Jeden z nejhorších teroristických útoků v historii. První školní den na beslanské škole se proměnil v masakr

První školní den roku 2004 v Beslanu v Severní Osetii na jihu Ruska bude navěky spojen s tragédií těch nejhorších rozměrů. Čečenští islamističtí separatisté se zmocnili zdejší školy, aby zde uvěznili 1 200 žáků včetně rodičů. Vše se vymklo kontrole a nastal masakr, který nemá obdoby.

03.09.2019 - 07:00  
Tragédie, která patří k těm vůbec největším v moderní historii
Zobrazit fotogalerii (3)

Celému útoku předcházelo hned několik jiných událostí. 9. května byl proveden úspěšný atentát na čečenského prezidenta Achmada Kadyrova, následně sebevražední atentátníci odpálili výbušniny ve dvou letadlech, kde zemřelo 90 lidí, a čečenští separatisté zaútočili na město Nazraň.

V boji zemřelo minimálně 80 Rusů. K tomu sebevražedná atentátnice odpálila nálož v moskevském metru, kdy při této události zemřelo 10 lidí. Hlavní zodpovědnost na sebe vzal vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev. To, co se však mělo stát v Beslanu, zdaleka nedosahovalo tak tragických rozměrů.

Rukojmí fanatiků

Militantní skupina čečenských separatistů útok naplánovala na pravděpodobně nejcitlivější cíl v ten nejfrekventovanější čas. 1. září se totiž rozběhl nový školní rok a beslanská škola tak byla plná dětí a jejich rodičů. Útočníci se skrývali v lesích nedalekého Igušska.

Do areálu školy vtrhli krátce po deváté hodině ranní. Někteří svědci se domnívali, že se jednalo o pouhé cvičení bezpečnostních složek. Tento dojem rychle vyprchal ve chvíli, kdy teroristé spustili zastrašovací palbu do vzduchu, aby všechny přítomné donutili přesunout z nádvoří do budovy školy.

Zmatek zachránil několik lidí, kteří stačili uniknout. Následovala přestřelka s policií, která stála celkem první dva životy. Zajatci, kterých bylo 1 128, byli shromážděni v tělocvičně bez mobilních telefonů a vyslechli si nekompromisní příkazy. Jeden z nich byl, že spolu mohou komunikovat pouze Rusky. Otec jednoho z dětí se pokusil tuto informaci přetlumočit do osetčtiny a byl ihned zastřelen přímo do hlavy.

Brutální poprava naznačuje, jak nekompromisní a bezlítostní byli teroristé vůči svým rukojmím. Když se vytvořila skupinka potenciálně nebezpečných zajatců, bylo rozhodnuto je oddělit od ostatních. Následně byli na dálku v jiné místnosti odpáleni skrze jednu ze sebevražedných atentátnic.

Chaos a šílenství, které ve škole postupně bobtnalo, bylo korunován tím, že kdokoli nesouhlasil s tím, co se děje, byl donucen si lehnout na zem, aby dostal smrtelnou střelu do hlavy. Armáda a policie mezitím obklíčily budovu a teroristé po celé škole rozmístili výbušniny. První tragický den byl u konce.

Nezávislost Čečenska

První pokusy o vyjednávání byly neúspěšné. Teroristé odmítali všechny nabízené „benefity”. Až přítomnost prezidenta sousedního Ingušska Ruslana Auševa pomohla alespoň k dílčímu úspěchu. Všemi respektovaná osobnost vyjednala, aby byl umožněn odchod několika matkám s novorozenci. Starší děti však stejné matky měly nechat na místě.

Jedna odmítla, a tak prezident Aušev vyšel s jejím dítětem v náručí. Odnesl si také videokazetu, kde byl vzkaz od nepřítomného velitele tohoto útoku Šamila Basajeva, který sdělil podmínku, že propustí rukojmí jen ve chvíli, kdy OSN uzná Čečensko jako samostatný stát.

V budově nebylo žádné jídlo ani pití a nervozita na obou stranách rapidně stoupala. Jeden z důvodů bylo i vysazení drog ze strany útočníků. Obrovské vedro donutilo všechny přítomné svléct oblečení. Plačícím dětem bylo vyhrožováno zabitím.

Jeden z prvků, který tragédii jen prohloubil, byla ruská neschopnost podávat správné informace. O tom, kolik lidí bylo ve škole zajato, se veřejnost dozvěděla až za rok. Stejně tak úřady tvrdily, že kazeta s nahrávkou je prázdná. Chyb z jejich strany bylo však mnohem víc.

Osudný den

Poslední den se však strhlo obrovské peklo. Dohoda zněla, že bude před školu přistaveno auto, které odklidí 20 mrtvých těl před budovou. V momentě, kdy byla posádka automobilu blízko školy a vyšla ven, zazněla z tělocvičny mohutná exploze.

Příčina výbuchu dodnes není objasněná. Existuje verze, že vše bylo způsobeno odstřelovačem, který zasáhl jednoho z teroristů, který stál na rozbušce, či to byla jejich vlastní nedbalost nebo dokonce záměr.

Co však následovalo, byla nezvratná tragédie. Konstrukce tělocvičny se v důsledku dalšího výbuchu zcela zhroutila a pod troskami zahynulo nejméně 160 rukojmích. To spustilo akci bezpečnostních složek. Ze školy vybíhala rukojmí a ke škole mířily ozbrojené složky. Teroristé však používali nevinné oběti jako živé štíty v oknech budovy. Údajně tímto způsobem zahynula téměř stovka přítomných.

Po dvou hodinách byla škola téměř pod kontrolou. 13 teroristů se však probilo na svobodu a ještě 12 hodin po první explozi byla slyšet v okolí střelba. Zabito bylo celkem 31 teroristů a pouze jeden byl zajat. Několik z nich uniklo a jeden byl zlynčován rozběsněným davem, když se pokoušel o útěk.

Celý masakr zcela nezvládly bezpečnostní složky, ale ani zdravotníci. Nemocnice v Beslanu nebyla připravená na nápor tolika zraněných. Politici mlčeli či mlžili. Samotný útok vojáků dost pravděpodobně znamenal mnoho ztrát samotných rukojmích. Celkem jich zahynulo 334 a téměř 800 bylo vážně zraněno.

O tom, kolik z toho bylo mrtvých dětí, snad ani není potřeba mluvit. V Beslanu se tak odehrál jen těžko zahojitelný začátek školního roku, který bude navždy v historii zapsán jako jeden z nejhorších teroristických útoků v moderních dějinách.