Alfonse Muchu uhnali nacisté k smrti. Tvrdé výslechy podstoupil kvůli vlastenectví a zednářství

Alfons Mucha se nakonec rozhodl dožít v Československu, což se mu stalo osudným
Zobrazit fotogalerii (3)
08.06.2020 - 14:00  

Jméno Alfonse Muchy je nevymazatelně vepsáno do dějin výtvarného umění. Logicky si jeho dílo spojujeme hlavně s epickým a monumentálním dílem Slovanské epopeje. Právě jeho silný vztah ke kořenům slovanské historie se stal trnem v oku nacistických okupantů. Co dalšího stálo za tvrdými výslechy, které musel světoznámý malíř před svou tragickou smrtí podstoupit?

Kromě celoživotního díla na Slovanské epopeji si Alfons Mucha získal světovou slávu díky spolupráci s francouzskou herečkou Sarah Bernhard. Za zlom v kariéře můžeme pokládat plakát k divadelní hře Gismonda.

Tímto dílem vstoupil na kategorie jednoho z nejvýznamnějších představitelů secese, a to rovnou ve světovém měřítku. V Paříži se pohyboval mezi slavnými malíři, jako byl Pissaro, Seurat, Gauguin a Toulouse-Lautrec. Ve Francii si získal značnou popularitu a několik let žil dokonce ve Spojených státech, kde se seznámil i s Theodorem Rooseveltem. Nezaměnitelný styl secesních plakátů, ilustrací a obrazů vrcholí již ve zmíněné Slovanské epopeji. I ta se nepřímo stala důvodem, proč  po osudné okupaci v roce 1939 byl Mucha mezi prvními, které gestapo zatklo a předvolalo k výslechu. 

Zednářská lóže

Popsat obsáhle celý život Alfonse Muchy je spíš námět na životopisnou knihu. Na celoživotní strasti a úspěch dopadá tragický osud, o který se zasloužila nacistická totalita. Přinesla mu totiž krutý a smutný konec života, a to v nedožitých 79 letech.

Brzy po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se právě Alfons Mucha stal jednou z postav české kultury, kterou si gestapo vzalo za oběť. Mucha díky své bohaté umělecké kariéře patřil mezi evropskou intelektuálně smýšlející elitu. Kromě jeho silného vztahu vůči slovanství byl mezi lety 1922 až 1938 jedním z nejvyšších představitelů svobodných zednářů v Československu. Přisouzený titul Grand Commanderem mu by nakonec prokletím. Významní svobodní zednáři se tak často scházeli na zámku Zbiroh, kde Mucha pracoval a žil.

O těchto společenských aktivitách významného malíře nacistům pravděpodobně referoval český kolaborant Jiří Arvéd Smíchovský, což potvrdil i syn Alfonse Muchy. Jiří Mucha konkrétně informoval novináře Stanislava Motla, že se tento vzdělanec spolupracující s nacisty účastnil dokonce několika výslechů. Jednalo se o velmi zvláštní postavu českých dějin. Smíchovský byl výsostným intelektuálem, který uměl sedm jazyků a mohl se pochlubit třemi doktoráty z práv, teologie a filosofie. S německou tajnou službou Sicherheitsdenst zpracovává zednářskou literaturu a odhaluje československé členy tohoto společenství. Pro gestapo zpracovává okolnosti a osoby kolem Sokola, rakousko-uherského odboje a okultních společností.

Nezapomeneme?

Alfons Mucha musel prožít několikadenní tvrdé výslechy, které zásadně nalomily jeho zdraví. Když nakonec onemocněl zápalem plic, byl propuštěn na svobodu. Neexistují záznamy, které by hovořily o tom, že byl vyloženě fyzicky mučen, ale lze předpokládat, že po fyzické a psychické stránce se jednalo o velmi náročnou zátěž. V 78 letech, jen deset dní před 79. narozeninami, Alfons Mucha umírá.

Muž, který i přes obrovské světové úspěchy vždy myslel na svůj národ a kořeny. Stáří se rozhodl prožít v Československu, což mu bylo nakonec osudné. Lze si jen těžko představit, jaký by byl jeho osud, pokud by zůstal ve Francii či Spojených státech.

Přestože byl pohřeb Alfonse Muchy výslovně zakázán jako příležitost k manifestaci, účastnilo se ho na 100 tisíc lidí. Jeho tělo bylo uloženo na Vyšehradský hřbitov tam, kde leží elita národa. Smuteční řeč pronesl další významný český malíř Max Švabinský. Jeden z úryvků lze použít jako apel i dnešnímu dni: „Národ český nikdy nezapomněl svých velkých synů a nikdy nezapomene. Staniž se tak!”

Zda si stále umíme vážit tak vzácných osobností, jako byl Alfons Mucha, je spíše polemickou otázkou. Fakt, že samotné vrcholné dílo Slovanské epopeje dosud nemá svůj výstavní prostor, leccos prozrazuje.

KAM DÁL: Největší Čech Jára Cimrman. Fiktivní génius se jmenuje podle hokejisty