Popraviště Ruzyně. Místo, kde za druhé světové války umírali čeští hrdinové

Při pohledu do kruté historie 20. století najdeme mnoho míst, která jsou spjatá se smrtí. Kasárna Ruzyně jsou přece jenom v mnohém jiná. Zde totiž nacisté popravovali české studenty, ale také generály. Kolik Čechů zde přišlo za okupace o život? 

08.08.2019 - 07:00  
Stěna, před kterou se popravovalo, je dnes pietním místem
Zobrazit fotogalerii (7)

Život za protektorátu nebyl vůbec snadný. Válka se zde odehrávala zcela jiným způsobem a nacisté naše území ovládli, aniž by se jim kdokoli postavil na odpor. Touha po hrdinství byla zazděna diplomatickými ústupky a odhodlaný národ přišel o svůj první velký boj s nepřítelem.

Jedinou funkční formou odporu byla odbojová činnost. Národ se však v říjnu 1939 vzchopil i k masivním demonstracím. Těch se zúčastnilo velké množství studentstva. V té době byl však už Adolf Hitler přesvědčen, že podobné projevy nesouhlasu musí být důrazně potlačeny. Tehdy se také poprvé mění kasárna na nacistické popraviště.

Zavřené školy

První větší akce, která měla zamezit postupně se zvyšující a hlasitější vlně nevole ze strany českých občanů, spustil Adolf Hitler 17. listopadu 1939. Nacisté tehdy neváhali obsadit vysokoškolské koleje a zavřít všechny vysoké školy. Okolo 2 000 tisíc studentů bylo převezeno do ruzyňských kasáren a některým z nich v tu chvíli zbývaly už pouhé hodiny života.

Zde se nezapřela nacistická preciznost a organizovanost. Ve večerních hodinách byli totiž studenti roztříděni. Ty, kteří byli členové fašistické organizace Vlajka, čekala svoboda, stejně tak mohli jít domů cizinci a ti, kteří nepřesáhli věk 20 let.

Milost však nečekala devět členů studentského svazu, které popravčí četa zastřelila kolem osmé hodiny večerní. Druhý den byli ostatní přeživší studenti odvezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Velká část z nich byla díky diplomatické činnosti prezidenta Emila Háchy po půl roce propuštěna domů.

Popravy generálů

Po první výrazné akci, která měla potlačit snahy o veřejnou vzporu okupovaného národa, postupně přituhovalo. Vrcholem bylo angažmá nového říšského protektora Reinharda Heydricha. Hned první den ve své funkci dává jasně najevo, že jeho praktiky jsou nekompromisní.

V ruzyňských kasárnách jsou tak 28. září popraveni armádní generál Josef Bílý a divizní generál Hugo Vojta. Oba byli jedni z hlavních představitelů českého odboje a toho si byl Heydrich vědom. Skoro rok čekali zatčeni v Terezíně, aby se stali obětí krvelačného ántré nacistického zločince.

Další popravy směle pokračovaly. V Ruzyni umírali čeští hrdinové, mezi nimi jeden ze Tří Králů Josef Balabán. Paradoxně si touto čistkou Heydrich podepsal ortel smrti, protože je více než pravděpodobné, že tato aktivita stála za rozhodnutím protektora odstranit.

Celkově bylo v těchto kasárnách během nacistické okupace popraveno 247 Čechů. Většinou se jednalo o osoby, jejichž schopnosti, hrdinství a morální rozměr následně po válce tak moc české společnosti chyběl. Kdo ví, jak by se však zachoval nový režim, který nacisty vystřídal.

Ruzyně tak není jenom místo, odkud odlétají letadla či sedí vězni v nedaleké věznici. Kasárna totiž schovávají pietní místo, které připomíná padlé muže, kteří byli v jedné z nejtěžších dob naší historie potrestáni za to, že se nevzdali. Čest jejich památce…