Dobytčí trh byl největším náměstím v Evropě. Karel IV. zde chtěl vytvořit symbolické centrum římské říše

Když se řekne Karlovo náměstí, lidem se spíše vybaví místo, kterému se raději vyhnou. Vzhledem k tomu, že se jedná o největší náměstí v České republice, tak to lze jen těžko. Plocha vyplněná parkem však má svoji bohatou historii, stejně jako seznam problémů, který je potřeba vyřešit. Jaký je příběh Karlova náměstí?

30.05.2019 - 15:00  
Postupná přeměna náměstí probíhala v polovině 19. století
Zobrazit fotogalerii (4)

Svoje aktuální jméno získal rozsáhlý prostor na Novém Městě až v roce 1848. Titulován tak byl po svém zakladateli Karlu IV. Historie tohoto veřejného prostranství totiž spadá až do roku 1348, kdy bylo vytyčeno při realizaci Nového Města pražského. Tehdy se náměstí stalo úplně největším prostranstvím tohoto typu v Evropě. Od počátku však hledalo svoje pevně stanovené jméno.

Karlák hledá jméno

Původní název Tržiště velké, rynk Novoměstský nebo rynk Hořejšího Města jen dokazuje, jak zmateně hledalo náměstí svoji opravdovou identitu. Není se však čemu divit, protože služeb, které zde mohl občan využít, bylo opravdu mnoho.

V severní části náměstí se prodávaly nasolené ryby, v jižní části se obchodovalo s dřívím a uhlím, prostřední část náměstí patřila obchodníkům s obilím. Nedaleké ulice Ječná a Žitná však naznačují, kam se postupně tito prodejci přestěhovali.

Ti totiž v průběhu 15. století ustupovali obchodu s dobytkem, který se postupně stal natolik charakteristickým pro zdejší prostředí, že díky tomu náměstí na dlouhá léta získala konečně svoje jméno. Vítejte na Dobytčím trhu.

Nic není věčně

Trh s hovězím dobytkem je zmíněn v samotné Kosmově kronice. Název se tak spojil s funkcí celého prostranství. Když však náměstí oslavilo 500 let od svého založení, přišla změna nejenom v názvu, ale v celkové podobě rozsáhlého prostoru. K těmto kulatinám se tak poprvé objevilo jméno, které drží dodnes – tedy Karlovo náměstí.

Jeho zakladatel s tímto prostorem měl velké plány. Dokazuje to například dnes nedochovaná kaple Božího těla. Karel IV. údajně plánoval z Prahy vybudovat centrum celé římské říše. Jednou do roka zde byly ukazovány říšské korunovační klenoty a ostatky svatých, které pro vzácnou příležitost nechal dovážet z Karlštejna.

Dle dochovaných kronik lze usoudit, že popularita této významné chvíle dosahovala návštěvnosti okolo 100 tisíc již v roce 1369. Ta byla však v 18. století nejdříve odsvěcena a následně v roce 1789 zbořena.

Městský park

O přeměně náměstí do podoby, která se více méně zachovala dodnes, bylo rozhodnuto v roce 1843. Tehdy se ještě uvažovalo zřídit na místě vojenské cvičiště, což však nakonec se štěstím zapadlo v zapomnění. Postupně se přistupovalo k sadové úpravě jižní části náměstí. Stromořadí lip se táhlo od Ječné ulice až k Všeobecné nemocnici. V roce 1870 se definitivně rozhodlo celý prostor pozměnit na sad a park.

Tržní stánky byly postupně likvidovány a celého projektu se ujmul uznávaný český zahradní architekt František Josef Thomayer. Údajně s rozpočtem 100 tisíc zlatých se tak pustil do úpravy 42 tisíc m2 plochy, která se v konečné podobě představila k výročí 500 let od založení celého náměstí Karlem IV.

Rozsáhlý prostor v moderní etapě našich dějin zásadně ovlivňuje dopravní situace a nápor velkého počtu automobilů a tramvají. Z náměstí se tak stal spíše dopravní uzel a celá plocha je rozdělena v podstatě na dvě části.

Krom toho se přítomnost tak velkého veřejného prostranství proměnila v semeniště kriminality a prostituce. V nočních hodinách se zde pohybují drogoví dealeři, pasáci, prostitutky a svůj neklidný domov zde nacházejí lidé, kteří nemají střechu nad hlavou.

Situace se však lepší a příslibem budiž budoucí revitalizace, kterou Praha společně s Institutem plánování a rozvoje Prahy plánuje. Největší náměstí v České republice si zcela jistě zaslouží mnohem přátelštější podobu.

Klíčová slova: