našlo se i dost těch, kteří aktivně pomáhali v odboji proti socialistickému zřízení.

Čím víc byli skauti nezávislí, tím větší byli hrozbou pro obrázek společného cíle za lepší socialistické zítřky. Bylo tak nutné velmi rychle najít obětní beránky, jejichž příběh by se mohl stát příkladem pro nepřátele pracujícího lidu.

Akce Jizerka byla tak tragickou, ale pro režim vítanou příležitostí ukázat, že StB a SNB je schopné vraždit i mladé kluky.

Akce Jizerka

Útěk a záškodnickou činnost skautů, kteří se utábořili v Jizerských horách, organizoval železnobrodský rodák Jiří Hilger. Ten byl údajně západním agentem CIC se zkušenostmi s převáděním lidí přes hranice.

Dost pravděpodobně se však jednalo o dvojitého agenta, který celý tábor a akci prozradil příslušníkům Státní bezpečnosti. Jejich skrýš, o které věděli místní lesníci, myslivci a dokonce jeden člen SNB, který jim pomáhal, tak byla odhalena.

Chlapci pod vedením Jiřího Háby, který byl ve svých 35 letech jediným starším členem skupiny, tak nadále shromažďovali zásoby jídla, ale také zbraní a munice pro odbojovou činnost. Příslušné represivní orgány v klidu vyčkávaly, až je v neúměrné přesile přepadnou a spustí tak Akci Jizerka.

Masakr skautů

Už v noci na 24. července přibližně tři stovky příslušníků StB a SNB obklíčily tábořiště vzdorujících skautů. Brzy ráno byl spuštěn tvrdý útok pomocí střelných zbraní. Proti sedmi chlapcům byly použity dokonce kulomety.

Železnobrodští skauti měli ve svém táboře celkem pět zbraní, ale jediný, kdo se rozhodl střelbu opětovat, byl jejich vedoucí Jiří Hába. Ten byl nekompromisně rozstřílen a stal se tak první obětí.

Ostatní členové Junáka byli také zasypáni kulkami, ale celý masakr obrovské přesily skončil tragicky už “jen” pro jednoho z nich. Útočníci donutili skauty vylézt před své stany, kam si museli lehnout na zem.

Dle svědectví přeživšího Radomila Raje přiběhli dva policisté a vystříleli do ležících chlapců celý zásobník. Zastřelen byl mladý Tomáš Hubner, sám Raja byl postřelen do nohou a Josefa Veselého společně s Jindřichem Kokoškou "pouze" postřelili.

Mrazivá situace nastala, když policisté měnili zásobníky. Ozval se jeden, který zařval: “Soudruzi, neprasečte, potřebujeme také nějaké živé.”

Skauti byli následně převezeni do nemocnice v Tanvaldu a následně do vězeňské nemocnice na Pankráci. Přeživší chlapci byli odsouzeni za protirežimní aktivity. Raja na dva a půl roku, Josef Veselý na čtyři roky, Jindřich Kokoška na šest let a Robert Hofrichter na 20 let.

Akce Jizerka byla důvodem k nastartování dalších procesů s neposlušnými členy Junáka. Státní bezpečnost také zvráceně překroutila skutečnost, kdy tvrdila, že Jiří Haba během akce zastřelil mladého Tomáše Hubnera a následně se zasebevraždil.

Jejich pozůstatky byly pohřbeny na neznámém místě, až po revoluci se díky pamětníkům podařilo pozůstatky nalézt.

Klíčová slova: