Akce Kámen jako dokonalá past StB. Některé oběti se nikdy nedozvěděly pravdu

Vítězný únor v roce 1948 definitivně určil, že Československo se bude vyvíjet směrem na východ. Sovětský svaz a jeho recept na totalitní režim tak naplno a oficiálně propukl na celém našem území. Odpůrci skončili v lágrech a ti, kteří chtěli utéct, byli často chyceni rovnou na hranicích. To i díky tzv. Akci Kámen. O co šlo?

22.08.2019 - 12:00  
Akce Kámen bylo dokonale zinscenované divadlo
Zobrazit fotogalerii (3)

Zcela pochopitelně se v komunistickém Československu lidé s demokratickými hodnotami začali cítit jako v kleci. Odpor už se pomalu blížil sebevraždě, a tak mnoho z těch, kteří si nedovedli představit budoucnost v totalitním režimu, toužilo uniknout přes hranice na západ.

Toho využila speciální skupina StB, jež pod názvem Akce Kámen zosnovala propracovaný systém pasti mířený právě na lidi, kteří chtěli uniknout z komunistického Československa.

Závan americké svobody

Provedení této precizní pasti probíhalo následovně. Mezi občany Československa se pohybovali nastrčení tajní provokatéři, kteří byli ve skutečnosti agenti StB. Ti se vydávali za převaděče přes hranice. Důvěřivým lidem tak slibovali bezpečný přechod státních hranic do Německa, kde už se nacházela fiktivní americká okupační zóna.

Státní hranice však byla jen naoko a to nebylo všechno, co byla propracovaná hra. Dokonalost provedení ze strany StB bylo na takové úrovni, že některé oběti celý svůj život netušily, že padly do pasti. Jak je to možné?

Dokonalé divadlo

Zájemci o útěk byli přivezeni k neexistující státní hranici automobilem z Prahy. Netušili však, že sedí ve voze StB. Na předem domluveném místě byli vyzvednuti převaděčem, který je dovedl k domnělé svobodě. Scénáře existovaly dva. Buď byla skupina rovnou lapena pohraniční hlídkou, která šla na jistotu, nebo se spustil druhý postup, jenž byl o něco složitější.

Emigranty si po přechodu fiktivní hranice vyvedla falešná německá pohraniční hlídka. Ta všechny dovedla do domnělé americké úřadovny, kde se uprchlíci ocitli v kulisách dokonalého divadla.

Všichni přítomní byli totiž převlečení pracovníci StB. Na domě visela americká vlajka, v interiéru na zdech mohly oběti vidět pověšené fotografie amerických prezidentů a členové StB byli oblečeni v amerických uniformách, jež údajně pocházely z divadelní kostymérny. Autentické prostředí americké svobody doplňoval z rádia hrající jazz. Emigranti tak pochopitelně věřili, že se pohybují za hranicí Československa, a podle toho se také vůči svým milým hostům chovali.

Netušili totiž, že se v tu chvíli odehrává osudový výslech, při kterém prozrazují svoji protistátní činnost a podávají informace na další občany Českoslovenka. StB tak měla všechny potřebné informace, ale každé divadlo potřebuje perfektní konec.

Spadla klec

Emigranty po ukončeném výslechu odváželi do domnělého uprchlického tábora. Tam se však pochopitelně nikdy nedostali. Celá situace byla naaranžovaná tak, že hlídka buď náhodou zabloudila či byla přepadena hlídkou SNB. Českoslovenští občané tak skončili zpět v komunistickém zřízení, ale netušili, že doopravdy nikdy nepřekročili hranice. Mnoho z nich tak čekal dlouholetý trest vězení, některé dokonce trest smrti.

Dodnes není jasné, kde všude se Akce Kámen v blízkosti hranic odehrávala. Známá jsou pouze místa ve Všerubech na Domažlicku a v okolí Mariánských Lázní a Chebu. Akce byla přísně tajná. Ukončení této provokační aktivity přišlo až poté, co několik emigrantů vyneslo informaci o Akci Kámen za hranice. Svobodná Evropa o všem varovala skrze rádiové vysílání 31. srpna 1951.

Plán vzešel z hlavy tří důstojníků Státní bezpečnosti, Emila Orovana, Evžena Abrahamoviče a Amona Tomašoffa. Nikdo z účastněných však nebyl nikdy potrestán. Paradoxem zůstává fakt, že mnozí z dopadených se nikdy nedozvěděli pravdu. Propracovaná past je ukázkou toho, že kreativita opravdu nezná hranice.