Černobyl po 33 letech znovu ožívá, kromě radiace trápí místní i hlad. Budoucnost je nejasná

Uplynulo již 33 let od jedné z největších jaderných havárií, které kdy ve světě nastaly. Okolí Černobylu však není uzavřeno "pod pokličkou", naopak, začíná znovu ožívat. Jak se dnes tedy žije místním lidem a co bude dále? A co trápí místní - zejména starší občany, kteří se sem vrací? Kromě zdravotních rizik zejména chudoba, nedostatek jídla či jakýchkoli zdrojů. Jedním z řešení pro ně by mohla být i nově vzniklá solární elektrárna.

19.11.2019 - 11:00  
Roku 2017 žilo v Černobylu 690 obyvatel, další stále přicházejí
Zobrazit fotogalerii (3)

26. dubna 1986 došlo k havárii, na kterou neradi vzpomínáme – vybuchl čtvrtý reaktor v elektrárně Černobyl. Vysoce radioaktivní látky se dostaly do ovzduší a zamořily mnoho oblastí. Tehdejší Československo nevyjímaje.

Dnes trápí tamní obyvatele, zejména starší občany, kteří se postupně vrací do některých oblastí, především chudoba, nedostatek práce i jídla. Jaký tedy může být vůbec takovýto život ve stále rizikových, ba i nebezpečných oblastech?

Tisíce rodin zůstává bez prostředků

Současná ekonomika toho v této oblasti Ukrajiny moc nenabízí. Chybí zde jakákoli pracovní příležitost, průmysl i firemní struktura, která by měla k dispozici pracovní příležitosti. Lidé jsou tak odkázáni po tolika letech víceméně na to, co jim nabízí kontaminovaná půda. Na prodej jsou zde místní zemědělské produkty i maso. Kolem reaktoru je v rozsahu 30 kilometrů tzv. zakázaná oblast kvůli přítomnosti zvýšené radiace. Vzdálenější okolí ale postupně ožívá.

Město Pripjať, které bylo vystavěno nedaleko elektrárny pro místní pracovníky a jejich rodiny, mělo být po desítky let pýchou a vzorem toho, jak se dokáže Sovětský svaz o své pracovníky postarat – nabídne jim veškerý servis, a to od zdravotnictví až po zábavu. Mělo se zde žít naprosto bez starostí. Osud však předurčil tomuto městu něco jiného...

V roce 2009 byl vybudován projekt na podporu dětí z postižených oblastí, který pro ně připravil pobyt mimo kontaminovanou zónu. Děti tak mohly svobodně dýchat zdravý vzduch, jíst nekontaminované potraviny a zároveň bezesporu šlo i o podporu psychickou.

Radioaktivita ovlivnila i životy zvířat, která mnohdy na některých místech i umírala. Až na vlka. Na toho, jako jednoho z mála, měla katastrofa opačný vliv – vlků, i vlivem umírajících zvířat, přibývalo a radioaktivita je jakoby obcházela.

Černobyl ožil, opět se zde vyrábí elektřina

Okolí, kde jaderná elektrárna stála, začalo být v roce 2017 znovu aktuální i pro investory. Rovněž samotný Černobyl totiž nabízí mnoho obchodních výhod. Jde o rovnou plochu, dobrou lokalizaci, navíc díky vzniklému sarkofágu kolem reaktoru se nejedná o již tak nebezpečnou oblast. Jde také, a to především, o levnou lokalitu, což je pro investory velmi zajímavé. Na místě dnešních sutin také už vznikla solární elektrárna, která by měla v v následujících letech zásobovat až 750 000 domácností. Jde tedy o nový zdroj zaměstnání pro místní lidi, kteří v oblasti žijí.

Zájem o tuto oblast vyjádřilo již mnoho firem, ale konkrétně za tímto projektem stojí společnost Solar Chernobyl. Podle ukrajinské vlády se jedná o zhruba 25 000 kilometrů čtverečních, kde postupně vznikají solární farmy. Obnovitelné zdroje, a obecně energie vůbec, by měly být pro celou oblast jen přínosem. Ukrajinská vláda chce navíc ještě výrazně investovat další peníze do vývoje solárních farem.

Znamenají požáry v lesech blízko Černobylu nebezpečí?

V zakázané zóně 30 kilometrů Černobylu na severu Ukrajiny se nachází tzv. Červený les, jehož část se v červnu 2018 potýkala s plameny. Znamená to po 32 letech další možný vznik určitého nebezpečí vlivem úniku do ovzduší? Jedná se totiž o oblast, kde stromy i rostliny rostou mnohem rychleji než jinde a potom se i vzniklý požár může šířit daleko větší rychlostí. Nicméně bylo zjištěno, že se v červnu nejednalo o žádné nebezpečí, které by mohlo připomínat katastrofu z roku 1986. Z celé oblasti se i tak ale raději vystěhovali lidé a místo bylo dlouho hlídáno a monitorováno.

Tyto požáry ale nejsou zde nijak výjimečné, podobně již v roce 2015 hořelo 400 hektarů stromů a křoví, zhruba pouhých 20 kilometrů od Černobylu. Jednalo se tak o nejhorší požár od roku 1992. Celá oblast byla okamžitě pod drobnohledem a hlídána byla i hladina radioaktivních látek, které by mohly uniknout do ovzduší. Nikde ale naštěstí nebyla naměřena nikterak drasticky zvýšená dávka radionuklidů.