Místo, kde byla krutost běžná. Komunistický lágr Rovnost zaměstnával sadistické dozorce

Komunistický režim se po získání neomezené moci rozhodl vypořádat se svými největšími nepřáteli. Konal tak různými způsoby a jeden z nich byla tvrdá práce v táborech na Jáchymovsku. Jeden z nich se jmenoval Rovnost a byl určen pro vězně první skupiny, kteří byli režimu nejvíce nebezpeční. Není se tak čemu divit, když zde zavládla neuvěřitelná krutost. 

23.05.2019 - 15:00  
Lágr Rovnost byl pro vězně první kategorie
Zobrazit fotogalerii (4)

Uran byl pravděpodobně jeden z mnoha důvodů, proč měl Sovětský svaz enormní zájem o moc v Československu. Jedno z největších nalezišť se nacházelo právě na Jáchymovsku. Komunistický režim tak zabil dvě mouchy jednou ranou. 

Uklidit do neviditelné zóny svoje úhlavní nepřátele a těžit velmi cenný, avšak radioaktivní uran. Konkrétně v Jáchymově bychom podobných táborů našli 18. Jeden z nich se však svým vnitřním řádem a obsazením vězňů poněkud liší. Nevyhovující podmínky byly ještě podpořeny lidskou krutostí individuí, která se nebránila ani sadistickým praktikám. O kom je řeč? 

Mučení pro rozkoš

Když se moc dostane do rukou frustrovaným a zakomplexovaným jedincům, je postaráno o velký problém. Tábor Rovnost podobnými dozorci svoje vězně rozhodně nešetřil. Jedna z podobně zvrácených kreatur byl také velitel tábora v letech 1951 až 1954 František Paleček. Ten za svoje chování nebyl nikdy potrestán a naopak byl ve službě SNB až do sedmdesátých let. Proč vězni jeho tříleté úřadování označili jako Palečkova hrůzovláda? 

Velitel František Paleček trpěl tzv. Napoleonským syndromem a podle toho se také k vězňům choval. Kromě toho, že jich mnoho zastřelil při údajném pokusu o útěk, oblíbil si mučení mrazem. Vězně, který se dle jeho soudu provinil, nechal stát několik hodin na mrazu. 

V jednom případě se tak stalo neskutečných padesát hodin a vězeň byl postaven pod okna Palečkovy kanceláře, dokud mu zimou nezčernal obličej. Nejvíce za jeho vlády trpěli Svědci Jehovovi, kteří odmítali těžit uran pro válečné účely z náboženských důvodů.

Ty pravidelně bil, pálil cigaretami, mučil hladem a ani jim se nevyhnul trest mrazem. Pro dokreslení jeho mocnářské povahy je nutné zmínit, že si fyzicky zničenými vězni nechal postavit tzv. Palečkův hrad. 

Černá Máry

Když František Paleček odešel z tábora Rovnost, všem se jistě velmi ulevilo. Radost však nikdy netrvá věčně. Jeho nástupce je znám pouze pod přezdívkou, nikoli pod pravým jménem.

Dozorce Černá Máry byl obzvlášť vysazen na letce RAF, protože v minulosti údajně pilotům balil padáky a cítil se tak svojí tehdejší pozicí zahanben. 

Mstil se tak ve formě krutého mučení. Nejvíce jeho zvrácenost pocítil válečný hrdina Josef Bryks, který podle tehdejších oficiálních teorií zemřel na infarkt. Podle svědectví spoluvězňů lze tento důvod smrti zcela vyloučit. Konstantní mrzačení hrdiny Brykse byla v podstatě kontinuální vraždou. 

Nejenom dozorci

Nutno dodat, že mučení a hrubé zacházení nebylo jediným prvkem tragédie vězňů lágru Rovnost. Tábor se nacházel přímo u vchodu do nejhlubší šachty a jejich ubikací je do hlubin uranové země dovedla cesta lemována ostnatým drátem. Ta si vysloužila přezdívku “Ulička ztracených nadějí” či "Ulička komunismu"

Samotný život v táboře byl z hygienického pohledu zásadně nevyhovující. Nebyl zde zaveden vodovod a celý areál byl zamořen štěnicemi. Že je hlavně o vězení, nenaznačoval jenom plot s ostnatým drátem, ale přítomnost strážních věží a hlavně korekcí. Zde existovala ještě jedna místnost o rozměrech 1x1 metrů, kde si vězeň nemohl ani lehnout. 

Tábor Rovnost byl zrušen dne 1. 6. 1961 a dnes se trochu paradoxně na celém území rozkládá chatová oblast. Několik ruin v celé oblasti nechávají vzpomenout na jedno z nejhorších období naší minulosti. Dochovaná strážnice, řetízkárna, ošetřovna a také tzv. Palečkův hrad jsou rozpadlým mementem krutosti a nespravedlnosti minulého režimu.